Broskvečást 18.Autor: neznámý | Hodnocení |
Nová stáj byla čistá a voňavá. Do vedlejšího boxu jsem neviděla , ale tušila, že i tam je ustájený kůň. Klisna nebo hřebec. Prostor byl větší než v mé poslední stáji a okénkem ve dveřích jsem viděla na nádvoří. Na zemi byla podestýlka ze slámy a rákosová rohož. Ve dveřích žlab a vyústění napáječky. Stačilo ji jenom sklopit vzít hrdlo do tlamy a mohla jsem pít. Řetěz mi dovolil se pohybovat po celém kotci i lehnout si na podlážku. V poledne, když slunce stálo nad hlavou se začaly ozývat zvuky a do žlabu, aniž by kdokoli otevřel dveře, jsem dostala polední žrádlo. Míchanici rýže se zeleninou a s kousky masa. Napila jsem se a opět usedla na podlážku. Po nějaké době opět kdosi vyčistil žlab a jinak byl všude klid. Zdálky se občas ozvalo zaržání koně a kovové zvuky okovů. Odpoledne se dveře otevřely a Paní mne vyvedla na nádvoří. "Tak se mi ukaž, Al! Jde to." Paní mi povytáhla jednu z kuliček až k samému vchodu, abych se trochu otevřela a vedla mne za uzdu přes nádvoří směrem do parku. Prošli jsme kolem koňských stájí, kde si mne obhlédla řada ošetřovatelů a Paní jim k tomu dala i příležitost. Dvakrát se mnou obešla nádvoří a s některými z nich i prohodila několik slov, ale nerozuměla jsem jejich obsahu. Dovedla mne až k velkému výběhu. Byl ohraničen hrázeným plotem a popásalo se v něm několik koní a jeden hřebec. Byl nádherný , oháňku měl černou a až skoro na zem , silné nohy i paže. Opálený s černou nakrátko ostříhanou hřívou. Kromě ohlávky, udítka a řemení kolem beder, které přidržovalo oháňku neměl žádný jiný postroj. Ruce stejně jaké já zabandážované za zády. "Oro!" , zavolala na něho Paní a hřebec poslušně doklusal k nám. "Přivedla jsem ti na pár dní tuhle malou nádhernou klisničku. Škoda, že ji nemůžeš oplodnit, ale jinak si ji můžeš užívat jak se ti bude chtít!" Oro zařehtal a lísal se hlavou k paní. "No, no Oro. Jenom klid hřebečku. Dnes se půjde ještě ukázat a zítra už půjde do výcviku. Ale neboj se , každý den ti ji přivedu. Zasloužíš si změnu.Ale s tebou ta klisnička vůbec nic nedělá." Paní mu pevně stiskla povadlý velký penis i s varlaty a Oro bolestivě zaúpěl. Od Paní za to dostal bičíkem přes zadek, ale neucukl. Paní mne nechala ve výběhu s ostatními koňmi a s hřebcem Orem a sama kamsi odešla. Trpně jsem čekala, že se na mne hřebec vrhne, ale on se jenom díval. Velké hnědé očí pod černým obočím mne sledovaly, ale jinak nic. Odvážila jsem se ho oslovit. "Mluvíš anglicky? Já jsem Al." Jeho oči se přimhouřily, ale mlčel. Ono , pravda mluvit s udítkem v tlamě moc dobře nejde. Přesto jsem to zkusila ještě s němčinou. Ale ani na tu nereagoval. Z jeho hrdla se ozval pouze neartikulovaný zvuk ,: " Hhhhhggg, Aaaahhhhggg." Koně se dali do pohybu a pomalým krokem kráčeli dál do výběhu. Vigo mne jemně postrčil a tak jsem šla ve stádu s nimi. Oba jsme došli pod velký košatý strom a Vigo se zde vymočil a potom se ke mně z boku přitiskl a začal se třít svým údem o můj bok. Do ucha mi několikrát zahučel tím svým ,: "Hhhhhggg, Aaaahhhhggg." , a úd se mu ztopořil. Na poprvé se mu nepodařilo do mne vniknout, ale neustával a po několikáté pronikl do mé pochvy. Kuličky uvnitř mne při jeho přirážení vzrušovaly a Vigovi netrvalo dlouho a vysemenil se. Opět si pak svůj úd otíral o můj bok a znovu jenom hučel,: "Hhhhhggg, Aaaahhhhggg." Koulel očima a pohazoval hlavou. Když jsem se chtěla osadit pod strom zpustil nahlas to své .: "Aaahhhggg, Uuuhhhggg.", a kroutil hlavou jako že ne. Vydal se pomalým krokem ke stádu a několikrát se otočil a tělem mi naznačil, abych šla s ním. Pod dalším stromem byl už opět připravený se pářit a také to udělal. Opět se třel údem o mé tělo a nohou mne donutil do kleku a strkal mi svůj úd do tlamy. Měl jsem chuť ho kousnout, ale měl stejný osud jako já a co bych tím dosáhla. Já bych byla určitě bita a on by ztratil své postavení. Byla jsem od něho celá ulepená. Ne jenom tlamu, ale i tělo. Po třetím páření se mu konečně úd už delší dobu nepostavil a Oro se začal válet v prachu na zemi. Dívala jsem se na něho a jeho chování bylo stejné jako skutečného hřebce. Když močil postavil se a rozkročmo se vyprázdnil pod sebe. Na mne to také přišlo a co horší tlačil mne konečník a já musela i kálet pod sebe. Zadek zůstal špinavý a Oro se štítivě odvrátil a dál si mne nevšímal. Slunce se sklánělo za koruny velkých stromů, když se u výběhu objevila Paní. Nejprve pochválila Ora a pak chytila mne a odvedla mne zpět do stájí. "Oro je nádherný hřebec, Al. Správně si ho předcházej. Je jemný a výkonný. Nezkoušej na něho mluvit. Je na půl hluchý a hlavně jsem mu nechala vyoperovat hlasivky. Z počátku to s ním nebylo k vydržení. Teď je jako beránek. Bude se ti to s ním líbit. Až se trochu uklidní , tak ti to bude i chybět." Paní mne ustájila a odešla. Zdálo se jako bych pro dnešní den měl vše za sebou. Konečník mne pálil a vstup do pochvy svědil, štípal. Našla jsem si možnost se i podrbat. Prostrčila jsem obě kolena zadní mříží v kotci a o prostřední tyč jsem se chladila a třela. Několik hřebců hlasitě dávalo najevo jak se jim to líbí. Odpočívala jsem na zemi . když přišel Franko a odvedl mne vyhřebelcovat. Omyl mne a ošetřil, vyměnil kuličky za nové a odvedl mne k Paní do haly , kde byl připravený parkur. Zde z normálních překážek. "Franko, proveď ji !" Nakázala Paní a já si všimla , že na invalidním vozíku vedle ní sedí šedovlasý starý muž. Oči mu jen hrály, za to tělo bylo na odfouknutí. "Beatris, přiveď mi ji blíž. Opravdu je nádherná. Chci si na ni šáhnout. Vypadá jako neskutečná." Ten starý si mne počal osahávat a dotýkat se na všech místech. " Copak se ji přihodilo, je celá sedřená?", ptal se Paní Beatris. - "Nechala jsem ji chvíli bez dohledu ve výběhu, otče, a Oro se samozřejmě neudržel." Muž se zasmál a poplácal mne mezi nohama a po zadku. "Beatris,chtěl bych jí ty otěže , jak si říkala že je používá šejk Abdul, přidělat sám. Hned. Ať si ji můžu zítra vzít do výcviku." - "Proč by ne?!, otče. Franko vem ji na sál!" Franko mne odvedl zpět do vyšetřovny, rozvázal ruce a položil na lehátko. Sice mi je hned ,i nohy, připevnil koženými řemínky k lehátku , ale byla to změna polohy, která byla docela příjemná.
Starý přijel na vozíku až k mému lůžku a zastavil se mezi mýma nohama. Rukou mne polaskal na přirození a potom si ruce namydlil a omyl v umývadle pod vodou. Nasadil si operační rukavice a Bea mu začala asistovat. "Lokální anestezi, Bee." Sprejem mi postříkal přirození. Studilo to až skoro mrazilo, ale za chvíli jsem nic necítila. Pouze když se rukou dotkl stehna věděla jsem , že tam dole něco dělá. Až večer , když jsem byla ve své stáji jsem zjistila, že mi do pysků zavedl dva kovové kroužky a jeden menší přesně do klitorisu. Když se to dostalo po anestezi k sobě , měla jsem pocit, že to bolestí nevydržím. Řvala jsem na celé kolo až mi Franko místo udítka vložil do tlamy kulový roubík. Plakala jsem bolestí a bezmocí . Ruce mi sice neuvázali za záda, ale nakrátko k obojku a já si mezi nohy nedosáhla. Močení šíleně pálilo a proto jsem ležela na zádech s nohama široko od sebe a brečela. Ráno mne Franko postavil na nohy a odvlekl do vyšetřovny. Doktor mne prohlédl , rány ošetřil a píchl mi injekci. Bolest byla už menší, ale při každém kroku mi kroužky dřely o sebe nebo rozdíraly vnější pysky. Kroužek v klitorisu působil ještě větší bolest. Na víc jsem dostala menstruaci. Tři dny jsem byla voděna meze stájí a ošetřovnou. Franko se omne staral vzorně. Ve stáji jsem byla zcela nahá. Bez postroje, oháňky, bez kopyt. Jenom měkké udítko. Každý den jsem dostávala několik tablet a injekci. Menstruace skončila a čekala mne každodenní očista. Franko mne to ráno ustrojil do postroje pro sulku a zavedl mi dlouhou oháňku. Odpočatý konečník ji přijal s obtížemi.
...::: Tip pro Vás: Obojek na krk :::...
Sexshop Sexujte.cz
Na nádvoří mne čekal stařík, kterého přenesli do sedátka na sulce a zapřáhli mne. Franko přidělal poprvé nové opratě i do mého rozkroku, které mi při kroku vadily a neustále se třely o mé pohlaví a stehna.
Pán mne vedl do parku kolem výběhu a do zahradní části. Zde jsem byla poprvé. Park byl nádherně upravený s cestami vysypanými pískem. Sulka byla docela lehká, přesto po hodině ze mne tekl pot čůrkem. Objeli jsem jezírko a vraceli se cvalem cestou v aleji habrů k budovám. Zde pán poprvé použil k vedení oprať v rozkroku. Když ji přitáhl, bolelo to a já tím víc přidávala do klusu. Netušila zda jet doprava nebo doleva a k tomu pak Pán použil opratě od udítka. Pokřikoval na mne, pobízel , švihal bičem přes zadek. Celá udýchaná jsem konečně zastavila na velkém nádvoří, kde jsem byla poprvé vyvedena z přívěsu. Zde stálo několik terénních aut a na ambitu schodiště postávala malá společnost. Jeden z mladých mužů pomohl Pánovi do vozíku a poslouchal jeho nadšené řeči. Nerozuměla jsem sice co to vypráví , ale z jeho posunků jsem pochopila, že hovoří o mně. Pán svolal společnost několika mladých lidí , dívek a mužů, kteří si mne šli prohlédnout. Pán jim ukazoval nový druh otěží a jak se s nimi zachází. Popohnal mne udělat pár kroků, pak zatáhl a já bolestivě zaúpěla. Párkrát se něčemu zasmáli a potom jeden z mužů se posadil na sulku a vedl mne zpět alejí k jezírku . Nejprve krokem , potom cvalem až do trysku. Neustále mne pobízel opratí v rozkroku k vyšší rychlosti. Schvácená jsem konečně opět dorazila na nádvoří. Pán s vozatajem si mne šli opět prohlédnout a já se před nimi v klidu vymočila. Přesto mi prohmatali celé pohlaví a především naběhlé pysky. Pak mne předali do rukou Frankovi. Po koupeli a vyhřebelcování mne Paní zavedla do výběhu k Orovi a společnost měla opět o zábavu postaráno. Orovi bylo jedno , že jsem ještě celá rozbolavělá a unavená z dnešní vyjížďky. Vrhnul se na mne hned jak jsem vběhla do ohrady. Měl asi po celou dobu pauzu, protože než se společnost odebrala za jinou zábavou třikrát se se mnou pářil. On unavený z přemíry pohlavní kopulace , já z téhož a navíc z náročného výcviku, jsme postávali u hrazení a oddávali se pozdně odpoledním paprskům teplého slunce. Naučila jsem se vždy ve výběhu se vyvenčit, protože potom následovala koupel a ustrojení do stáje. Po celou noc jsem pak byla v čistém a nezapáchajícím kotci.
Den utíkal za dnem a já dostala ještě jednu ozdobu na své tělo. Do obou bradavek mi Pán zavedl kroužky. Otěže při výcviku a projížďkách pak mohly být na všech citlivých místech. Každý den jsem se pářila s Orem a vše bylo v zajetých kolejích. Tablety , nějaká injekce, výcvik, lékařská prohlídka, masáže, koupele.
Vše se připravovalo na velkou výroční slavnost. Dostihový den. Paní mne chodila sama často jezdit. Připadalo mi vše naprosto přirozené. Hlava a vůle natolik ovlivněná, že jenom příkaz a povel mi začali být srozumitelné. Několikrát jsem se pokusila vzdorovat. Hlavně starému Pánovi, ale po tvrdém výprasku a zdvojnásobené drezúře jsem se odevzdala. Po odepření poslušnosti jsem byla zavřená ve stáji tři dny s mladými černými hřebci , kteří se se mnou pod dozorem Pána téměř nepřetržitě pářili. Roztržená hráz, sedřená do krve, ulepená a špinavá jsem po třech dnech v jejich obležení nemohla ani stát. Výcvik však probíhal dál. Parkur, dostih, sulka, projížďky, Oro.
Otupěla jsem a poslouchala na sebemenší podmět Paní nebo Pána. Pár dní před slavností jsem dostávala vynikající stravu. Ovoce , zeleninu, ovocné šťávy, vitamíny. Pravidelnější a intenzivnější očistu , lékařské prohlídky.
V předvečer závodů jsem se setkala se svým starým Pánem, který mne přivítal poplácáním po zadku a zataháním za kroužky v bradavkách, prohlídkou rozkroku a s touhou si ihned vyzkoušet vedení v sulce.
Všude bylo živo a někteří Páni přivezli s sebou své klisničky nebo hřebce. Ti byli ustájení zatím venku na nádvoří před úpravnou a podléhali posledním vylepšením. Měla jsem pocit, že jsem už některé z nich v minulosti zahlédla, ale můj otupělý stav je prostě vzal jenom na vědomí a víc jsem se o ostatní nestarala. První a poslední co jsem měla na mysli bylo poslouchat svoji Paní a Pána. Při večerním defilé předváděných koní bylo v prostorách nádvoří osvětleném umělými svítilnami plno. Koně tentokrát byli předvádění na pódiu k tomu účelu zbudovaném. Přehlídky se účastnilo asi pět klisen a jenom tři hřebci. Tváře lidí mi přebíhaly před očima , některé trochu povědomé , některé úplně cizí. Zatrnulo mi , když jsem mezi hosty zahlédla hovado Howarda. Hned po mém defilé, když jsem stála uvázána na nádvoří s ostatními koňmi, aby si nás Páni a Dámy mohli lépe a z blízka prohlédnout, přistoupil ke mně Howard.
"Bože jak ti to sluší Al. Pamatuješ se klisničko, když jsem ti sliboval hodného Pána, pokud budeš poslušná?" Nečekal odpověď a ani by jsem si ji nedovolila. "Máš krásně tvarované nohy a tvoje postroje jsou také překrásné." Rukou mi hrubě osahal prsa a pak sáhl do rozkroku, kde s potěšením sobě vlastnímu, mne tahal za kroužky otěží. "To se ti líbí viď. Jen jak to půjde bych tě rád projel. No , no ! Necukej se! Tohle se ti snad nelíbí?", strkal mi snad celou ruku do pochvy a bolelo to. "Jak se zdá mnoho trénovaná v téhle oblasti nejsi. Po závodě bych si tě rád na pár chvil půjčil. Kdepak máš Pána?", poplácal mne po zadku a tváři a otočil se hledat Pána nebo Paní.
Po něm se ke mně přihrnula mladá společnost lidí, kteří mne minulé dny jezdili v sulce. Jedna z mladých Dam si přála přistavit mne k nějakému hřebečkovi a hned začala svůj nápad realizovat. "Tohle je nádherná klisnička. Loo, přiveď sem nějakého toho hřebce. Chci se podívat jak ji bude dobývat . Třeba si pak dám taky říct." Mladík už přiváděl hřebce, který podupával a pohazoval hlavou a jenom , jenom se na mne vrhnout. Ucítila jsem jeho úd jak se do mne dostává a on začal rychle kopulovat. Obecenstvo se náramně bavilo. Chtěla jsem ucuknout , ale ta mladá Dáma mne tvrdě přidržela za udítko a držela mne v předklonu. Hřebec přirážel tak silně, že mi oháňku zarval i se žíněmi do řitního otvoru. Co způsobovalo bolest víc zda jeho obrovský úd, nebo roztažená řiť , bylo v tu chvíli úplně jedno. Hekala jsem bolestí co mi udítko dovolovalo a hřebec přirážel a přirážel. Když jsem chtěla se vykroutit ,dolehla na prsa rána bičíkem. Jedna, druhá , třetí. Pokorně jsem trpěla dál a sklonila v odevzdanosti hlavu. "Oh, ta drží jako opravdová klisna." Radovala se mladá Dáma. A pak přešla na tu mně nesrozumitelnou řeč. Viděla jsem před sebou nohy Paní a Pána, kteří s ní mluvili asi o mně. Vůbec jsem nevnímala tón ani jednotlivá slova, protože hřebec dorážel znovu a znovu. Určitě už alespoň jednou ejakuloval , ale i on byl pobízen do dalšího výkonu . Konečně skončil a já se mohla s roztřesenýma nohama narovnat. Pohlaví mne pálilo a bolelo.
Představení skončilo a hosté se přesměrovali na jinou podívanou nebo se jenom mezi sebou jen tak bavili. Zůstala jsem stát sama bez zjevného zájmu společnosti. Několik lidí si mne sice ještě přišlo s Paní nebo Pánem obhlédnout. Pochválit Pánovi jeho klisnu, ozkoušet kroužky pro otěže, poplácat po zadku nebo si sáhnout na hroty bradavek , ale jinak si mne více nevšímali.
Pozdě v noci jsem byla konečně odvedena do své stáje. Svoji potřebu jsem udělala několikrát pod sebe ještě na nádvoří a po odstrojení a ošetření jsem konečně ulehla na podlážku. Hlava mi hučela, pohlaví pálilo, zadek bolel. Venku se ještě dlouho ozývaly zvuky zábavy a nemohla jsem usnout.
Ráno , sotva slunce nakouklo do stáje už jsem byla buzena a po žrádle a napojení jsem čekala na postroj pro dnešní závody. Konečně přípravna byla prázdná a volná i pro domácí koně a byla jsem vystrojena. Ostnaté kuličky do pochvy a rolničky do kroužků na bradavky bylo něco nového co do té doby mi ještě Paní nikdy nedala. Rolničky sice působily malý tlak jenom na bradavky, zato ostnaté koule v pochvě působily až příliš bolestivě. Franko mne však utěšoval , že to chce jenom být trochu vzrušená a bude to naopak příjemné. Nic příjemného jsem v tom ale necítila. Tupé hroty tří velkých koulí mi spíš působili bolest a jakmile jsem dala nohy k sobě a trochu stiskla stehna měla jsem pocit, že mne roztrhnou. Šňůra vykukující ven z pochvy byla zakončena malým kovovým zvonečkem, který se pletl mezi nohama a neustále upozorňoval na to, že v pochvě něco je. Když jsem byla zapřáhnutá do sulky, byla vozatajem ta mladá Dáma ze včerejšího večera. Příkladně si vychutnávala, každé pobídnutí , každé přitažení . Vedla mne však zkušenou rukou.
Start. Ano vyrazila jsem se svou Paní jak jsem nejrychleji dokázala a
po druhém kole při nájezdu do třetího jsem už ani koule , ani rolničky
, ani bolestivý tah na pyscích nevnímala. Už aby to bylo za mnou. Být
v cíli a konečně si vydechnout. Rána bičem přes zadek. Oháňka poskakující
na mém zadku naštěstí šleh zmírnila, ale přesto jsem věděla že přání Paní
je přidat. Nedívala jsem se vpravo vlevo a hnala se sulkou co mi síly
stačily. Cíl. Potlesk .
...::: Tip pro Vás: Bijoux Indiscrets - Nálepky na bradavky Flash - zlatý kříž :::...
Sexshop Sexujte.cz