Dekadence část 5. Autor: Dawnlord

Hodnocení

18.

Spálenina sama ji nebolela ale okolí oteklo a bolelo. Nechali ji den v klidu a pak musela stejně jako ostatní zpátky do výcviku. Následkem toho ji otok prasknul a bolel ještě víc a ještě dostala horečku. Večer ji píchli jakousi injekci a ráno ještě jednu. Ale teprve po týdnu se začala cítit natolik dobře aby začala opět pociťovat rozkoš při výcviku když běhala nabodnuta na oje vozíku. No a k tomu slíbenému bičování nakonec došlo taky.

„Musíme být při výcviku důslední. Že ano?“ Ptal se ji mile pán když ji uvazovali.

Horlivě pokývala hlavou na souhlas. Zasloužím si výprask, prolétlo ji hlavou při tom.

Jsem nevychovaná, nevychovaná, nevychovaná....., dunělo ji v mysli.

Rytmus toho slova se ji mísil s rytmem svišticího biče a bolesti zaplavující její tělo. Nakonec omdlela. Bolestí nebo ze slastné rozkoše?

Jednoho dne se jim začaly cvičitelky věnovat víc než jindy. Všech deset klisen bylo umyto, pečlivě jim učesali vlasy, nalakovali nehty na rukou a nohách, nalíčili je naparfémovali a připjali jim sulky a ostatní výbavu.

Pak je odvedly do velkého skříňového náklaďáku. Při nástupu si všimla tabulky TIR. Zde byly uvázány stejným způsobem jako tehdy když ji přivezli na statek.. Zavřely dveře a nechali je ve tmě, slyšela odněkud zepředu nevtíravý zvuk ventilátoru a její nahé telo příjemě ofukoval proud vzduchu.

Vůz se dal do pohybu.

Jeli dlouho, snad dvě hodiny.

Vůz zastavil a otevřely se dveře. Když ji vyváděli ven oslněně zamrkala a pak se udiveně rozhlédla. Byly na nějakém veřejném shromáždění, aspoň tak soudila podle hluku a množství lidí kolem. Odněkud z pozadí vyhrávala kapela pochody. Spolu s ostatními ji odváděly cvičitelky směrem k nějaké velké budově. Cestou si všimla že kolem je zaparkováno množství větších i menších náklaďáků. I z nich byly vyváděny ženy a dívky, řazeny a na vodítkách, stejně jako jejich skupina, vedeny stejným směrem k budově.

Zaznívaly k ní útržky rozhovorů vedené v různých jazycích. Občas zaznělo obdivné hvízdnutí nebo uznalé zamručení. Nevěděla jesli je to určeno ji. Bylo zde přiliš mnoho klisen jako ona. Přesto pociťovala jakousi pýchu. Už ji to došlo, byla na nějaké výstavě nebo snad závodu. Kdysi, v minulém životě když byla svobodná, se účastnila jako divák koňských dostihů. Tohle bylo stejné, stejná atmosféra.

Procházela kolem ohrady obklopené nadšeně povzbuzujicími diváky. Z toho co nakrátko zahlédla přes tlačenici přihlížejicích ji došlo že se tam soutěží v rychlosti svazování klisen na čas.

Vstoupili do budovy. Stáje? Výstavní haly? Obrovského hangáru? Nevěděla jak to v tom zmatku pojmenovat. Bylo to na ni přiliš nové. Společně celou jejich desítku provedli až k druhému konci této budovy kde bylo u stěny několik velkých boxů. Zde je umístili do jednoho prázdného. Všimla si cedulky u vchodu do boxu. Bylo na ni pánovo jméno.

Trpělivě postávala a čekala co s ní udělají. Zástupu mužů i žen které proudili kolem boxu a prohlíželi si ji i ostatní si nijak zvlášť nevšímala. Občas vstoupil do kóje některý z diváků a prohlídl nebo prohmatal si ji nebo některou z ostatních pěkně zblízka. Bez odporu snášela když ji cizí ruce přejížděly po ňadrech nebo zajížděly mezi nohy.

Nakonec...., proto tady byla.

Houfem přihlížejicíh s protlačila jedna ze strážkyň. Prohodila několik tichých slov s jednou z dozorujicích cvičitelek, pak shromáždili všech deset klisen a odváděli je někam dál.

Procházeli kolem větších či menších ohrad. V jedné předváděla jakási klisna vysokou drezůru pobízena přitom svým cvičitelem. Jinde se zřejmě konala dražba. Tamhle zase několik klisen nosilo na hřbetních sedlech malé děti, kluky i dívky, zatímco dospělí si je se smíchem fotili.

Opustili halu a po písčité cestičce byly dovedeny k jakési nízké otevřené ohradě tvořené živým plotem.

Zde stál kočár. Ale parádní kočár. Velký nablýskaný čtyřkolák.

Pochopila.

Chvíli nato už byla zapřažena spolu s ostatními. Oči měla zakryté klapkami, v kundě zasunut tažný kolík a na hrotech bradavek cítila tlak svorek od řidicích řetízků. Uvolnila se a čekala na signál jak ji to učili.

Ozvalo se mlasknutí a současně pocítila tah za obě bradavky. Vykročila.

Celý den táhla kočár. Chodila, klusala nebobo běhala jak ji poručili. Občas pocítila šlehnutí řemínku biče mezi lopatkami. Nijak moc bolestivé, spíše pobízivé. V přestávkách, když stála a čekala až někdo nastoupí nebo vystoupí z kočáru, dostávala napít a nějaké sušenky. Občas zaslechla pánův hlas jak vysvětluje někomu detaily výcviku, nebo různé útržky rozhovorů těch které vozila. O počasí, práci ale většina řečí se točila kolem ženských klisen. O jejich výstroji, výcviku, trestech či původu.

Někdy ji při čekání přejížděly po těle mužské nebo ženské ruce. V temnotě zakrytého zraku rychle získala cit na doteky. Ty širší, pevnější, s tvrdší dlaní patřili mužům. Menší, jemnější a mírně voňavé ženám. V jednu chvíli ji jeden dotek zmátl. Byly to malé ruce které ji zkoumavě přejížděly po stehnech a pak si to zamířily do klína.

Pak ji to došlo.

Dítě.

Nějaký malý kluk nebo holčička ji pěkně zblízka zkoumalo.

Otřásla se a instinktivně se pokusila uhnout.

Vzapětí pocítila na zádech šlehnutí bičíku.

„Stůj klidně!“ Ozval se pánův rozkaz.

Podle lehkých závanů dechu které cítila na pohlaví moznala že si ji tam prohlíží pěkně zblízka.

„Hezkýý.“ Ozval se uznale dívčí hlásek. „Jak dloho trvalo než jste ji vycvičil?“

„Učila se rychle, necelý půlrok. Stejně jako ostatní.“

„Hmmm.., to máte asi dobrý trénikový metody, že?“

„Zajímá tě to?“ Otázal se pobaveně pán.

„Stejně jako tátu a mámu.“ Odvětil holčičí hlásek.

„Takže ze začátku...“ A její pán začal hovořit o jejím výciku.

Klisnu Alenu překvapila vysoká odbornost otázek jež holčička kladla během rozhovoru. Ale na pozorné poslouchání brzy přerstala mít čas. Lehká pobídka bičem a známé mlasknutí ji naznačily stejně jako ostatním že je čas vrátit se do práce.

...::: Tip pro Vás: Řetízek se svorkami na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

Teprve k večeru jim sundali klapky a odstojily je. Už ani necítila nohy. Odhadovala že za celý den nachodila aspoň třicet kilometrů. Teprve teď dostaly všechny pořádné a vydatné jídlo a pití. Zpátky na farmu odjížděly v již známém náklaďáku až když byla tma. Celou cestu podřimovala, pán je tentokrát nechal milostivě vyvázat v nákladním prostoru jen nalehko. Takže cestovala bez obvyklého kolíku zaraženého v kundě. Teprve k půlnoci se dostala do svého boxu, v uších ji stále ještě zněl zvuk motoru přesto okamžitě usnula.

Na druhý den odpoledne, po vydatném jídle a odpočinku. Shromáždily cvičitelky na pánův příkaz všechny klisny na malém dvorku u stájí který byl obehnaný nízkou zdí.

„Všechny jste si včera vedli výborně.“ Zahájil pán svou řeč. „Vyvolali jste velký dojem a o mě se bude mluvit ještě dlouho. Jsem s vámi spokojený. Výborně!“

Všechny klisny se spokojeně a pyšně zatetelily.

„A teď.“ Pán se spokojeně pousmál. „Vás odměním.“

Nato odstoupil stranou, pokynul cvičitelkám a pozvedl videokameru kterou si přinesl.

Smějicí se cvičitelky už zjevně věděly co mají dělat. Rozkazy a instrukce byly dány předem.

Klisny tiše přihlížely jak byl přinesen široký stůl. Ne moc vysoký. Asi tak k pasu. Na jeho desce byla šrouby upevněna kláda na ruce a krk. To Alena poznala lehce. K nohám stolu pak byly připevněny krátkými ale masívnímy řetězy kruhy na nohy.

Jedna z klisen byla přivedena dvěma cvičitelkami ke stolu. Tam se musela opřít křížem o hranu stolu a dolehnout zády na desku. Krk a ruce byly bleskově fixovány do klády. Okamžik na to se kotníky nohou ocitly v okovech. Klisna tak ležela s pohlavím vystrčeným dopředu.

Další dvě cvičitelky pak někam odešly a na dvorku na chvíli nastal zdánlivý klid.

Alena si vyměnila nervosní pohled s ostatními klisnami. Odměnou bude samozřejmě mučení a ponižování. To jim už všem došlo. Jenom netušily jaké. Všimla si jak uvázaná klisna rychle dýchá strachy.

Ozval se dusot kopyt a hlasité zažrání. Do dvora byl cvičitelkami přiveden kůň. Ale obrovský. Tak velkého hřebce ještě Alena v životě neviděla. Přelétl pohledem skupinu stojicích klisen a pak se jeho pohled zarazil na na uvázané ženě. Znovu dlouze a nadšeně zažrál. Cvičitelky po obou stranách ohlávky ho začaly navádět ke stolu, ne že by to moc potřeboval. Hrnul se sám a vyditelně se těšil na příjemnou práci která ho čekala.

Mezi zadními nohami se mu objevilo něco obrovského.

Alena to zahlédla jen na okamžik a zatočila se ji hlava. Už věděla...

Obrovská kopyta předních nohou dopadla se zaduněním na desku stolu.

Zpod hřebce se ozval dlouhý výkřik.

Sama přišla na řadu jako třetí ale moc si z toho nepamatovala. Jen neuvěřitelný tlak uvnitř lůna bolest a současně i rozkoš smíšenou s pocitem ponížení.

Ležela ve svém boxu ve slámě na podlaze bezvládně na zádech s roztaženýma nohama a bála se pohnout. Třísla ji bolela. Na vnitřní straně stehen cítila zaschlou krev a sperma.

Náhle začala močit, prostě to na ni přišlo...

Oči se ji zaplnily slzami.

Uslyšela kroky, zvuk mnoha kroků.

Do jejího boxu vešel její pán, ještě jeden cizí muž, elegantně oblečená žena a asi dvanáctileté děvčátko s velkou mašlí ve vlasech.

„Tak tady ji máte.“ Ozval se pán.

Žena přistoupila k Aleně a pozorně si ji prohlédla. Ze své pozice na podlaze Alena na okamžik nahlédla pod sukni neznámé a viděla že má samodržicí punčochy. Ucítila závan luxusního parfému.

„Vypadá trochu zdrchaně.“ Ozvala se žena. „Copak jste s ní dělal?“

„Eh, nic. Jen jsem ji nechal za dobré služby trochu obskočit hřebcem.“

Společnost se rozesmála.

„Škoda že jsem u toho nebyl.“ Ozval se lítostině cizí muž.

„Natočil jsem si z toho video. Chcete se podívat?“

„Jasně!“ Ozvala se trojhlasná odpověď.

„Vstávej!“ Rozkázal ji pán. „Chcou si tě pořádně prohlédnout.“

S mírným údivem, že to vůbec jde, poslechla. Opatrně se rozkročila a nechala se zkoumavě osahávat třemi páry rukou.

„Tak co.“ Ozval se po chvíli pán. „Kupujete?“

„Kupujeme!“ Odpověděla holčička. Dospělí se pousmáli.

Teprve teď ji Alena poznala.

„Skvělé, pojdte na to video. Moje cvičitelky vám ji mezitím připraví.

O dvě hodiny později si již noví majitelé odvážely Alenu do svého domova.

...::: Tip pro Vás: Mystim Barry Bite - svorky pro elektrosex :::...
Sexshop Sexujte.cz