V moci devianta část 1. Autor: neznámý

Hodnocení

Hlavní hrdinka Jana nemá nic společného s Janou H. z K. Bylo půl třetí ráno. Jana si nervózně popotáhla kabelku a přidala do kroku, všimla si, že jí pomalu sleduje velké černé auto. Večírek, sraz třídy po patnácti letech, se vydařil, s bývalými spolužáky se hezky povídalo, víno chutnalo náramně a tak se stalo, že Jana měla trochu špičku. Proto také v dobrém rozmaru odmítla doprovod z vinárny - má to přece jenom kousek. Nevšimla si, jak dlouho už ji auto sleduje, dost možná jde jen o planý poplach, vyvolaný špatným úsudkem alkoholem znaveného mozku, přesto se jí ale srdce rozbušilo znatelně rychleji a pomalu střízlivěla. Černá limuzína se k ní přiblížila na deset kroků. Jana se dala do běhu, ale řidič auta zvýšil rychlost a už byl Janě po boku. "Pomoc!" vykřikla Jana, ale nikdo ze ztichlé ulice nereagoval, ani jedno okno se neotevřelo. V dnešní době nikdo nechce mít problémy, prolétlo Janě hlavou kruté poznání. Auto ji předjelo a jeho zadní dveře se prudce otevřely. Jana do nich setrvačností narazila a otřesena ztratila rovnováhu, ale to už se jí zmocnily surové ruce. "Drž hubu, jestli nechceš přebírat svý střeva, ty kurvo!" ucítila na svém břiše čepel nože. Strachy stejně nemohla vydat ani hlásku. Ruce ji vtáhly do auta, dveře se s hlasitým bouchnutím zavřely a auto nabralo rychlost. Jana trochu přišla k sobě a podívala se na své únosce. Byli to dva muži v pletených černých kuklách s otvory pro oči a ústa, z řidiče viděla kožený kabát, muž po její levici, který ji vtáhl do auta, měl černý rolák a džíny, na nohou špičaté jezdecké boty, ozdobené kováním a řetízky. Auto náhle prudce zastavilo, byli už daleko za městem, nikde nebylo ani živáčka. Řidič vystoupil, teď si všimla i jeho kožených kalhot a vysokých bot, oběhl auto a vyvlekl Janu ven. "P-prosím V-vás, nezabíjejte mě," žebronila Jana roztřeseným hlasem s pláčem na krajíčku. Muž ji udeřil pěstí do obličeje. "Ještě cekneš, ty děvko, a udělám ti z tvý držky sračky!" zasyčel výhružně. Vystoupil i druhý muž, zkroutil Janě ruce za záda a pevně je svázal v zápěstích prádelní šňůrou, která se bolestivě zařízla do kůže. Potom z ní oba brutálně strhali všechno oblečení, zůstala před nimi stát úplně nahá. Třásla se zimou, strachem a studem. Je to jasné, tihle muži ji chtějí znásilnit, ale co když ji pak zabijí? Ne, to neudělají, proč by si jinak brali masky, chytala se v duchu naděje. Ale i o tuhle přišla, oba muži si právě své kukly stáhli z hlav. "Jen si nás prohlídni, ty čubko, " smál se řidič, uhrovitý, asi čtyřicetiletý muž se zkaženými zuby a pleší, kterou lemovaly chomáče černých vlasů. "Stejně o nás už nebudeš mít komu vyprávět," dodal druhý muž, cikán s odulým snědým obličejem. "Prosím vás..." rozplakala se Jana. Cikán ji srazil na kolena, rozepnul poklopec a vytáhl obrovský penis, asi se příliš často nemyl, protože z odéru, který vydával, se Janě udělalo okamžitě zle. "To si nemůžeš nechat na potom?" vyjel na něj vztekle uhrovitý řidič. "Já budu hned, " funěl cikán a vrazil Janě facku, jen to mlasklo. "No tak kuř, ty píčo! A všechno spolykáš!" Vzepřela se, ale se svázanýma rukama proti dvěma chlapům neměla žádnou šanci. Několik pálivých políčků ji přesvědčilo a ona poslušně otevřela ústa. Cikán jí do úst vrazil své páchnoucí přirození, které okamžitě zaplnilo její ústní dutinu. Uchopil ji za vlasy, přirážel, až jí žalud klouzal do krku a blaženě přitom chrochtal. Dávila se a chtěla ucuknout, ale cikánova ruka ji držela pevně. Naštěstí to netrvalo dlouho a její trapitel mohutně ejakuloval. Pár kapek spermatu jí ukáplo koutky úst, za což si vysloužila další políček. Musela cikánův úd jazykem jemně očistit, potom jí řidič vrazil do úst její vlastní kalhotky a pevně přelepil širokou leukoplastí, kterou omotal kolem hlavy. Svázali jí nohy, potom ji spoutali do kozelce a hodili surově do kufru auta. Víko zaklaplo a Jana se ocitla v naprosté tmě. Slyšela nastartovat motor a auto se opět rozjelo. Byla zajatá, pevně spoutaná a bezmocná, s roubíkem v ústech, nahá, vydaná napospas dvěma hnusným kreaturám. Začala tušit, že jejímu utrpení zdaleka nebude konec a pomyslela si, že smrt by pro ni možná byla vysvobozením. Netušila, jak dlouho jeli, hodinu, dvě, ale pojednou auto zastavilo a víko kufru se otevřelo. Než se však stačila rozhlédnout, jeden z mužů jí pevně omotal lepící pásku přes oči, takže byla úplně oslepená. Cítila, jak se jí chápou nějaké ruce a někam ji odnášejí. Uslyšela skřípot rezavých pantů a potom byla hozena na studenou, tvrdou, nejspíš betonovou podlahu. Dveře se se suchým třesknutím zavřely a bylo slyšet jen vzdalující se kroky.

...::: Tip pro Vás: Kožený bič :::...
Sexshop Sexujte.cz

Nějakou dobu ležela, neschopná pohybu, když uslyšela za dveřmi plíživé pohyby. Dveře se opět otevřely a zavřely, mezitím se někdo vplížil dovnitř, cítila šestým smyslem, že není sama. Někdo se kolem ní tiše pohyboval. Prudká rána nějakým pružným předmětem přes chodidla ji zastihla přesto naprosto nepřipravenou. A druhá. Nemohla uhnout, mohla se jen převalit na bok, ale rákoska nebo co to bylo zasahovala citelně její boky, paže, lýtka a ňadra. Válela se po zemi ve snaze uniknout úderům, ale neznámý kolem ní tančil a zasahoval ji vždy ze strany, ze které to vůbec nečekala. Chvílemi slyšela vzrušené supění. Její utrpení trvalo velmi dlouho, její mučitel si s ní pohrával jako kočka s myší, najednou ucítila teplé kapky spermatu, dopadající na její tělo. Po svém vyvrcholení ji neznámý přestal švihat a odplížil se z místnosti. Jana propadla zoufalství a zmítala sebou v pevných poutech v marné snaze je uvolnit. Co ji tady proboha ještě čeká? Co všechno bude muset vytrpět? Opět se otevřely dveře a někdo vstoupil, ne ale plíživě, jako předchozí, ale rázně a sebevědomě. Uvolnil ji z kozelce a rozvázal jí nohy. Na krk jí připjal široký kožený obojek s vodítkem. "Vstaň, mrcho!" zatáhl muž prudce za vodítko a přetáhl ji přes zadek důtkami. Poslechla ho a nechala se jím vést za vodítko po točitých schodech kamsi nahoru. Protože nic neviděla, podvědomě brzdila a vysloužila si tak občas švihnutí důtkami. Došli do nějaké místnosti, cítila pod chodidly vysoký koberec. Její průvodce ji srazil na kolena a strhnul jí leukoplast z úst, směla z nich vyplivnout své kalhotky. "Mluvit ale můžeš, až když ti dovolíme, kundo, nebo ti vyříznu jazyk," upozornil ji. Oči zůstávaly stále zalepené, takže nic neviděla. "Pěkné děvče," uslišela kluzký hlas asi pět metrů před sebou. "Jakpak se jmenuješ, kurvo?" "Já nejsem žádná..." úder důtek přes prsa a obličej přerušil její slova. "Chtěla jsi snad ríct, že nejsi kurva, kurvo?" otázal se medový hlas. "To ti nikdo neřekl, že ode dneška jsi kurva a míň než kurva? Že jsi věc, která je dobrá jen na jakékoli ukojení potřeb svých majitelů? Že až do své smrti, která není daleko, budeš sloužit jako hračka mně a mým klientům? Jiří, dejte té kurvě deset ran, ať si tuto novou a pro ni jistě zajímavou skutečnost zapamatuje!" Deset štípajících úderů dopadlo na její prsa a břicho. "No tak, kurvo, jak se jmenuješ?" ptal se hlas. "Prosím Vás, pusťte mě, já..." "Jiří, ještě deset ran!" Nových deset úderů důtkami dopadlo na Janino tělo, které měla v jednom ohni. "Tak potřetí, kurvo, jak se jmenuješ?" "Jana..." zašeptala zlomená dívka potichu. "Jiří, ještě deset ran, ať ta kurva ví, že má mluvit nahlas a oslovovat mě Pane!" Bolestný křik týrané dívky, která už nevydržela vzdorovat výprasku, prořízl vzduch v místnosti. "Jmenuju se Jana, prosím Pane!" zakřičela mezi vzlyky. "Vidíš, že to jde. Nebylo lepší si ušetřit bolest a dělat to, co se od tebe žádá?" "Bylo, prosím Pane!" hlásila Jana nahlas. "Tak si vyzkoušíme, jak jsi to pochopila. Pojď sem, kurvo, ale zůstaň na kolenou!" Jana se přišourala po kolenou blíž k majiteli hlasu, držená Jiřím stále nakrátko za obojek. "No tak, kurvo, blíž, no, ještě blíž..." Co si mohla myslet jiného. Zarazila se svými ústy o ztopořený penis. Čísi ruka ji uchopila za vlasy a přitiskla hlavu do klína. Penis vnikl do jejích úst.

...::: Tip pro Vás: ElectraStim - zdroj pulsů SensaVox EM140 :::...
Sexshop Sexujte.cz