Eva část 2 Autor: Christina

Hodnocení

Než jsem naplánoval výlet jachtou po středozemním moři, musel jsem se se svým bratrem domluvit, aby něco neprozradil a nebo se neprovalilo, že oba dva ovládáme i tak prostou řeč jako je němčina. Musel jsem mu dopodrobna vysvětlit celý svůj plán a ačkoliv byl bráška o několik let mladší, tak měl proto všechno pochopení. Jeho dominance byla totiž o malinko víc posunutá k sadismu a tak se mu to náramně zamlouvalo. Dohodli jsme si i role, jaké kdo bude hrát a já jsem se už jenom těšil na její reakce...

Blížili jsme se k jachtě a mně neunikl pohled na to, jak se jí zastavil dech. Jachta byla osvětlená a patřila v té době k jedné z těch luxusnějších.

Pomohl jsem jí na palubu, představil jí svého bratra jako najatého kormidelníka a mohli jsme zvednout kotvu.

Protože jsem na trhu zjistil, že nesmírně miluje tropické ovoce, jelikož na každém trhu strávila několik minut ochutnáváním těchto plodin, nabídl jsem jí tedy mísu, na které bylo opravdu všechno, co si jen mohla přát.čekal jsem, jestli se bude zdráhat a nebo se do toho pustí a ani nemrkne. Opět mě dostala. Místo toho, aby si vzala a třeba poděkovala, začala listovat ve slovníku a hledala slova, u toho si drmolila v němčině, že už se nenechá nachytat a tak jsem trpělivě čekal, co že mi to moje Malá chce vlastně oznámit. -Nevím, zda si mohu vzít sama, svýma rukama - ukázala mi to sepsané na papírku. Chvíli jsem váhal a pak jsem kývl hlavou, že ano.

Její pohled zůstal chvíli nepřítomný a pak se do toho pustila. Pozoroval jsem jí a tím jsem jí asi dostatečně znervózňoval. Nejen, že si u toho kouzelně kousala spodní ret, ale vzala si kousek melounu a šla se podívat na druhý konec jachty. Nechal jsem jí. Chtěl jsem jí dát pocit, že se mě nemusí tolik bát a že jí nechci ublížit a ani nic jiného. Když se dlouho nevracela, vydal jsem se za ní.Stála opřená o zábradlí a koukala do vody. Další indicie pro mě byla, že miluje vodu a čím víc jí je a čím větší vlny, tím má rozšířenější panenky. Chytil jsem jí za ruku, cukla sebou a obdařila mě vskutku "vlídným" pohledem, který bych za jiných okolností strašně nerad přešel bez povšimnutí. Protentokrát jsem jí jen tu ruku stiskl pevněji a vedl jí do podpalubí. Naprosto bez řečí šla, sice se mi snažila vysmeknout z ruky, jenže mé sevření bylo tak pevné, že to nakonec vzdala. Ukázal jsem jí kde bude spát a kde je kuchyňka, kdyby měla chuť třeba na kávu, nebo na něco jiného, kde jsou ručníky, kde se může umýt. Na tohle jsem ani slovník nepoužil, protože jsem všechno, co jsem jí ukazoval, bral do ruky a mluvil u toho svým rodným jazykem. Pochopila úplně všechno, protože vzápětí začala listovat ve slovníčku a pak mi dala přečíst - To už mám jít spát? - Usmál jsem se a řekl, ve vlámštině, že nemusí. Zírala na mě, a tak jsem jí to zopakoval ve španělštine s patřičným dialektem. Chvíli koukala a pak vzala slovníček a začala zase něco hledat. Vzal jsem jí ho z ruky a pomalu jsem jí začal říkat ve vlámštině, že nemusí jít spát, hned teď, ale až bude unavená, tak aby věděla, kam má jít, kde má co najít...Hltala každé moje slovo a natahovala ruce po slovníčku. Já jsem jen zakroutil hlavou, že jí ho teď nedám, vzal jsem jí za ruku a odvedl zpátky nahoru. Posadil jsem jí na lehátko, sedl jsem si naproti ní a dlouze se na ní zadíval. Moje fantazie byla nepřekonatelně vpředu, protože mi k naprosto nádhernému pohledu na ní chyběla její nahota, ale pro začátek by mi stačil jen pohled na její napůl odhalený klín... S tou myšlenkou jsem si zahrával a ani jsem nezaregistroval, že se moje Malá zvedla a kráčela pryč. Jen jsem na ní houknul jménem a dodal,vlámsky, aby se vrátila. Zvýšení hlasu jí as dostalo do úzkých, protože se zastavila uprostřed kroku a zůstala téměř nehybně stát. Pak se otočila a pomalu se vrátila zpátky ke mně a sedla si.Tupě zírala do podlahy a spodní ret, který si okusovala, už začínal rudnout. Pomalu a velice klidně jsem k ní přistoupil, dal jí neposlušné pramínky vlasů z očí, jemně jí naznačil, aby si nekousala spodní ret a pak jsem jí postavil, její ruce jsem jí dal za její záda a kochal jsem se pohledem na tělo, které se chvělo vzrušením a strachem, nervozitou a zároveň nedočkavostí. Když jsem se dosyta vynadíval na tu nádheru, vyhrnul jsem jí šaty. Jen tak mírně, těsně pod klín a něžně jsem jí stáhnul kalhotky. Díval jsem se jí celou dobu do očí, které bohužel nehleděly do těch mých , nýbrž na zem. Spodní ret už byl opět pod zuby a tak jsem jenom zamlaskal, ukazovákem jsem jí narovnal ret a posadil jí zpátky. Dal jsem jí malinko nohy od sebe, sedl si naproti a nechal se unášet pohledem, který mi pro tentokrát stačil. Do naprostého ticha a mého přemýšlení o tom, jaké by to bylo, kdyby tam seděla úplně nahá, vnesla velmi milým a lahodným hlasem : "

ani nevíš, s jakou chutí bych Ti teď plivla do toho tvého pohledu, aby ses probral, frajere "... Musel jsem se hodně ovládat, abych neprozradil, že ovládám němčinu velice zdatně. Bojoval jsem s mírným úsměvem na tváři, a musel jsem se opravdu hodně držet, abych nevybuchl, ani nevím zda smíchy, nebo vztekem, protože tohle si ke mně ještě žádná subina nedovolila. Podal jsem jí tedy slovníček a naznačil, aby mi to pěkně našla v mé rodné řeči. Byl jsem docela zvědav, co že si to vlastně přečtu. Příjemně by mě asi překvapila, kdybych si přečetl to, co ve skutečnosti říkala. Nebyl jsem daleko od pravdy. Na papírku stálo -"Polib si..., frajere". Naprosto v klidu jsem papírek odložil a přistoupil k ní blíž. Chytil jí za bradu a nutil jí, aby se mi zakoukala do očí a pak jsem to udělal: dlouze jsem jí políbil. Bránila se, měla zavřenou pusu, i když jsem svým jazykem hledal vstup do jejích úst... Když jsem se nabažil, usadil jsem se zpátky, předstíral listování ve slovníku a napsal : " Tvé přání mi bylo rozkazem, políbil jsem si to, co mi ode dneška patří". Když to dočetla, s klidným, ale vřelým pohledem mi německy řekla : "To si jenom myslíš, brouku." Zase jsem se musel zuby, nehty držet, abych nevybuchnul a tak jsem jí podal slovníček a za nedlouho jsem si přečetl "když to říkáš a když si to myslíš". Začala mě nesmírně vzrušovat, asi právě tím, že jsem jí musel dobývat, a že nedělala jen slepě to, co se po ní chtělo. Ve své podstatě to s ní byl boj a já jsem chtěl vyhrát. Chtěl jsem, aby na mně začala být závislá a aby jednou dělala to, co chci a jak to chci já a ne ona. Neznal jsem to,.bylo to pro mě něco nového. Vždycky jsem měl subinku, která skutečně bezmezně poslouchala .Ona byla jiná, cítil jsem to, a vycítil jsem i to, že má nějaké zkušenosti za sebou, ale asi ne moc pěkné...

Byl jsem natolik vzrušený, že jsem musel odejít, už jsem tam nemohl sedět a jen tak se dívat. Chtěl jsem víc, ale něco mi říkalo, že nesmím spěchat a naléhat. A pak jsem chtěl taky zjistit co udělá, když odejdu. Zůstane sedět a bude čekat? Nebo se zvedne a půjde spát? Chvíli zůstala sedět a neustále se rozhlížela, jestli mě někde neuvidí. Pak se zvedla a došla si pro kalhotky. Natáhla si je a sedla si tak, aby ani kousek jejího klína nebyl vidět. Musel jsem se tiše smát, a hned mě napadlo, jak svou Holčičku donutím, aby si sama svlékla ty kalhotky a sedla si tak, abych měl pěkný výhled.V kuchyňce jsem připravil večeři, kuřecí v ananasové omáčce, zapečené s broskví a rýži k tomu. Na velkém ponose jsem to přinesl až nahoru a dělal jsem, že mi nijak zvlášť nevadí, že není v pozici, kterou jsem jí udal.Odložil jsem tác na stolek a popřál jsem jí dobou chuť. Zavolal jsem španělsky i na " kormidelníka ", ať se jde taky najíst a mohl jsem začít rozehrávat hru, ve které jsem byl jasným vítězem. Maličká si vzala do ruky vidličku a malý talířek a začala si na něj nakládat dobroty, pak popřála dobrou chuť také ve španělštině a chtěla si dát první sousto do pusy. Přisedl jsem si k ní, vzal jí vidličku z ruky a položil před ní lístek se vzkazem : " můžeš pokračovat v jídle jen v případě, že splníš to, co jsem po tobě chtěl... předtím. " Rozpačitě lovila v mém pohledu nějakou nápovědu.

Něco, co by jí připomnělo, co jsem to po ní chtěl. Po chvilce se vzdala večeře, protože mi na lístek napsala, že se omlouvá, ale že vůbec netuší, co se po ní chce. A jestli si může jít tedy lehnout. V tu chvíli začala lístečková korespondence: "Ty nemáš hlad?" .Odpověděla: "ale ano mám a velký, ale opravdu nevím, co bych měla splnit."Já na to: "chtěl bych mít zase pěkný výhled" a Ona mi odpověděla německy, že když půjdu na příď budu mít velice pěkný výhled a dokonce nebude širokoúhlý... Zamávalo to i s mým bratrem, málem se udusil rýží, ale nakonec to zahrál pěkně do autu, když mi španělsky řekl, že si to asi překořenil a ten kousek byl opravdu hodně pálivý a jestli může požádat o sklenici vody. Ona bedlivě poslouchala každou větu a nakonec se uklidnila tím, že to opravdu nebylo nic, co by se jí týkalo. Podal jsem jí tedy znovu lístek, kde stálo, že bych měl rád výhled, jako jsem měl předtím a už jsem věděl, že to Mé Malé konečně docvaklo. Sklonila hlavu a usilovně přemýšlela. Dal jsem jí dostatek času a když se ani po dlouhé chvíli nic nedělo, zeptal jsem se, co se děje. Našla si to ve slovníčku a obdařila nás oba opět svou němčinou, ve které nám oznámila, že kromě toho, že má hlad, ale polonahá tady sedět nehodlá, se neděje vůbec nic. Nadšeně jsem uvítal bratrovu reakci, že i když rozuměl, nepozvedl ani hlavu od naloženého talíře. Já jsem jí dal dostatečně najevo, že jí nerozumím a ukázal na slovník. Tuhle větu tam našla celou, tak jak nám jí oznámila v němčině, tak jí napsala i ve vlámštině.Má odpověď zněla : "máš-li hlad, udělej co chci. A jen tě chci upozornit, že jsi tady mohla sedět jenom přede mnou, kdybys nebyla tvrdohlavá". Musela mít hodně velký hlad, když mi napsala vzkaz - A nemohla bych to ještě napravit, ale jenom, před Tebou? - Váhal jsem a pak jsem jí dal na vybranou - Ano, přede mnou, ale úplně nahá, nebo před námi a bez kalhotek a s mírně roztaženýma nohama. Přemýšlela dlouho, usilovně a pak mi podala lístek kde bylo - vím, že nemá smysl smlouvat, ale nešlo by to, že by alespoň ten kormidelník seděl vedle mě, a ne naproti? - Zakroutil jsem hlavou a dal jí dostatečně najevo, že NE. Večeře jí pomalu chladla a tak jsem jí ještě napsal, že než se rozmyslí, dojdu jí to ohřát...Měla slzičky v očích a já cítil vítězství. Když jsem se vrátil, chtěl jsem vědět jak se rozhodla..Dostal jsem lístek, že tedy tu první variantu...Stoupla si, dala ruce za záda a já jí obratně stáhl kalhotky a usadil jí zpátky. Dal jsem jí talíř do rukou, mírně jí roztáhl nohy a stůl, který vadil nám oběma ve výhledu, jsem odsunul. Popřál jsem jí ještě jednou dobou chuť a dychtivě hltal pohled na už pěkně lesklý klín... Popřál jsem jí ještě jednou dobrou chuť a dychtivě hltal pohled na už pěkně lesklý klín...

...::: Tip pro Vás: Ozdobné svorky na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

Netroufám si říct, zda jí chutnalo, jen jsem si stihnul všimnout, jak má celé tělo v křeči a jak se snaží se mi nepodívat ani na chvilku do očí a jak usilovně dumá, jak si talíř s večeří položit do klína tak, aby zakryl ten výhled.Je pravda, že jedla hrozně pomalu, ale asi to nebylo proto, že by si užívala svou polonahotu, ale proto, že měla svůj mozek zaměstnaný tím, jak mě převézt, jak dosáhnout toho, abych se tak dlouho neradoval ze svého vítězství...Když dojedla, rychle vstala a začala sklízet ze stolu. Po očku pokukovala, co já na to a když zjistila, že se věnuji konverzaci s "naším kormidelníkem", odcupitala do podpalubí.

S bratrem jsme si pak dlouho povídali.Ptal se mě, jak jsem k Ní přišel a jestli si neberu moc velké sousto, jelikož jemu přijde moje Malá dost tvrdohlavá, nezkrotná a neposlušná. Ujistil jsem ho, že Ona je přesně to, co jsem hledal a jediné co mi na ní docela vadí je, že je na můj vkus moc pohublá, ale to se spraví. Jenom po mně hodil pohled a odešel se slovy, že jde zpátky hrát španělského kormidelníka a kdybych potřeboval pomoct, že stačí houknout. Ještě chvíli jsem seděl a přemýšlel a pak se vydal za Svou Malou. Našel jsem ji spící v posteli, oblečenou ve stejných šatech, v jakých večeřela. Nebyla ani přikrytá, ale přesto vypadala kouzelně.

Sedl jsem si k ní na postel a začal jí hladit po zádech a odhalených nohách. Jen zavrněla a z boku se otočila na záda. Jen jsem zaúpěl a představil si, jak tu leží nahá a já jí prstem přejíždím po bradavkách, kroužím kolem pupíčku a sjíždím po stehnech dolů...

Z nádherného snění mě probral její dlouhý vzdech. Malinko našpulená pusinka, jednu nohu si skrčila pod druhou a mně se tak naskytl opět onen nádherný pohled. Neodolal jsem a šaty jí vyhrnul téměř nad pupík. Její hebká kůže, naprosto oholená a třpytící se kundička, mě dovedla téměř k šílenství.Touha a chtíč jí znásilnit, zneužít, ponížit a pak patřičně trýznit byla neudržitelná.Praly se ve mně dvě osobnosti - vždycky jsem si vzal to co jsem chtěl, bez ptaní a bez jakýchkoliv výčitek. Proč mi to v její přítomnosti nešlo? Proč jsem jí chtěl taky hlavně ochraňovat a dělat všechno tak, aby se to hlavně jí líbilo - Pak ale zvítězila moje panovačná dominance a tak jsem jí začal pomalu, ale pečlivě svazovat a už mi bylo jedno, zda se probudí, a bude protestovat, či mi nadávat.Znova a doufal jsem, že ne naposledy, mě překvapila svou reakcí. Vzbudila se v momentě, kdy měla svázané ruce nad hlavou a jednu nohu. Jen tak na sucho polkla, nadechla se a značně rozklepaným hlasem mi tentokrát ve španělštině oznámila, že nechce. Jen jsem se pousmál a odvětil : "ptal se Tě snad někdo, Moje Maličká, jestli chceš nebo nechceš? " řeč kterou jsem volil, byla taky španělština, ale to jsem netušil, že španělsky opravdu umí jen pár frází a to, co slyšela ode mě, tomu za mák nerozuměla. Pokračoval jsem tedy dál ve znehybňování. Bedlivě jsem sledoval její veškeré reakce, které nebyly strohé. Nejprve se bránila, křičela, nadávala, zoufale se snažila o vyproštění ze všech těch provazů, pak se uklidnila a odvrátila hlavu úplně na druhou stranu a jen těžce a přerývavě dýchala. Dílo bylo hotové a já jsem se mohl kochat úspěšnou prací. Nohy měla ze široka roztažené a její klín byl tak zcela odhalen. Nemohla se ani hýbat, ale vzrušená byla hodně. Po dlouhé době jsem měl možnost vidět stékající šťávičku na prostěradlo a kajutou se začala linout skvělá vůně. Pohodlně jsem se posadil na lehátko, přímo naproti jejímu klínu a opojně se díval na rozkošně roztoužené tělo. Můj chtíč byl určitě znatelně viditelný. Musel jsem tedy vstát a odejít.Nechtěl jsem se na ní hned vrhnout, udělat si dobře a pak si s ní hrát až do rána. Mělo to svoje důvody. Ten první byl, že jsem si byl vědom toho, že mou Malou musím ráno vrátit do hotelu a ten druhý, že jsem nám oběma chtěl dát čas.

...pokračování příště...

...::: Tip pro Vás: Dřevěný kříž :::...
Sexshop Sexujte.cz