Jasmína část 4. Autor: Ondřej

Hodnocení

Zíral na tu dokonalou krásu, hltal svou milovanou pohledem a kdybych nezůstal sedět na pultě, byla by okamžitě vidět má nezadržitelná prudká erekce.

"Tak co?" přerušila Jasmína hrobové ticho. "Je to strašný, viď? Asi se na žádný ples nepůjde, co?"

"Co to říkáš?!" snažil jsem se zamaskovat vzrušení. "Vypadáš skvěle! Jestli tohle upraví tvé proporce podle těch šatů, proč bychom nešli? Milado, zkuste ji obléct."

Jasmína postoupila doprostřed místnosti, Milada uchopila šaty a já začal litovat svých slov. Protože jsem způsobil, že za chvíli to všechno zmizí pod sice překrásným, nicméně pro mne přece jen méně přitažlivým obalem.

Jak to celý ten dlouhý večer vydržím? Když budu vědět, co má Jasmína na sobě pod šaty, zblázním se touhou. Abychom už už byli doma. Abych ji mohl z toho šustícího obalu vysvobodit a...

Milada obřadně převlékla šaty Jasmíně přes hlavu, upravila sukni a začala utahovat tkanice na zádech živůtku. Tentokrát padl jako ulitý.

Jasmína pozorovala průběh oblékání v zrcadle s napjatým očekáváním. Když viděla, že se vše daří, její tvář se uvolnila a nabývala spokojeného výrazu.

"Hotovo!" oznámila Milada, uchopila Jasmínu za ruku a několikrát s ní potočila ze strany na stranu.

"Neříkala jsem vám, že to vyřešíme? Teď budete královnou plesu."

Jasmína zálibně prohlížela svůj obraz v zrcadle a přikývnutím naznačovala, že Milada může mít pravdu. Potom se tázavě podívala na mne.

Zvedl jsem palec pravé ruky a přikývl:

"Absolutní jednička. Fakt."

"Opravdu se ti takhle líbím?" rozzářila se má žena. "Opravdu se za mne nestydíš? I když víš, že jsem pod tím uměle upravená?"

"To víš že ne, blázínku. Naopak. Vždyť jsem ti říkal už doma, že tohle prádlo považuji..."

"No jo, ale to, co bylo doma, se s tímhle vůbec nedá srovnávat," skočila mi do řeči. Rozběhla se proti mně, pevně se tou nadýchanou sukní a vyztuženým tělem ke mně přitiskla a vlepila mi velkou pusu.

"Tak... když proti tomu nic nenamítáš... Můžeme vyrazit. Sice je to dost těsné... Ale, nějak už to přežiju."

"Počkejte, počkejte," brzdila její rozlet Milada. "Ještě vám schází top s rukávky. A taky Vám půjčím něco navrch. Nějakou pelerínu nejlépe, takhle byste v tom umrzla,. Venku je pěkná zima."

Stáhla z Jasmíniných paží ty dlouhé černé rukavice a navlékla jí průhledný top plesových šatů s bohatě nařasenými rukávy.

"Tak, teď je to teprv hotové. Ještě tu pelerínu."

Chvíli na věšáku přesouvala sem a tam ramínka s rozličným oblečením, potom jedno sejmula a ukázala nám bíle podšitou fialovou pelerínu s kapucí.

"Tahle by byla akorát. Ukažte, vyzkoušíme ji."

Přistoupila zezadu k Jasmíně a přehodila jí pelerínu přes ramena. Potom uchopila vázačku a vpředu u krku udělala mašličku.

"Tak. A je to. Ukažte. Pěkně vám sedí. Zkuste prostrčit ruce těmi rozparky... Fajn."

Urovnala cípy peleríny přes nadýchaný zvon Jasmíniny zlatavé sukně, přetáhla jí přes hlavu kapuci se širokým vyztuženým lemem a zavázala jí pod bradou další mašličku. Jasmínina jemná tvář vykukovala teď ven ze svého fialového hnízdečka jako myška z nory.

"Vida, jak vám to sluší. Ještě to má takové malé vylepšení. Aby vám v tom sychravém počasí nenavlhnul účes a mejkap. Počkejte..."

Milada vsunula obě ruce dovnitř kapuce, něco tam chvíli kutila a před Jasmíninu tvář z ničeho nic splynul průhledný plastový závoj. Milada bleskově zatáhla po obou svislých stranách zipy, spojila tím závoj s vyztuženými okraji kapuce a polapená Jasmína jen překvapeně zírala skrze průhlednou přepážku, která nečekaně oddělila její tvář od okolního světa. V údivu pootevřela ústa, ale nevydala ani hlásek.

...::: Tip pro Vás: Jemná maska na oči - černá :::...
Sexshop Sexujte.cz

"No, co říkáte? Vypadáte trošku jako kosmonaut," zasmála se Milada, "ale zato jste pěkně zabezpečená proti dešti, větru i vlhkosti. Ta pelerína i kapucka má uvnitř všitou igelitovou vložku, takže nepromokne ani v tom největším lijáku. Tak... Co na to říkáte?"

Jasmína pokrčila nerozhodně rameny, zato mne tahle přepážka doopravdy nadchla. Ani ne tak proto, že mou ženu ochrání před nepřízní počasí, jako spíš proto, že celé její tělo, hlava i obličej byly tou pelerínou neprodyšně odděleny od okolního světa. To byl velmi příjemný pocit, o který jsem se nechtěl nechat připravit.

"Nech si to tak, Jasmíno," vmísil jsem se zdánlivě bez zájmu do hovoru. "Je to docela praktické a vypadáš roztomile."

"Myslíš?" ozvalo se zevnitř pochybovačně. "A co na to řeknou lidi? Budou si myslet, že jsem blázen."

"Ale kdepak," chlácholila ji Milada. "Vůbec se nebojte. V tomhle ošklivém počasí vám mohou nanejvýš závidět."

"Tak to tak nechte," souhlasila má žena pochybovačně. "Ale Ondřeji, podívej kolik je hodin! Pojď už honem, nebo přijdeme pozdě!"

Přikývl jsem a oblékal si kabát. Zapouzdřená Jasmína odcupitala k zavřeným dveřím, netrpělivě tam podupávala a čekala, až nás Milada pustí ven.

"Kdy vyrovnáme účet?" obrátil jsem se k majitelce salonu.

"Zastavte se příští týden," odpověděla Milada. "Musím to všechno spočítat. A nezapomeňte, co jsem vám posledně slíbila. Bude to pěkná sumička.

Doufám, že jste byl spokojen," dodala tlumeně.

"Naprosto," odpověděl jsem.

"Takže se brzy ukažte," zamrkala na mne a v jejích očích opět zatančily rozpustilé ohníčky. "Teď se udělala taková zima, že budu tam dole docela určitě chodit pořád utěsněná. Takže se nebudu stydět a..." naschvál nedopověděla, našpulila rty a mnohoznačně se usmála. Neodolal jsem a krátce ji políbil na tvář.

"Dík za všechno, zastavím se brzy," zašeptal jsem.

"Tak poďte už! Co tam tak dlouho děláte?" ozývalo se ode dveří.

Milada vzala klíče, vypustila nás ven do sychravé tmy a popřála hezkou zábavu.

"Co s tím vaším starým oblečením?" volala za námi. "Nechcete si je vzít sebou?"

"Ne. Příští týden se tady pro to zastavíme. A díky," volala Jasmína, zavěsila se do mě a spěchali jsme k zaparkovanému autu. Otevřel jsem dveře, posunul sedadlo až úplně dozadu, aby se do auta v tom košatém oblečení vešla a pomohl jí poskládat se dovnitř.

"Sedí se ti dobře?" zeptal jsem se starostlivě.

"Ani dost málo. Jejda. Ten korzet je ale těsný. Ufff," funěla Jasmína.

"Tak si sklop opěradlo," poradil jsem a zaklapl dveře.

Obešel jsem auto, usedl za volant a po očku pozoroval sešněrovanou a utěsněnou bytost vedle sebe. Náhle mne zalila vlna touhy a obdivu.

"Tak jeď už," ozvalo se netrpělivě z uzavřeného prostoru vedle mne. "Ty ze mě máš akorát legraci, viď? Ale uvědom si, že to všechno dělám hlavně kvůli tobě. Myslíš, že jsem slepá? Že nevidím ty tvoje hltavé pohledy? A já blázen kvůli tobě takhle trpím.

A nejhorší je, že kvůli tobě trpím docela ráda. Ondřeji, doufám, že to taky někdy patřičně oceníš."

Sice nebylo jasné, co tím přesně míní, ale otočil jsem se k ní a kdyby tomu nebránila přepážka před jejím obličejem, vášnivě bych ji zulíbal. Takhle jsem jen pevně sevřel její ruku a slíbil:

"Určitě ocením. Děkuju ti moc. Za všechno."

"Já vím," podívala se na mne skrz přepážku vlahým, trochu nešťastným pohledem. "A teď už jeď. Ať nepřijdem pozdě."

...::: Tip pro Vás: Kožená pouta na nohy :::...
Sexshop Sexujte.cz