Korektura života Autor: Ocelot

Hodnocení

Začal další nudný den v mém nudném životě. Ráno do práce, kteráž obnáší sezení v kanceláři a přepisování chyb v textech, jinak řečeno korektura. Kolem páté zase z práce do mého prázdného bytu. Když říkám prázdného mám na mysli, co se osob týče, krámů je tam až až. Jediná jakž tak povzbuzující věc je regál plný DVDček či kazet s mou oblíbenou tématikou a samozřejmě stejně zaplněné disky v mém PC. Kromě těchto příjemných věcí můj byt obsahuje pracovnu se spoustou vytisknutých povídek z internetu, něco jako obývací pokoj ve kterém se nachází televize, DVD přehrávač a výše uvedený regál. Dále koupelna s vanou a záchodem a nakonec něco jako náznak kuchyně, která se vyznačuje hlavně haldou neumytého nádobí. Jestli se ptáte kde spím tak vám musím odpovědět, že povětšinou na gauči nebo v mé pracovně, kde mám takové rozkládací lehátko. Málem bych zapomněl dodat, že je mi asi tak třicet a ve svém životě jsem nedokázal vůbec nic, tedy kromě toho, že jsem zklamal pár lidí. Nicméně neříkal bych Vám tenhle příběh, kdyby byl jen o tom jaký mám prázdný a nudný život. Samozřejmě, že ten den neproběhl jako obyčejně, měl jsem totiž návštěvu. A ne obyčejnou, musím říci, že jsem byl dosti zaskočen, když jsem po mnoha letech zaslechl zvonek od mého bytu. Zprvu jsem si myslel, že jsem se praštil do hlavy a tenhle zvuk si vysnil. Nicméně po prvotním šoku jsem šel otevřít dveře – stála v nich má bývalá spolužačka ze základní a později i vysoké školy. Měla takový zvláštní pohled, vůbec jsem nevěděl proč za mnou přišla. Nikdy jsme se spolu nebavili a vždy jsem měl dojem, že jsem jí vyloženě nesympatický. Stála tam na rohožce s krosnou a velkou neprůhlednou nákupní taškou na níž bylo napsáno „Baťa“, pohled měla sklopený kamsi do země. Takže jsem si mohl prohlédnout její postavu a nebýt v jejích očích označen za úchylné prase. Sjel jsem jí od hlavy až k patě – přesně v tomto pořadí. Měla vlasy střižené asi jako Kleopatra, pěkný kulatý obličejík (pod tím si představte co chcete), hezký krk, malá prsa nicméně hodící se k její maličké a útlé postavě. Pod tílkem, které měla zrovna na sobě jsem tušil vypracované bříško a nesmím opomenout její krásně kulatou prdelku, též vypracovanou a tedy sportovní. Celkově dosahovala výšky ke sto šedesáti centimetrům. Já měřím něco ke sto osmdesáti, takže jí docela převyšuji. No prostě to shrnu, moc pěkná dívka, takže jsem nechápal co dělá u mě na rohožce se sklopenou hlavou. Nicméně zaváhal jsem jen okamžik a pozval jí dál, nic neřekla a beze slova vstoupila. Zavřel jsem za ní dveře a jelikož stále nic neříkala, koukala do země a ani se nezačala zouvat, pokynul jsem jí tedy aby se zula. Pokud nemá samozřejmě v úmyslu zase odejít. Sundala si boty, krosnu a odložila i tašku a teprve potom na mne upřela své oči. Byl to takový zvláštní pohled, jako když jdete někoho prosit o milost. Promluvila.....

„Mohli bychom si popovídat?“

Vůbec jsem netušil, kde bychom si tak mohli popovídat, jelikož můj byt byl doslova k prasknutí naplněn materiály s BDSM tématikou, ale i mnohou další. Nicméně jsem přikývl a zavedl jí do obýváku doufajíc, že se bude zase dívat do země. Stůl jsem neměl a tak jsem jí posadil na pohovku a přinesl si židli od počítače.

„Ráda bych se stala Vaší otrokyní, pane....“

Tato žádost mě zaskočila ještě více... Vždyť to bylo to o čem jsem vždy snil – mít svou vlastní otrokyni, která splní každý můj příkaz. Když viděla, že váhám promluvila ještě jednou.

„Prosím pane... moc ráda bych vám splnila každé Vaše přání, stala se Vaší děvkou, služkou, dcerou, ženou, majetkem, otrokyní, zvířátkem a hračkou.... to vše v jedné osobě.....“

Na tváři jí vyhrkly slzy a ona sklopila pohled zase do země.

„Svlékni se“

Bylo jediné co jsem řekl a odešel do vedlejší místnosti, stále jsem nevěřil tomu co říká a cítil jsem nějakou kulišárnu. Šel jsem proto sepsat otrockou smlouvu, jestli to myslí vážně tak tam bude nahá až se vrátím a smlouvu beze slova podepíše. Nebudu Vám jí tady moc popisovat, vesměs v ní stálo to, že se stává mým majetkem bez jakýchkoli práv. Vrátil jsem se tedy do pokoje a skutečně tam stála nahá a pohledem zkoumala moji podlahu. Položil jsem smlouvu na stůl a prohlédl si jí, vskutku krásná. Přistoupil jsem k ní, chytil jí za bradu a přinutil jí podívat se mi do očí, moc se jí nechtělo a pohledem stále uhýbala. Dovedl jsem ji ke stolu, kde ležela smlouva.

„Tady to podepiš a staneš se mým majetkem.“

Zaváhala a pak podepsala.

„Klekni si zatím do rohu...“

Dál jsem si jí nevšímal a odešel i se smlouvou do mé pracovny, smlouvu jsem pečlivě uschoval a po té se vydal prozkoumat obsah její krosny a tašky. Nalezl jsem nepřeberné množství různých erotických pomůcek od vibrátorů, důtek, pout až po rozporky, pásy cudnosti a tak podobně – ostatně to se dovíte. Musel jsem se spokojeně pousmát, naházel jsem vše pěkně zase do krosny a celou krosnu odnesl do obýváku kde se nacházela má hračka. Usadil jsem se na pohovku a jí jsem přikázal aby se přisunula přede mne.

„Takže... zeptám se Tě na pár věci teďka.“

„Ano pane.“

„Výborně, moje malá milá čubičko... tak tedy... Jak dlouho jsi toužila po tom stát se MOJÍ malou milou čubičkou.“

„Asi od třeťáku na vejšce.“

„Nebude Tě někdo hledat?“

„Nebude.... „ tady se trochu zarazila.

„Vážně?“

„Mno ehm...“

„Povídej.“

„... pokud se do týdne neozvu, tak jedna moje kamarádka by se také ráda stala něčí otrokyní a tak, pokud se neozvu, přijde sem se stejnou žádostí.“

Po této odpovědí mi mé, teď již dosti splašené srdce, samou radostí málem vyskočilo z hrudi.

„Výborně... tak potom s výcvikem začneme až za týden a teď si budeme pouze nezávazně užívat. Tedy minimálně já si budu užívat.“

„Ano pane.“

„Fajn, dej ruce za hlavu.“

Beze slova tak učinila.

„Na něco jsi zapomněla...“

„Ano pane, omlouvám se.“

...::: Tip pro Vás: Les Petits Bonbons - Tickle Me Tickler :::...
Sexshop Sexujte.cz

Vytáhl jsem z krosny kožená pouta a spoutal jí ruce za hlavou. Vyzkoušel jsem jejich pevnost – jen tak hned nepovolí. Pousmál jsem se „pod vousy“ a rukou šáhl do jejího klína – vlhká. Znovu jsem se pousmál a z krosny vyhrabal kuličkový roubík. Chvíli jsem si ho prohlížel a pak jí ho nacpal do úst. Bylo na čase stáhnout rolety, také jsem tak učinil. Postavil jsem jí na nohy a ně následně upevnil rozporku. Byla hezká jak tam tak stála s rukama za hlavou, roztaženýma nohama a roubíkem v puse. Nicméně něco tomu stále chybělo.

„Nikam nechoď“ prohodil jsem jen tak mimochodem a prohrabával obsah krosny a tašky. Nakonec jsem nalezl pár kolíčků, klapky na oči, důtky, a nějaké ty krokodýlky a závažíčka. Samozřejmě jsem jí tímto vším okamžitě vybavil. Klapky přišly překvapivě na oči, krokodýlky spojené řetízkem jsem přicvakl na bradavky a na řetízek přihodil několik závažíček. Další věc, která mi přišla na mysl byli výše zmíněné kolíčky, které přišly, jak Vás již jistě napadlo na její stydké pysky (ne do pusy fakt ne) a co se nevešlo do kundičky to jsem různě přicvakal po těle. Na prdelku, na ruce, na záda, na bříško, na stehna, prostě všude možně. Výsledný dojem byl vcelku elegantní. Nicméně stále něco málo chybělo a důtky se pro sestřelování kolíčků moc nehodily, proto jsem je odložil na stůl a vytáhl kratší bičík, cvičně jsem s ním párkrát mávnul ve vzduchu, přičemž při každé ráně sebou má čubička trošku škubla. Chvíli jsem se pokoušel sestřelit jeden kolíček, který měla vzadu na stehně, no musím říci, že jsem trefil všechno možné jen kolíček ne, dokonce jsme sestřelil jeden, který měla na zadečku. Nakonec jsem toho nechal a ustal si na gauči, jí jsem si postavil pěkně vedle mého gaučíku a z nudy jsem jí tahal různě za kolíčky. Popravdě z toho všeho nového jsem byl docela vyřízený, a unavený. Proto jsem z ní oddělal všechny kolíčky, krokodýlky a závažíčka. A začal zvažovat, kde bude vlastně spát. To že spoutaná je více než jasné, ale stále mi není jasné kde. Ona zatím stála uprostřed pokoje, pusu již celou uslintanou od toho roubíku. Vstal jsem, otřel jí kapesníkem a sundal rozporku na nohou.

„Tak kampak tě uložíme?“

Otázka to byla veskrze řečnická neboť ona nemohla odpovědět ani kdyby chtěla. Takže jsem jí dal i na nohy kožená pouta a no a uložil jí k sobě na gauč. Nakonec jsem usnul s rukou v jejím klíně, jaký z toho měla ona pocit to nevím, nicméně já ho měl skvělý. Ráno jsem se probudil s rukou od jejích šťáv, takže i ona z toho musela mít pocit pozitivní. Bohužel jsem musel do práce, další nudný den, ale někdo se musí postarat o můj byt. Moje milá čubička zatím spinká, já jsem zatím vstal, umyl si ruku. Udělal snídani pro mě a pro ní koneckonců taktéž. Z krosny jsem vyhrabal vše potřebné a zataháním za bradavku sou milou čubičku vzbudil, soudě dle rozmrzelé reakce nebyla moc šťastná. Nicméně na její remcání není nikdo zvědavej, proto jsem vyměnil její pouta na nohou opět za rozporku. Ruce za hlavou stále zůstaly, sundal jsem jí klapky přes oči a též roubík jsem jí vyjmul. Nakrmil jsem jí a následně seznámil s tou horou nádobí. Rozvázal ruce a následně je připnul k tělu kousek nad pánví. V krosně na to byla taková zajímavá věc – kožený stahovací pásek, u nějž sou na bocích připevněna malá očka z nichž vedou řetízky k náramkům na ruce. Ve výsledku tedy má spoutaná osoba ruce ve výšce boků kdy pokud spoutáme ještě lokty vzadu, jak jsem též učinil nemá dotyčná osoba absolutní šanci se nějak osvobodil, ale zároveň může klidně vykonávat mnoho domácích prací. Takto pěkně vystrojené jsem jí zase vložil do úst roubík neboť na domácí práce mluvit nepotřebuje – beztak nemá s kým. Dostala za úkol vytřít, umýt nádobí, utřít prach a další podobně nudné domácí práce, které já vykonávám tak jednou za Ľ roku, většinou však ani tak často ne. Mimochodem – stále je úplně nahá a vynést koš jsem jí nepřikázal. A až to všechno udělá tak přijde do předsíně, kde si nějakým způsobem klekne na kolena a vyčká mého návratu z práce. Kdy se vrátím jsem jí samozřejmě neřekl. A kdyby náhodou dostala nějaký chytrý nápad se posadit tak jsem jí do zadnice umístil docela dlouhou okurku s tím, že jí nesmí vypadnout. čímž jsem jí defakto zakázal jít na záchod. Obeznámena tedy se všemi svými povinnostmi se na ně vrhla a já odešel do dalšího nudného dne v práci, který tentokrát proběhl ještě pomaleji než obvykle.

Konečně jsem doma, po nekončeném dnu v práci jsem doma u své nové zábavy. Byla tam v předsíni přesně jak jsem jí nařídil, sundal jsem si kabát a obešel ji – to se ví, že okurka nikde. Povzdechl jsem nad tím a prohodil něco ve smyslu, že s tou okurkou jí to nechám sežrat. Něco zahuhlala do roubíku a tak jsem jí pro jistotu lehce přejel špičkou své nohy po chodidle, rozesmálo jí to čili že účel zjistit zda je lechtivá se vydařil. Nabízí se několik možností tedy, buď jí dlouho a předlouho mučit ulechtáním k smrti, no dobře k smrti ne. Nebo nějaký ten normální výprask či... ooo ano již vím.

„Nikam nechoď...“

A s tím jsem odešel ven. Chvíli jsem jen tak bloumal po okolí až jsem konečně nalezl to co jsem hledal.

Navrátil jsem se do bytu, stále čekala tak jak jsem ji zanechal. Hodná holka musel jsem se ušklíbnout a přinutil jsem jí aby se zvedla, lépe řečeno chytil jsem jí jednou rukou za vlasy a chtěl vytáhnout na nohy, ale nakonec od toho upustil a nechal ji tam ještě chvíli jen tak vejrat do země. Došel sem do kuchyně, otevřel lednici a vložil do ní svůj úlovek, někde sem schrastil šátek a zavázal jí s ním oči. Teprve potom jsem ji postavil na nohy a dovedl do obýváku. Bylo by dobré aby pěkně postála a proto jsem jí zatím ponechal svému osudu. A odmontoval lustr, nechal jsem tam jen takové oko ve stropě, to přesně vyhovuje mým záměrům. Z krosny jsem vytáhl lano a to jí provlékl podpaždím, zepředu pod pravým, vedl jsem lano o zádech a nakonec vyjelo zpod levého podpaždí, svázal jsem to s druhým koncem, k němuž jsem uvázal další provaz a ten následně provlékl okem u stropu, vytáhl jsem jí až na špičky a… a zjistil, že mě napadá mnohem ďábelštější myšlenka. Provaz jsem povolil tak aby nestála na špičkách a mohla se i trochu zhoupnout v kolenech.

„Stuj pěkně a až ti řeknu, no to poznáš sama. Mimochodem máš ráda teplo nebo zimu? Pro zimu kývni a pro teplo zakruť hlavou.“

Zakroutila hlavou.

„Výborně…“

A s tím jsem druhé lano protáhl okem nahoře a vedl jí ho pěkně mezi nohy, a pak zase nahoru, kde jsem udělal smyčku a několikrát takto ještě obtočil, než lano úplně došlo. Takže až teď byla nucena stát na špičkách a ještě se jí to zařezávalo do intimních míst.

„Tak můžeme začít s trestem.“

Něco zahuhlala do roubíku a já jsem vzal do ruky důtky, jen tak jsem chvíli chodil okolo a švihal jí s nimi různě po těle.

„Je čas na zlatý hřeb večera“

Pousmál jsem se, načež ona překvapivě zahuhlala do roubíku. Přešel jsem k lednici a vyndal z ní, hádejte co. Ano správně, kopřivu. Jenom jednu, ale mám jich tam docela dost. Vystačí na chvíli zábavy. Obcházel jsem jí chvilku a prsty přejížděl po místech, která jsem předtím opleskával důtkami. A pak, pak jsem jí kopřivou švihnul do stehna, zahuhlala, neboť to nejspíše nečekala a tak jsem jí chvíli jen tak zlehka a jemně švihal kopřivou do nohy. Pak do druhé, pak jsem jí trochu podrbal, když jsem měl dojem, že to přestává svědit. Došel jsem pro druhou kopřivu a věnoval se druhé noze a pak další kopřivou jsem se věnoval zádům a pak… pak jsem odešel a nechal jí tam asi půl hodiny jen tak stát. To jsem si udělal večeři a následně jí snědl. V poklidu jsem dojedl, pustil televizi, cestou z kuchyně jsem si pravda vzal kopřivu a tu jsem hodlal velmi zákeřně využít. Zrovna začínal nějaký akční film v TV, budeme tedy taktéž akční problesklo mi hlavou a rychle jsem přiskočil ke své hračce, kopřivu jsem procpal mezi půlky, tak že jsem stonek držel někde v oblasti její kundičky, celá se napjala protože tušila co bude následovat. Ano, škubnul jsem kopřivou, takže jí musela teď pálit celá zadnice a celá kundička. Mohlo to být nepříjemné, ale krásně u toho zaskučela. Přešel jsem ke krosně, zatímco ona se tam tak svíjela visíc na provazech, z krosny jsem vytáhl dva krokodýlky spojené řetízkem a prozatím přicvakl na bradavky. A znovu odešel se osprchovat. Když jsem se vrátil doplnil jsem řetízek o jedno lehké závažíčko a zároveň za řetízek trochu zatáhl.

„Půjdeš se umýt.“ S čímž jsem ji odvázal a odtáhl do své vany. Ta, jsem ji položil a pustil sprchu. Ledovou sprchu a prostě jsem ji umyl, to se ví, že některá místa dostala zvýšenou pozornost a mimochodem ona taková ledová sprcha není úplně košér. Svíjela se a huhlala do roubíku jak o život.

„No tak klid, musíš se umejt.“

A otočil jsem jí na břicho, tady si budu muset dát bacha aby se mi neutopila. Ale naštěstí jsem to zdárně zvládl a očistil ji. Tedy skoro, ještě je třeba jí pročistit střeva. Odšrouboval jsem hlavici sprchy a onu rouru jí nasunul do zadnice. Podle intenzity skučení jsem usoudil, že by mohla být jakž tak plná, převrátil jsem jí zase na záda a ohmatal bříško jak moc je plné, no akorát bylo třeba poznamenat.

„Nikam nechoď!“ a odešel jsem dokoukat akční film. No co myslíte, že se stalo když jsem se vrátil? Ano správně všechnu tu vodu ze svých střev „vysrala.“ A proto jsem jí musel znovu umejt. Tentokrát jsem jí ale postavil a prostě osprchoval a byl jsem hodný, neboť zlý budu až za chvíli. A osprchoval jí přijatelnou teplotou vody. A teď přejděme k tomu „zlý“, přiznám se, že jsem tentokrát nevymýšlel žádné kulišárny a prostě jí nasekal na holou. Nevím proč, ale toho večera jsem se jí už nemínil zabývat. Koneckonců jakmile máte nějakou novou hračku je škoda si všechny zábavu užít co nejrychleji a v tomto případě, že si to hračka užívá též, to platí dvojnásob.

„Tak deme do hajan...“ s čímž jsem ji odvedl (z koupelny, kde jsem jí rovnou nasekal) zpět do obýváku. Uložil jemně na postel, něžně přikryl dekou.

„A nebo ne... uděláme ti veselou noc.“

S čímž jsem jí zase přinutil slézt (s tou rozporkou a spoutanýma rukama jí to nešlo zrovna dvakrát rychle a proto jsem ji několika dobře mířenými plácnutími trochu popohnal) zase na zem a kleknout si, než dokončím co potřebuji.

Tak tedy: Polštář – na místě

Deka – připravena, pěkně jsem ji rozvinul po celé pohovce, abych do ní svou oběť mohl zabalit. Ano správně jedná se o takovou tu štiplavou deku. No jelikož s tou rozporkou bych jí do té deky nezabalil tak jsem rozporku sundal, mé hračce implantoval do rozkroku robertka, nohy spoutal pěkně k sobě, tak aby její nový přítel nevypadl. No a zabalil jsem jí do deky, pěkně těsně na tělo, jen nožky čouhaly, a kdyby se náhodou snažila přeci jen vyprostit tak jsem deku pro jistotu ještě převázal provazy. Takže šance na osvobození se ztenčili z jednomístného procenta na nulové procento. Sundal jsem jí roubík.

„Doufám, že se nechystáš v noci dělat rámus a teď Ti ukážu jak je tu veselo.“

S čímž jsem jí začal lochtat na čouhajících nohách, no řeknu Vám, házela sebou div, že nespadla z pohovky. Házela sebou jako ryba na suchu, která se snaží dostat do vody, ještě kousek a další kousek a další kousek a.. přestal jsem jí lechtat, krom toho, že sebou pořádně mrskala se řehtala na celé kolo, potřebovala vydechnout. Vydechla a celé to začalo na novo, takhle se to opakovalo několikrát, než jsem usoudil, že je dostatečně zpocená ( a taky sousedi začali bušit na zeď) – tudíž si pořádně užije tu kousavou deku. Dal jsem jí pusu na čelo a odešel ke svému lehátku do pracovny. Ve dveřích jsem se rozloučil.

„Sladké sny čubičko...“

Dveře jsem zavřel a šel si pustit nějaký pěkný film na dobrou noc.

...::: Tip pro Vás: ElectraStim - samolepící elektrody Square Pads :::...
Sexshop Sexujte.cz