Kouzelnice část 5. Autor: Panenka

Hodnocení

No popravdě jsem se částečně i těšil a zároveň se trochu obával z toho, co mě čeká, když to Madam řekla s takovým škodolibým pousmáním na tváři.

Jana mě odvedla do vedlejší místnosti a posadila na židli se slovy abych počkal a odpočinul si, že musí k Madam pro instrukce, co dál.

"Jano, tedy Paní prosím Vás musím si dojít na záchod" řekl jsem. Jana řekla, že to zařídí a odešla. Chvíli jsem seděl, na kolík v zadnici jsem si už tak zvykl, že mě ani nevadil, rozhodně mě bolely nohy, tak jsem byl rád, že
sedím. Poslouchal jsem hlasy z vedlejší místnost, ale nebylo tomu moc rozumět, občas se některá z dam vedle zachichotala, tak jsem si začal domýšlet, že se budou opět skvěle bavit nad mým nejspíš ženským já.

Do místnosti se vrátila Jana se slovy, že si mě připraví k obědu.

"Víš, panenko. Madam mi povolila, že si smíš dojít na WC. Nejdříve se svlékneš a já ti na chvíli sundám ty trestné kalhotky, tak ne že budeš zlobit" pousmála se.

"Nebudu, Paní" řekl jsem už automaticky Janě "Paní".

Jana mě pomohla se vysvléci z "labutího" odemkla zámek na kalhotkách postupně a jemně mi pomohla od kolíku v zadnici a já stál před ní opět úplně nahý pouze s přilepenými prsy a namalovaný. Odvedla mě do místnosti s
WC, kde byla také koupelna a sprchový kout. Řekla abych si vykonal svou toaletní potřebu (slušněji řečeno) a pořád se na mě dívala. Já si stoupl před mísu a už jsem se chystal klasicky po chlapsku, jak se říká na malou,
ale ozvalo se z jejích úst, jestli to myslím vážně? Prý takhle holčičky na záchod nechodí. Hned mi došlo, co tím chtěla říci. Opravdu i Jana se vyžívala mojí převýchovou. Posadil jsem se tedy klasicky na mísu a čekal, jestli
Jana odejde. Stála přede mnou a se slovy "tak dělej" na mě zírala. No ještě mě nikdo nepozoroval takhle důkladně při močení, natož kdyby se mi chtělo vykonat delší potřebu, to přímo nesnáším, pokud by se na mě měl
někdo dívat. No nicméně jsem to pustil.

Zapomněl jsem dodat, že krom drezůry, která probíhala dopoledne jsem měl možnost dostat i napít, jinak bych po tom výkonu byl tak neskutečně dehydrován, což by nebylo vůbec zdravé. Jídlo jsem měl naposled večer
"přes trubičku" a ráno se na to nějak nedostalo, takže mě docela kručelo v žaludku a těšil jsem se na oběd, ať je to cokoliv, třebas zelenina místo té svíčkové, hlavně něco.

Tak jsem se "vyčůrala" a Jana mě ještě z lehka osprchovala, neboť jsem prý smrděl potem, což je pravda. Ty první lekce mě trošku zmohli. Namydlila mě nějakým vonným dámským sprchovým gelem. Smrděl jsem
prozměnu jako "děvka", abych to trošku přirovnal. Usušila a odvedla mě zpět do místnosti, s šatníkem, kde pro mne bylo připravené oblečení, které jsem si měl obléknout. Vše z latexu. Boty také, na vysokých jehlách. Jana
mi nasadila opět gumové trestné kalhotky, včetně kolíku (už se mi po něm "stýskalo") a pak na mě navlékla celotělový průhledný žlutý catsuit, jako tehdy poprvé v divadle. Opět jsem si vychutnával ten příjemný pocit,
protože není snad lepšího materiálu na těle, než onoho latexu. Dále vedle ležely dlouhé černé rukavice z latexu až po lokty, které jsem si navlékl s její pomocí přes rukáv catsuitu. Se slovy, že mi vybrali krásné botičky a
dokonce mého čísla (42) , které náhodou měli v jejich sexshopu mi začala obouvat boty, nebo spíš mě do nich navlékat. Byly z černého latexu až po kolena na vysokých podpatcích a perfektně mi sedly. Pak vzala opět cosi
černého a přetáhla mi to přes hlavu až po krk. Byla to kukla s otvorem pro obličej přes s hlavu a opravdu těsná. V zrcadle byl vidět pouze můj stále namalovaný obličejíček. Samozřejmě nechyběl ani korzet, který mi opět
nemilosrdně utáhla, že jsem stěží dýchal. Pak přišli na řadu šaty..

"Tak teď se podívej a řekni mi, co tě čeká" ukázala mi šaty. Byly opět černé a opět latex. V druhé ruce držela bílou zástěru.

"Budu Vaše služka, Paní", řekl jsem a popravdě jsem jenom čekal, kdy tato moje role zde přijde na řadu.

"Ano přesně tak, musíš si svůj oběd tady odpracovat. Bez práce nejsou koláče. Budeš nás hezky obsluhovat a jestli s tebou budeme spokojené, tak dostaneš najíst. V opačném případě až večer, trubičkou kašičku a mlíčko,
vždyť to znáš" řekla s úšklebkem. Pomalu mi začínala připomínat Madam a to jsem si myslel, že na mě bude hodnější ta moje Janička.

Oblékla mi uniformu latexové služky, bylo se opravdu na co koukat a ten příjemný pocit takhle oblečený zvítězil i nad mé bolesti z prázdného žaludku a nastartoval mě do další části mé převýchovy. Zhruba jsem tušil, že mě
budou okřikovat, budu jim nosit první poslední, na co si vzpomenou.

"Pěkná služtička, i takhle ti to sluší" doklopýtal jsem na tenkých vysokých podpatcích k Madam v druhé místnosti, která mě odvedla do jídelny (obývacího pokoje) ukázala mi co kde je a pak mě odvedla do kuchyně.

"S Petrem se znáte. Manžel dnes vaří, je v podobné roli, jako ty, ale ty ho budeš na slovo poslouchat. Seznamte se. Vaše nové identity. Panenka a Petra."

Petr byl oblečený jako kuchařky z nějaké starší pohádky. Široké šaty se zástěrou a s čapcem na hlavě. "Ahoj Panenko, já ti vše vysvětlím, doufám, že nebude problém."

"Nechte těch řečiček !!! Jinak Panenko, mluvit smíš pouze s Petrou a nás budeš obsluhovat bez keců. Přijdeš vždy s roubíkem v puse, abys nám neprskala do jídla a nevyrušovala. Roubík ti smí na chvilku vyndat Petra, abys
jí mohla říci co po tobě potřebujeme. Pak to přineseš!!! Jasný, doufám???"

"Ano Madam"

"Tak dělejte holky, máme hlad !!! Petro, zauč služtičku ???"

"Ano Madam, jak poroučíte" řek Petr také s úsměvem, jako by byl zasvěcený do celého dění zde. Madam odešla do jídelny a nejspíš si pustily televizi, protože zrovna dávali jeden z těch romantických mexických seriálů, na
který doma pořád kouká Jana. Bylo to slyšet až do kuchyně (ty jména Pedra, Chasinty, Fernandy a podobné), tak jsem si říkal, že je to dobře, že možná změknou a nebudou mě tak pérovat.

"Hele, jen tak mezi námi, zůstaneme ve svých holčičích rolích. Já Petra a ty Panenka. Víš, kdyby nás náhodou manželka slyšela, tak to odneseme oba. Jinak jak se ti tu líbí???" řekl a zeptal se od plotny Petr.

"Víš, nejdřív jsem byl v šoku, jak jste mě unesli z divadla, ale začínám si zvykat. Jenom mi prosím tě řekni, kam na ty nápady chodíš? Myslím tím ty všechny pomůcky. nikdy jsem o nich neslyšel"

"Neslyšela, nezapomeň na roli. Jinak víš, my s Madam tyhle hry provozujeme už nějaký ten pátek a začalo to být stejné, tak jsme si to chtěli trošku zpestřit a já začala vymýšlet ty věcičky, jako třebas postel, nebo upravený
pás cudnosti. Stálo nás to už dost peněz, ještě že ten sexshop a moje práce docela vynáší. Ale dost povídání, musíme pracovat, ať dámy nečekají. Pojď sem !!!"

...::: Tip pro Vás: Elektrody pro Mystim Cluster Buster :::...
Sexshop Sexujte.cz

Petr přišel ke skříňce, která byla v kuchyni hned u vchodu a vytáhl další podivný předmět.

"Tohle je podnos, který ti připevním k tělu a na ruce a ke krku. Ruce budeš mít volné pouze od zápěstí, abys mohla cokoliv sebrat, třeba skleničku, nebo cokoliv jiného. Na podnos ti budu nandávat věci já. Prosím tě choď
opatrně, ať se nezabiješ a hlavně ať nerozbiješ talíře, nebo cokoliv jiného. Máme to tak domluvené, že přijdeš k Madam, klekneš si, to se naučíš, a ona si od tebe vezme sama talíř, takže ruce nebudeš potřebovat. Ty se
talíře ani pití nesmíš dotknout, teprve pak až to dámy sní a vypijí, nebo ti řeknou, abys to odnesla. Buď budou v dobrém rozmaru a dají ti to samy na podnos, nebo se holt musíš snažit a pomoci si sama. To upevnění je tu
předepsáno, tak je mi líto, ale musím ti to dotáhnout. Ruce zůstanou nehybné pod podnosem až k zápěstí."

Podnos se skládal z několika částí. Nejdřív mi Petr nasadil takové návleky vyztužené do pravého úhle se spoustou řemínků zespoda rukou, obepnul a vytvořil tak rukávy, které dotáhl řemínky. Ruce jsem měl tím pádem v
pravém úhlu před sebou, jak v sádře. Od konce u zápěstí u každého z rukávů vedly dva řetízky. Dále mi na ruce mezi zápěstí a břicho položil dřevěný podnos, který upevnil k rukávům. Podnos měl tvarovanou výkroj, tak,
že se mi opřel o břicho. Na krk mi nasadil obojek s očky. K nim připevnil řetízky tak, abych měl ruce zavěšené v pravém úhlu. Pak vytáhl pás, který mi připnul pod podnosem přes břicho a další dva řetízky napnul tak, že
jsem opravdu nemohl pohnout s rukama. Prostě jsem se stal chodícím stolkem. :-)

"Tak to bychom měly a jak říkám, dej si pozor, neupadni. Není to nic příjemného a kdybys náhodou klopýtnula, tak padej na bok. Zkušenosti v podpatcích nejspíš nemáš. Co?" zašklebil se. "Začneme servírovat. Půjdeš se
ukázat Madam a ona ti řekne co chce k pití. Ještě ten "náhubek" "

Vytáhl ze skříňky ještě postroj na hlavu - roubík s gumovou kuličkou přes celá ústa s odepínáním jak "vrátka od chlívku" (prý další vlastní výroba). Nasadil na hlavu a řekl, abych vyrazila. Nejdřív si mám vyzkoušet raději
chůzi po kuchyni.

Ještě že baráček Madam měl bezbariérové řešení, neboť jsem si dával hodně velký pozor, abych na těch pro mne stále vratkých vysokých podpatcích neupadl. Chvilku jsem vrávoral jak opilá děvka, ale po pár krocích jsem
si začal postupně zvykat. Vyrazil jsem tedy do jídelny (obývacího pokoje). Obě ženy seděly u stolu a koukaly na telenovelu. Podívaly se na mne, jak jsem se nejistým krokem vplížil do místnosti a Jana při pohledu na mne
vybouchla smíchy. Naopak Madam zvážněla, asi už něco podobného několikrát viděla. Nejspíš ve mě Jana viděla možná právě tu opilou potácející-se. Možná to směšné bylo ale mě do smíchu rozhodně nebylo. Hned je to
jiný pocit, když si nejste jistí v kramflecích a ještě k tomu víte, že si v případném pádu pěkně natlučete bez pomoci rukou.

"No vida. Chůze nic moc, to přijde uvidíš, ale jinak vypadáš pěkně. No uvidíme, jak nás obsloužíš" řekla Madam "Já si dám sodovku a ty Jano? Tak dvě sodovky"

Otočil jsem se téměř ve dveřích a chtěl jsem odejít zpět do kuchyně když mě ještě slovy zarazila Madam: "Jinak jako moje služka-servírka se musíš naučit místo úklonu, což bych ti nedoporučovala s plným podnosem, uctít
svou Madam pokrčením nohou. Víš co, zeptej se Petry, jak se to dělá a pak přijď znovu i s těmi sodovkami !!! Tak běž !!!"

Odešel jsem zpět do kuchyně. Petrovi jsem řekl o sodovkách a zmínil se i o pozdravu, který se mám naučit.

"Jé, já jsem na to zapomněla. Promiň Panenko, doufám, že s tím nemáš nějaké problémy u Madam? Podívej Musíš sklonit hlavu překřížit nohy a zhoupnout se v kolenou. Asi takhle:" a povytáhl si tu širokou sukni až ke
kolenům a přesně tak jak řekl udělal. Párkrát jsem si to vyzkoušel a bylo to. Prý se s tím ještě setkám, že si to vyzkouším i v šatech a že k tomu patří i ruce, ale teď jsem jenom služka-servírka s podnosem a tohle je verze
upravená pro mou nynější roli.

"Teď ti dám na podnos dvě sklenice sodovky. Našlapuj opatrně. Raději jdi pomalu, ať nic nevyliješ, jinak je oheň na střeše. Neboj dá se to naučit. Až přijdeš do místnosti, tak pozdrav, jak jsme se to učily a jdi ke stolu.
Pokrč pomalu jednu nohu a pak druhou. Snaž se být vyrovnaná ať to prosím tě nevyliješ !!! Zvládneš to ???"

"No doufám že ano." odpověděl jsem. Petr mi položil na podnos sklenice sodovky a já vyrazil. Když mě dámy zpozorovaly pozdravil jsem je přesně tak, jak mi to Petr ukázal a šel jsem ke stolu. Nic neříkala ani Madam ani
Jana. Přišel jsem k nim a byl tu malér. Samozřejmě, že jsem při pokleku rozlil, ale ony se tvářily, jako by se nic nestalo. Vzaly si každá svojí sklenici a já se pomalu zvedl uklonil se a namířil jsem si to zpět do kuchyně.

"Počkej !!! Pojď sem ještě !!! Otoč se" řekla Madam. Vrátil jsem se k ní a ona vstala a v ruce držela bičík.

"No otoč se a nastav zadek!!!" Zvedla mi latexovou sukýnku mé uniformy a dvakrát mě zaštípala rána bičíkem.

"To máš za ty dvě rozlité sklenice, tak pro příště. Jinak buď ráda, že máš podnos a nechci riskovat, že se zmrzačíš při pádu na zem" a ukázala mi ovladačku od kalhotek.

No aspoň že má rozum, řekl jsem si a zamumlal do roubíku něco jako "ano Madam, děkuji Madam".

"Běž prosím tě a pro příště!!!"

Vrátil jsem se do kuchyně, Petr mi vyndal roubík a zeptal se, jak to probíhalo. Všechno jsem mu řekl, jinak jsem mu ještě "poděkoval" za ten "vynález" trestných kalhotek. Řekl, že ho motivovalo možné nečekané nekontaktní
ovládání trestů, místo jasného čekaného výprasku už jenom při pohledu na Madam, co drží v ruce. Řekl jsem že nečekaně se skácet k zemi není nic příjemného. No prý ale zase nebudu mít jelita, takže jistá výhoda to je. Jak
pak budu vysvětlovat nezasvěceným známým, třebas na pláži od čeho to mám.

"No ale k věci." řekl Petr. "Chceš nějak pomoci, aby se to neopakovalo? Já ti pomůžu s nácvikem"

Souhlasil jsem a lehce jsem si s asistencí Petra procvičil pohyby s různým nádobím naplněným tekutinou, talíře s polévkou a tak. Ještě že se polévka u nich doma podávala v hlubokých miskách, jinak bych se asi opařil. No
postupně jsem se zdokonaloval a pustili jsme se do obsluhy vážených dam naplno. K žádnému incidentu nedošlo, vše probíhalo v pořádku, Dámy si ze mě chvilkami rýply a já se při té vší vůni těšil, až to budu mít za sebou a
konečně se najím. Víte ono je to hrozné mít prázdný žaludek a pod nosem vám voní jídlo, nejdřív polévka a pak hlavní chod, zákusky, saláty atd. A jak to vonělo. Petr byla dobrá kuchařka.

"Tak další lekci máš za sebou. Obsluhovat ses naučila, teď to všechno tady uklidíš. Vrať se do kuchyně pro Petru a skliďte ten stůl, pak ti dá Petra další úkoly. Umýváš doma nádobí??? Co ???" podívala se na Janu.

"No doma vůbec. To já..."

"To snad ne, to si Jano necháš líbit? Ode dneška umývá nádobí Panenka, aspoň tady u mě. Doma si to zařiď Jano jak chceš, ale tady bude mít ona."

"Díky Madam za radu. Já si to doma nějak zařídím" řekla Jana a zase se škodolibě usmála s pohledem na mě.

V kuchyni na mě čekal Petr a se slovy jdeme to uklidit jsme se vydaly do obýváku sklízet stůl. Petr mi to dával na podnos. Dámy mezitím odešly někam na vzduch do zahrady dopít sklenku vína. Obě extravagantně oblečené,
to by kolemjdoucí koukali. Ještě že měli kolem baráku vysoké zdi, což jsem v průběhu dalších událostí později zjistil.

Petr mě zbavil podnosu, dal mi gumové rukavice, prý abych neponičil ty latexové a já se pustil do umývání nádobí. Mezitím mě Petr připravil salátovou mísu, prý že držím dietu, tak dostal příkaz, že mám dostat tohle jídlo.
Nicméně i tak jsem byl rád. Zeleninu sice nemusím, ale po té době konečně pevná strava.

Pokračování .....???

...::: Tip pro Vás: Polstrovaná pouta z kvalitní kůže :::...
Sexshop Sexujte.cz