Bound Gods
The Upper Floor
Divine Bitches
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Madam (FemDom)

Autor: neznámý

Hodnocení

1234567

Uprostřed jednání mě volá sekretářka k telefonu. Studený hlas nařizuje, abych se dostavil k výcviku. Dva měsíce jsem u Madam nebyl, a teď tohle. Zbytek jednání se snažím urychlit, táhne se to. Vyrážím na poslední chvíli, zácpa na křižovatkách a už je jasné, že přijedu pozdě. Telefon nebere, a tak se nemohu omluvit. Když dorazím ke dveřím a zazvoním, tak mám deset minut zpoždění.

Elektrický zvonek zabzučí a vstupuji do chodby. "Co to má znamenat!", hlas Madam je jako kus ledu. Stojí tam, dlouhé blond vlasy, na dlouhém štíhlém krku ozdobný kožený pásek, kožená kombinéza bez rukávu, ze které vykukují vršky prsů a i přes kůži jsou rozeznatelné tvrdé bradavky. Černé síťované punčochy mizí ve vysokých kožených botách v půli stehen a boty končí jehlovým vysokým podpatkem. Ruka v dlouhých černých kožených rukavicích pošvihává bičíkem.

Padám na kolena a snažím se líbat boty Madam a prosím o odpuštění. Úder bičíkem přes záda mě zastavuje a strnu v základním pokleku s rukama na stehnech. "Svlékni se a přijď do pracovny!" Rychle se svlékám a věci ukládám do přihrádky. Cítím pach potu a s hrůzou si uvědomuji, že jsem se ani neosprchoval. "Kde jsi?!" Rychle utíkám do pracovny a padám před Madam do pokleku. "Postav se, a pojď ke mně!". Přistupuji těsně k Madam, která sedí na mučícím stole. Bere do ruky ztopořený úd, tvrdě přetahuje předkožku a koncem rukojeti bičíku ve tvaru údu jezdí po žaludu.

"Co to má znamenat, přijdeš pozdě, jseš celý špinavý, ukaž zadek, předklonit!" Cítím, jak proniká rukojeť bičíku do řiti, tvrdě a neomaleně. Pak stejně ven. "A tady také! Okamžitě se umeješ. Je vidět, že jsi tady dlouho nebyl. Budu se ti muset dnes věnovat déle a tvrdě. Lehni si na stůl a nohy dej dolů, pořádně je roztáhni!" Plním okamžitě rozkaz. Madam bere tenkou silonovou šňůrku. Krátce mačká úd, až je naplněný krví k prasknutí, a pak jej u kořene pevně omotá a varlata utáhne k údu. "Umýt". Jdu do umývárny a okamžitě si začínám kartáčkem drhnout žalud a předkožku ve studené vodě.

"Stačí, vystrč zadek". Do zadku proniká hadice a začíná mne plnit vlažnou vodou. Když uzná, že jsem dost plný, rozkáže: "Pořádně se utáhni, aby to z tebe neteklo!" a podává postroj. Rychle si zasunuji do zadku gumový špunt ve tvaru kužele, který je připojen k postroji z tenkých řemínků, které vedou kolem kořene údu k pasu a zde se spojují. Vše pevně utahuji pod dozorem Madam.

"Do pracovny, k potrestání za opoždění a neumytí. Nasazuje mi koženou kuklu bez otvorů, kde jsou jen u nosních dírek dvě malé dírky, abych se neudusil, a zapíná zip. Pak utahuje kolem krku obojek, na ruce, stehna a kotníky nasazuje pouta.

Bolest podvázaného údu je značná. Madam to ví, a tak ovázaná varlata tvrdě masíruje v ruce, až heknu bolestí. "A ještě tady budeš hekat!" Vede mne a pak přivazuje na kozu. Nohy v kotnících a u stehen přitahuje za pouta k úchytům na koze a pak se musím přehnout přes tvrdý vrchol. Pouty na rukou mne napíná na koze a napnutí zvyšuje přitažením za obojek a vrchol kukly. Jsem pevně napnut na koze a tlak vody v břichu je hrozný.

"Dostaneš 25 ran za pozdní příchod, trest za špínu si ještě rozmyslím". První rána dopadá na stehna a postupně přechází přes zadek do půli zad a zpět. Důtky mlaskavě přiléhají ke kůži. Jsou široké a údery začínají pálit až po několika vteřinách. Konec. Postižená místa pálí a štípou.

Cítím, že mi odvazuje úd. Bolest je šílená, když zařezanou šňůrku povoluje. Ví to a dává si na čas. Pak mne odvazuje a posílá vyprázdnit. Jaká slast zbavit se toho tlaku ve vnitřnostech. Vracím se. "Klekni. Protože jsi velmi neposlušný, tak hned začneme s výcvikem na kříži!" Polévá mne pot.

Vím, co Madam na té věci umí. Pevně utahuje roubík v mých ústech a poté jej ještě nafukuje. Nejsem schopen vydat ani hlásku.

"Ke kříži!" Stavím se na podstavce pod křížem, zády k té věci, roztahuji ruce a Madam pevně utahuje řemeny na zápěstích, loktech, pase, stehnech a kotnících. Odstraňuje podstavce, a tedy visím jen na řemenech, které se zatáhnou kolem končetin a břicha mojí vahou ještě více. Kolem varlat utahuje řemínek a věší na něj otevřený váček z kůže, kde jsou závaží. Varlata se natáhnou.

Madam potěžká váček a přihodí několik závaží. Hrůza. Pak se začíná věnovat podbřišku, kde připíná několik kolíků upravených ve stisku a na každý dá jedno závaží. To samé dělá na vnitřní straně stehen. Pak se přesouvá k mým prsním bradavkám. Tvrdě je mne rukou v rukavici, až se postaví, a pak na ně připíná kolíky z umělé hmoty, na kterých jsou řetězy, a přidává závaží. Vedle kolíků připíná kovové svorky se zoubky a vedle ještě kovové žabky na záclony.

Bolest se vlní od varlat k bradavkám a zpět. Každá vlna je bolestivější. Bere do ruky krátké kožené důtky z tenkých řemínků a začíná mne bičovat. Každá rána je vypočítaná. Nejprve sráží kolíky na stehnech a pak na podbřišku. Strašné. Pokračuje v bití přes tělo. Kolíky na prsou nesrazí, mají př1iš velký stisk a zoubky nepovolí. Každá rána přes prsa je gigant bolesti. Přestává bičovat a připíná na podbřiško a stehna kovové svorky. Kolem žaludu utahuje smyčku se silonové šňůrky a druhý konec přes karabinu napíná a připevňuje k řetězům visících od bradavek. Přes hlavu natahuje volnou kapuci a se slovy "tak si to užij" odchází.

Bolest mne ničí na celém těle. Vím, že to není vše, co Madam umí, a jen tak letmo si vzpomenu, jak to začalo…

Nevím, kde vlastně začít. Snad tím, že již od 15 let věku jsem měl oblibu v kůži a kožených rukavicích, zejména v souvislosti se ženou. Také mě vzrušovalo při hrách na "Vinetoua", když jsem byl svázaný, pozoroval jsem pak, že mám výraznou erekci. V normálním sexu jsem ale neměl nedostatky a ani zábrany. Občas jsem využil toho, že partnerka měla kozačky či rukavice, a přesvědčil ji o radosti použít tyto věci při souloži.

Pomalu jsem se vyvíjel a vyráběl si věci podle své fantazie a toho mála, co proniklo přes "železnou oponu". Nároky se ale stupňovaly a měl jsem to štěstí, že jsem potkal ženu - Dominu, později moji manželku. Byla to fantazie. Mít to kdykoliv je pro spoustu z nás jen sen. Ale jak to vlastně bylo a je s MADAM? Přišly děti a "revoluce" ve společnosti. Děti změnily sexuální geny u mé ženy a ona nechtěla pokračovat s nárůstem mých požadavků na bolestivější praktiky. Založil jsem klub, časopis a začal po večerech vyrábět pomůcky, zařízení do studií a pod. A tady se to stalo. Volala Madam, že má zájem o vybavení soukromého studia. Nic neobvyklého.

Dohodli jsme si schůzku a já se přihnal se skicářem, metrem a perem do jejího bytu. Když otevřela, měl jsem se otočit a odejít. Měl jsem to brát jako varování! Místo toho jsem stál a "čuměl". "Promiňte, ale trochu jsem zkoušela a nestačila se převléci", řekla na omluvu svého oblečení, "nebude vám to vadit ?"

Vykoktal jsem, že ne, a ona už musela vědět, že mě má. Blond vlasy stažené na záda, kožená podprsenka a kalhotky doplněné koženým korsetem, černé punčochy na fantastických nohou a to vše stálo na jehlách lodiček. Cítil jsem, že se mi nadouvají kalhoty v rozkroku. Pozvala mne dál, já se trochu vzpamatoval a nějak se přinutil k práci. Vzala si na sebe župan, ale víte, jak to je, když si jej neutáhne páskem a nezapne u krku, je to ještě horší.

Došlo k výběru pomůcek podle časopisu, který měla, a pak podle mého katalogu. "Škoda, že nemáte nějaké vzorky, abych je mohla vidět a osahat."

"Mám něco v autě", vyhrknu jako puberťák, přece na to čekala! A už letím jako splašený vůl pro kufr se vzorky. Když to všechno rozložím a ukazuji, tak najednou se mi zdá, že její oči změnily barvu a celou ji to zjevné vzrušilo. Ptá se na možnosti dodání a ceny. Odpovědi ji asi nespokojují a zejména čas dodání se jí zdá dlouhý. Dívám se do objednávek a dělám, že se jí snažím vyhovět, když slyším: "A tohle je k čemu?" Drží v ruce soustavu řemenů, které poutají nohy a ruce k sobě, a dále je sestava spojena s obojkem, který to vše spojuje ještě s krkem.

Vysvětluji, ale ona pořád nemůže pochopit, jak se to všechno spojí dohromady.

"Byl byste tak laskav a mohl se propůjčit k tomu, abych to na Vás vyzkoušela? Hrozně mne to zajímá", zapředla nevinným hlasem.

"Jistě, jak je libo, ale nevím, jak to půjde v kalhotách a saku".

"Můžete si je sundat, mně to vadit nebude." Už jsem nemyslel hlavou, hormony a chtíč zvítězily. Sundávám sako a kalhoty. Mám jen mikinu a slipy. Lehám si břichem na zem a Madam utahuje pouta kolem kotníků, pak kolem zápěstí. Utahuje tvrdě a pak zatahuje spojovací řemen tak, že jsem v pevném kozelci.

"Tak už víte jak?" hlesnu.

"Jistě, ty hlupáku, ty si myslíš, že mně můžeš odporovat a nechávat mě čekat. Na to nejsem zvyklá!" Po tomto komentáři mi utahuje kolem krku zbývající řemen a přitahuje k rukám. Vůbec nemá snahu mě šetřit, tak jako moje žena. Myslí projede obava a strach. Nikdo neví, kam jsem jel. Moc peněz s sebou nemám, auto ....

"Nemusíš se bát, pustím tě a nic ti neudělám, ani nepřijde žádný svalovec. Já na tebe stačím sama. Mám na tebe chuť." Doufám, že to myslí vážně, s tím, že mne pustí.

"Podívej, já to potřebuji hned všechno dodat a nemíním o tom s tebou diskutovat." Cítím, že mi odvazuje nohy, stahuje slipy, a tomu se snažím bránit. Bere nejtvrdší důtky a bije mne přes ruce a nohy. Hrozné to bolí, křičím a bráním se. Zastaví se a říká: "Ale, ale, pán je nějaký mazánek, že křičí při takovém hlazení."

Přestávám se bránit a asistuji při svlékání. "Málo stačí k tomu, abych dosáhla svého, jsi ubrečený srágora, a ne chlap!"

Vytahuje černé krátké kožené rukavice, pečlivě je natahuje na ruce. Pak bere silonovou šňůrku se smyčkou a utahuje ji kolem varlat, a to tak, že si myslím, že mi je odřízne.

"Vstaň!" zavelí a já se snažím nemotorné postavit na nohy. "Žádné hlouposti, nebo ti je utrhnu!" Táhne mne za varlata do vedlejšího pokoje. Paráda. Stěny v imitaci kamenného zdiva, na stěnách a stropě háky a kruhy. Jinak prázdné. Trochu abstraktně působí žebřiny na stěně, které sem zjevné nepatří. "Vidíš, tohle mi zařídíš tak, jak jsme se dohodli." S tímto přitahuje šňůrku nahoru a varlata napíná a vytahuje až do maxima. Chci dělat "chlapa", ale heknutí se nevyhnu.

"Tak co?"

"Nic", odpovídám tvrdošíjně. Usměje se a prohodí: "Ty změníš názor, nejsi na něco takového připravený". Staví za mne židli, která nemá sedací desku, ale jen rám okolo. Přinutí mne, abych se posadil a roztáhl nohy, které hned tvrdě přivazuje prádlovou šňůrou k židli a nohám židle. Pak uvolňuje jednu ruku a rovněž ji přivazuje k židli, stejně jako druhou. Další smyčku utahuje v pase a přitahuje přes třísla k židli. Pevně utahuje a šňůra se zařezává do citlivých partií těla. Pak utahuje roubík, který je můj, pevně kolem úst a vzadu jej stahuje dolů.

Šňůru utahuje dole tak, že mám hlavu zakloněnou a celé tělo je tímto posledním úvazkem pevně napnuté. Pak ještě pevně utahuje šňůru pod prsními svaly k opěradlu židle.

"Dobře poslouchej, to je jen začátek a takové pohlazení. Teď tě trochu napnu, aby se ti lépe přemýšlelo o tom, jak se budeš ke mně chovat. Dostaneš deset minut na rozmyšlenou." Znova utahuje smyčku pevně kolem varlat a napíná směrem dolů a dozadu a někde přivazuje. Pak mi připíná kovové svorky na prsní bradavky, které jsou spojeny řetězem, a šňůrou je napíná a uvazuje k žebřinám u zdi. Oči zavazuje punčochou a odchází.

Nevím, jak dlouho může trvat deset minut. V této pozici je to nekonečné. Zoubky u svorek se zakusují hlouběji a hlouběji a vše se začíná slévat v jednu bolest, která pulsuje od varlat až k bradavkám. Ostrá hrana židle se zařezává do hýždí a stehen... Zoufale si přeji, aby už přišla a ukončila tu hroznou bolest.

Konečně přichází. Začínám vydávat zvuky přes roubík, aby mi ho sundala. Odvazuje punčochu z očí a usmívá se. "Tak jak se ti to líbí?" Hudlám, ale ona se jen usměje a začne na napjatou šňůru od svorek věšet závaží. Snažím se křičet, ale výsledkem je jen silnější huhlání.

"Jsi málo odolný a nejsi schopen uspokojit moje požadavky. Budeš ke mně chodit na pravidelné výcviky, abych si tě mohla chovat jen pro svoje potěšení a zábavu." Závaží ponechává na místě a cítím, že mi odvazuje varlata. Alespoň tady je úleva. Cítím, že bere do ruky ochablé přirození a začíná je třít a mačkat spolu s varlaty.

Zjišťuji, že mne to rychle vzrušuje. Přestává, když se mi postaví. Konečně odvazuje řetěz a pak odstraňuje jednu a druhou svorku. Bolest je šílená a křičím do roubíku. Pak sevře do prstů v rukavicích bradavky a tvrdě je mne. Nová šílená vlna bolesti. Nepřestává, i když vidí, že bolestí šílím. Ví, co dělá. Po chvíli mne to zase vzrušuje. Odepíná roubík a s úsměvem říká: "Tak to byla jen malá ukázka toho, co tě čeká, když nebudeš poslouchat. Jsi začátečník, a tak jsem byla mírná. Pokud budeš poslouchat, tak můžeš zažít i příjemné chvíle v mé společnosti. Tedy jsme dohodnuti na tom, co uděláš?"

Horlivě kývám hlavou, že ano, protože vyschlé hrdlo nemůže vydat hlásku. Po tomto bere do ruky můj úd a začíná jej třít a mačkat. "Až to na tebe přijde, tak to řekni, nesmíš vystříknout!" Za chvíli hlásím, že se to blíží. Opět ten její úsměv na tváři. Pokračuje v dráždění mého údu, a když jsem téměř na vrcholu, pevně jej zmáčkne u kořene tak, aby semeno nemohlo vystříknout, a dráždí dále druhou rukou. Je to strašné. Je to ďáblice a ví, co má dělat. Neukojeného mne nechá být a na chví1i odchází. Pak se vrací a odvazuje mne. I to je bolestivé a konečně se mohu obléknout. Jsem úplně vyřízený.

"Tak jak se ti to líbilo? Neumíš mluvit? Jsi velmi, velmi neukázněný a drzý. Když tě zavolám, musíš přijít. Tady jsem ti napsala, co pro mne uděláš a dokdy. Nemíním s tebou o tom diskutovat. Ze všeho jsem pořídila videozáznam, a tak si dobře rozmysli, co budeš dělat dál!"

Odpovídám, že ano, a jsem vyřízený i psychicky. Odcházím ke dveřím. Zastaví mne výzva. "Co moje boty, nevíš, jak je máš při odchodu políbit?"

Vykonám, co je žádáno, a bez pozdravu odcházím. Vyprovází mne její tvrdé oči a ten úsměv! V autě se dávám trochu do pořádku. Všechno bolí a nejraději bych si svlékl šaty aby se netřely o bolavá místa. Celou cestu jedu jako bez ducha. Co bude doma? Musím se vrátit pozdě, aby mne nikdo neviděl svlečeného. Volám, že se zdržím na firmě a přijdu pozdě. Sedím a přemýšlím, co s tím. Jediné řešení vidím v rychlé realizaci zakázky a ukončení kontaktu. I když ta zmínka o videu, musím to risknout.

Dny plynou v tvrdé práci na firmě a potom v dílně. Přišla další objednávka od jiné firmy, není kůže, není čas. Po několika dnech jsem se přistihl, že na ni myslím a na to, co se mnou dělala, a evidentně mne to vzrušuje a přitahuje. Kruci, ještě se mi to bude líbit a budu to po ní chtít.

Zvedám telefon a ozve se ONA. "Co to má znamenat? Termín je dnes a ty jsi se ani neozval! Zítra v deset ráno tu budeš."

Odpovídám, že jsem to nestihl a nejdřív to bude hotové až za dva dny.

"Ty si velmi hraješ, dobře, za dva dny ve dvě odpoledne, ale víš, co tě čeká!" Celý se začínám chvět a nejsem schopen se soustředit na práci. Co budu dělat, když mne bude chtít potrestat? Podvolím se, anebo vzbouřím a celé to ukončím. Manželka odmítá mé hrátky a za dostatečné považuje jednu lekci měsíčně. Jenže její metody a nasazení se nedají srovnat s tím, co umí ONA. Zavřu oči a vidím její postavu, ruce v rukavicích, a až si nazuje vysoké boty, které pro ni nastavuji!

Jedu tam. Auto mám plné věcí a nábytku pro ni. Přesně ve dvě zvoním u dveří. Otvírají se dveře a v nich chlap! Koktám pozdrav a chlap mě zve dál s tím, že MADAM čeká. V pokoji sedí ONA v křesle. Má na sobě černou koženou kombinézu a nízké kozačky.

"Neboj se, ten otrok je ti k dispozici při instalaci zařízení. Udělá všechno, co mu řekneš, nářadí je v chodbě, můžeš začít a pak budeme řešit tvoji neposlušnost. Máš dva velké černé body a jeden malý za to, žes mi nepolíbil boty. Dej si pozor, protože tři velké znamenají tři hodiny výcviku začátečníka. Fakturu dej na stůl. Dostaneš ji v hotovosti."

Začínáme s tím "drobečkem" pracovat. Má asi sto třicet kilo, a kdyby mě trefil, tak mi urazí hlavu. Je celkem šikovný a díry do panelu dělá jednou rukou. Místnost se rychle mění v zajímavou mučírnu, kde nic nechybí pro dokonalé ponížení a mučení otroka.

Na zdi proti žebřinám je kříž, vedle na stěnách police a závěsné desky pro pomůcky všeho druhu tak, aby byly po ruce. U stropu dvě kladky s lany a krokovým napínacím mechanismem pro každou kladku samostatně. V podlaze pod kladkou ve výřezu parket zabudované oko a další jsou v rozích místnosti. V rohu jsou připevněny okovy ke stěně a kolem v pravidelných rozestupech další oka.

V druhém rohu stojí klec a uprostřed místnosti lavice s kládou pro nohy a ruce. Pak jsou zde dvě kozy pro výprask, ale jedna má ostrý hřbet a je mírně skloněná k jedné straně. A pak moje specialita. Je to lavice kombinovaná s křížem, a tahle věcička umožňuje desítky variant poutání a mučení. "Drobeček" začíná uklízet a já balím své nářadí.


...::: Tip pro Vás: Kožená rozpěra na nohy :::...
Sexshop Sexujte.cz


"Jsi velmi šikovný, ale ještě více neposlušný, a to je již moje starost, jak tě vychovat k téměř ideálnímu stavu osobního otroka." "To asi nepůjde, nemám zájem", odpovídám a jsem rád, že jsem dokázal říci ne, i když mám silné nutkání se podvolit a nechat se připoutat k těm krásným věcem. Madam se jen usměje a pokrčí rameny. Nosíme s pomocníkem všechny kožené věci a další pomůcky. Konečně je všechno na svém místě a vypadá to opravdu bezvadně.

Jsem utahaný, ale spokojený jako řemeslník. Madam se postavila mezi to všechno a sundala ze stěny bičík. Její osobnost perfektně zapadá do toho všeho a já cítím, že mne to silně vzrušuje. "Jdeme se vyrovnat, zasloužíš si skutečně odměnu". Zní to dvojsmyslně, ale já nemíním podlehnout jejímu přání. Platí a já jsem spokojený, že to mám za sebou. "Počkej, je nutné vyřešit tvoji neposlušnost a s tím tvrzením jsi docílil tři černé body!" Usměju se a bez odpovědi jako frajer se chystám odejít.

V předsíni si všimnu, že "drobek" stojí u dveří. "Ty si myslíš, že můj otrok nebude poslouchat?" Hlas je tvrdý a tichý. Po zádech mi přejel mráz. "Ivane, dones ho do mučírny." Rozkaz je splněn okamžitě. Ta hora masa mě sevřela kolem paží a odnáší mne do mučírny i přes mých devadesát kilo! Madam mi stahuje kalhoty a slipy. Pak mě "drobek" položí na zem a postupně umožní Madam, aby mne vysvlékla z košile.

Pak utahuje kolem zápěstí kožená pouta s oky. Netušil jsem, že budu první, kdo je bude mít na sobě. Pak zahákuje karabinu od lana na kladce a vytahuje mne nahoru, až stojím na špičkách. Ivanovi poroučí, aby mi dal roubík s největší kuličkou, a pevně utahuje. Pak za jeho asistence roztahuje nohy ke konzolám v rozích stěny na bocích. Tím vlastně visím za ruce a nohy mám roztažené do stran a jsem napnutý jak struna.

"Ivane, můžeš už jít, dnes tě nebudu potřebovat. Aha, čekáš na odměnu. Nu dobrá." Ivan si lehá svlečený na lavici, Madam zaklapuje kládu, bere do ruky důtky z tvrdé kůže, postaví se vedle a začíná jej bít od lýtek až po lopatky. Rány dopadají tvrdě a kůže červená v podobě rudých pruhů. Ivan ani nehlesne a asi po dvacáté ráně začíná pohybovat zadkem a pak se začne zmítat a chrčet. Madam přestává s bitím a otvírá kládu. Ivan pomalu slézá a až teď vidím důvod jeho kroucení. Vše je od spermatu. Ivan rychle odbíhá a vrací se vyleštit a dát do původního stavu to, co zašpinil. Políbí Madam lodičky a je pryč.

"Tak, teď se budu věnovat tobě! Slibuji ti, že budeš prosit, aby jsi mohl líbat mé boty a přijít na můj rozkaz ke mně se nechat mučit a vychovávat pro moje potěšení!" Začínám se třást na celém těle při představě, co může se mnou dělat ještě horšího než minule. Nasazuje si kožené krátké rukavice a začíná mi třít úd a mačkat varlata. Po chvíli mi trčí jako sloup a bolí vzrušením. Uklidňuji se tím, že mne jen tak strašila a teď se bude jen chtít pokochat tím, jak jsem vzrušený. Omyl. Na kořen údu připevňuje svorku kruhového tvaru ze dvou polovin a začíná ji utahovat na šroubech tak, že mám kořen pevně sevřený a krev nemůže ven a úd začíná nabíhat ještě více a modrá. Nastavuje malé hodiny na nějaký čas. Pak opět bere do ruky tenkou silonovou šňůrku a pevně utahuje smyčku kolem varlat a napíná dolů do oka v podlaze. "To znáš a určitě víš, jak ti to bude dělat dobře." Pak bere do ruky nějakou tyčinku a začíná mi ji zastrkovat do močové trubice v údu. Je hladká a silná asi pět milimetrů v průměru. Délku nemohu odhadnout, ale strčila mi ji tam až dolů do kořene. Je to nepříjemný pocit, a to ještě netuším, co bude, až to všechno skončí.

"Za odmlouvání dostaneš patnáct ran přes úd a třicet přes zadek. Nemám ráda bití, ale u tebe je to nutné, než se naučíš poslouchat." Bere do ruky plácačku s tenkou rukojetí, kde na konci je pásek dvou tenkých kůží, které jsou sešité k sobě. Postaví se bokem a první ránu vede na kořen. Reflex mne nutí ucuknout, ale mé spoutání a napnutí varlat to nedovoluje. Kůže mlaskavě dopadá na úd. Cítím vlivem podvázání jen tupou bolest.

Bije stejnoměrně od kořene k žaludu a zpět. Končí a bere do ruky pingpongovou pálku. První rána mě zaskočila, protože na ni nevidím, kdy udeří. Stahuji svaly na zadnici. "To nedělej, bude to bolet ještě víc!" Nedám si "poradit", ale po dalších úderech povoluji. I tak je tahle část trestu hrozná. Bije jen na jedno místo každé poloviny zadku. Bolest roste každým úderem. Když končí, tak jen bezvládné visím a nereaguji na nic.

Bolest je všude. Od varlat pulsuje ve staženém a bičovaném údu a táhne se k zadnici, která pálí a zároveň hrozně bolí.

Bere upravené dřevěné kolíky a připíná je na bradavky tak, že jeden připne přímo na bradavku a další dva těsně vedle něj: Další připíná na kraj prsního svalu od podpaží dolů k pasu. Na každou stranu pět. Zvoní hodiny. Zacvakne je a povoluje svorku na kořenu údu, který je celý naběhlý a modrý. Pak vytahuje tyčinku a odvazuje varlata. Odchází pryč. Ví proč. V údu začíná řádit šílená bolest od podvázání a bití spojená se svěděním uvnitř močové trubice.

Mlátím sebou, i když nevím proč. Asi aby se úd otřel o stehna a tak napomohl k úlevě. Je to však zbytečné. Bolest se mnou třese a pomalu si na ni zvykám. Vrací se zpět a bere do ruky kovové svorky. To už znám, myslím si. Neznám nic! Povoluje prostřední kolík na bradavce a hned na jeho místo připíná svorku. Postupně tak nahradí všechny kolíky.

Na prostřední svorku připíná řetěz a na takto dvě spojené svorky zavěšuje kožený váček se závažím. Myslím, že se asi bolestí pomočím. Křičím bolestí do roubíku. Aspoň tak si pomáhám snášet tu ší1enou bolest. Na vnitřní stranu stehen od údu dolů připíná další kolíky. Na kolíky na prsním svalu zavěšuje závaží. Bolest mne ovládá a je to jediné, co zaplňuje celý můj mozek a tělo. Bolest, bolest, bolest....

Odebere váček se závažím a odepíná všechny svorky na prsou. Ihned bolestivé místo mne rukou v rukavici, a když zmizí deformace pokožky od svorky, připíná ty samé svorky na stejné místo. Všechna bolest se soustředí do těchto míst. Uchopí svorky a hned je přitlačuje směrem nahoru a pak zase dolů k tělu. Usmívá se a říká: "No jak se ti líbí tahle masáž? Počkej, ještě týden budeš cítit mé ruce na svém těle a budeš velmi, velmi poslušný." Kývu hlavou na souhlas v bláhové naději, že mučení končí.

Ale svorky zůstávají na svém místě a jen sundává závaží z kolíků na prsních svalech. Bere do ruky důtky a údery strhává kolíky dolů. To samé dělá na stehnech. Je to bolestivé, ale vše přehlušuje úporná bolest na bradavkách. "Víš, jsi málo odolný, ale neboj se, já tě otužím tak, že sneseš mnohem větší mučení. A pak tohle ti dělá dobře, protože ti úd stojí! Skutečné mučení k tvé poslušnosti teprve přijde!" Nevím, co ještě může vymyslet. Sundává svorky z bradavek a i to doprovází moje křičení do roubíku.

Povoluje nohy z ok, pak je svazuje prádlovou šňůrou v kotnících a kolenou. Utahuje pevně a šňůra se zařezává do těla. Povoluje moje ruce a já si musím kleknout. Šňůra v kolenou se zařeže ještě hlouběji. Je to však pro mne vzrušující, protože se mi líbí, když jsem pevně spoutaný. Povoluje úplně vytažení rukou, jednu přivazuje k tělu a druhou po odepnutí lana táhne za záda a přivazuje k nohám. Pak druhou. Pevně je připoutá ke kotníkům a jsem pevně svázán do kozelce. V loktech ruce stahuje řemenem k sobě. Něco připíná k rukám a pak cítím, že mne vytahuje za ruce nahoru. Obličej mám dole, ale zadek a nohy nad podlahou. Provazy na nohou se bolestivě zařezávají do těla. Vytahuje ještě kousek a pak mi mne bradavky a znova na ně připíná svorky.

Bolest stoupá, ale je to jiné. Přirození mám tak nalité, že vzrušení až bolí. Bolí však tím, co se mi líbí. Začíná mnout varlata a úd. Cítím, že to asi nevydržím.

"Už to na tebe jde?"

Kývám, že ano. Přestává a na svorky zase připíná váček se závažím. Vzrušení s bolestí prudce roste. Jezdí rukou v rukavici po údu a vždy přestane a znova v krátkých intervalech. Slast se blíží. Cítím jen vzrušující bolest a přeji si, aby se toto opakovalo častěji. Pak to přichází. Mohutně stříkám a celý se napínám v poutech a křičím jako zvíře. Před očima mám rudá kola a nevnímám nic než fantastické vyvrcholení. Je fantastická a vyzná se. Nelituji, že mne mučila proti mé vůli. Vzrušení opadá a přichází bolest.

Cítím provazy, svorky a celé mé tělo ovládá šílená bolest. Čekám, že mne spustí a rozváže. Když jsem si to dělal sám, tak jsem se rychle rozvázal. Ona však jen sundá váček se závažím a pak mne spustí na zem a jde pryč. Křičím do roubíku, ale nic se neděje. Bolest cuká na svázaných místech, pulsuje celým tělem a vystřeluje do bradavek sevřených ve svorkách.

Nedá se to nijak popsat, musí se to zažít. Jak dlouho ležím, nemohu určit. Pak se konečně otevírají dveře a přichází Madam. Otáčí mne na bok a bere důtky a začíná mne bičovat po celém těle. Natahuje koženou kapuci a bije po celém těle.

"Hrozně nerada to dělám, ale musím té vychovat a naučit poslušnosti." Hovoří, ale bije dále. Důtky jsou měkké, ale každý úder je bolestivý, protože tělo je ukojeno a maximálně vnímá každou bolest. Kdesi jsem o tom četl, ale nevěřil jsem, že bití, které by mne vzrušovalo, je po tom děsivé.

Nejhorší jsou rány přes svorky na bradavkách. Obrací mne na svázané ruce a nohy, sedá na mne a stahuje kapuci. Odstraňuje svorky a při té strašné bolesti, kdy kůže je vtlačena do zoubků a ona ji vlastně odtrhuje od svorek, se svíjím bolestí a do očí se mi tlačí slzy. Usmívá se a svorky připne na podbřiško a znova prsty mne bolavé otlaky na bradavkách. Natahuje je a přitom tiše ledovým hlasem říká něco o tom, že budu poslušný a oddaný otrok, který splní každé její přání. Vnímám jen část, ale na všechno kývu hlavou. Tečou mi slzy a mám dojem, že mi ukapuje i moč z té strašné bolesti.

"Co to děláš? Snad jsi se nepochcal? Naštěstí ne úplně!" Rychle přináší igelitový sáček, nasazuje jej na úd a varlata a přivazuje u kořene šňůrkou. Jsem již celý otupělý z bolesti. Znova na mne sedne a jezdí po mém údu tak smyslně v té kožené kombinéze, že mám pocit, že se mi to zase postaví. Sesedá ze mne a otáčí na břicho a znovu vytahuje. Tentokrát mnohem výš. Dostávám pár facek s komentářem, že jsem nevychované čuně. Znova připíná na zničené bradavky kolíky, ale tentokrát jsou z umělé hmoty a mají silný stisk. Znova na ně věší řetěz a na něj váček se závažím. Postupně přihazuje další olověné závaží tak dlouho, až se kolík sveze váhou z jedné a hned z druhé bradavky a spadne na koberec.

Celé to opakuje dvakrát a pokaždé dostanu pár facek, že mám špatné bradavky. Jsem již úplné otupělý a při posledním sjetí kolíku jsem se bolestí trochu pomočil. Hned si toho všimla a znova mne fackuje. Rukavice mlaskají na mé tváři. Pak mi odvazuje roubík. Jenom chrčím a nejsem schopen mluvit. Spouští mne na podlahu a rozvazuje. Ruce nechá spoutané za zády. Při rozvazování mi musela znova dát roubík, protože jsem začal křičet bolestí. Pomalu se mi vrací krev do nohou a mravenčení jen zvyšuje bolest a utrpení. Protahuji nohy. To ale už připevňuje ke kotníkům pevná pouta se silnými oky a k nim pak kovovou tyč, kterou mi je roztahuje od sebe. Na prostřední oko připíná lano a začíná jej navíjet a táhne mne po zemi až pod kladku a vytahuje za nohy ke stropu.

Visím u stropu a hlavu mám asi padesát centimetrů nad zemí. Jde k mému zadku a najednou cítím, že mi na spojku mezi kořenem údu a análem připíná svorku. Ta bolest je ohromující a prudce vystřeluje do údu i análu. A znova mne začíná bít důtkami a přitom mne pomalu obchází, aby zasáhla všechno. Vyzná se a končí zase bičováním bradavek a prsou. Pak mi odvazuje roubík a ptá se mne, zda jsem připraven jí sloužit a podrobit se jejím přáním. Chraplavé slibuji, že jsem připraven. Potom říká, že moje poslání bude i příjemné, protože je také žena s potřebou sexuálního ukojení a moje přirození se jí líbí. Budu muset pro její potěšení snést mučení, ale ta nebudou směřovat k poslušnosti a nebudou taková hrubá a jednostranná jako to, co jsem dnes prožil. Konečně mne spouští, sundává svorky a mám co dělat, abych nekřičel a znova se nepo...

Pak mne vede do koupelny, abych se dal do pořádku. Děsím se pohledu na sebe v zrcadle. Bradavky jsou jedno červené a modré pole zjizvené kůže, mezi tím červené šrámy od důtek, na tváři otisky prstů od facek, zařezané šrámy od provazů na nohou. Hrůza. Koupu se a trochu se vzpamatovávám. Vím, že jsem jí propadl a nemůžu se od ní odpoutat. Jsem její otrok!

... Konečně sedím v autě, ale pořád se třesu bolestí a vysí1ením. Je to ďábel v lidském těle. Mé podvědomí soupeří s mozkem a můj vrozený smysl pro realitu bojuje se sexuálním chtíčem. Ten slib, že mohu prožít i jiné věci a ne jen brutální výcvik, mě láká. Až teď si uvědomuji, že jsem schopen jí odolat a nepřijít. Další lekce je určena za čtrnáct dnů. Mám zakázáno sexuálně aktivovat pět dnů před výcvikem a musím přijít v postroji z kůže, který vyrábím.

Pomalu vykládám věci do dílny a manželka na mě "juká" a má smyslné narážky. Vtom otupělý mozek troubí na poplach. Sakra, vždyť jsem celý modrý a dorasovaný od Madam! Hrůzou se mi podlomí kolena. Využívám doby, kdy sleduje oblíbený seriál v televizi, a snažím se rychle okoupat. Když se vidím v zrcadle, celý se potím. Bradavky jsou odřené, fialové tečky a pruhy po důtkách, odřená kůže na údu. Strašné.

Navlékám se do pyžama a dělám "mrtvého brouka". Drahá polovička švitoří a navrhuje červené víno, náš oblíbený sexuální urychlovač. Jindy bych se třepal radostí, protože mi to pak dělala jako Domina a bylo to fajn. Musím hrát roli nadšeného sexuálního nadržence. Končíme v posteli. Vše je v pohodě. Můj sexuální apetit nezklamal. Bác. Blikla lampička a moje žena si natahuje rukavice a velí, abych si podal kufr s pomůckami. Pak se otočí ke mně a je to tady.

"Ty,... kde jsi byl, to ti udělala ta, co jsi jí to vezl?"

"Ano, ale nemohl jsem se bránit, měla tam gorilu a pak mě svázali...."

Facka jako hrom zastavila proud výmluvnosti. "Svázali, gorila, já ti dám! Dělej, podej si ty věci!" Rychle klušu pro kufr, kde mám uloženo vše pro běžné mučení.

"Přines židli!"

Židli, na co sakra židli? Ty ženské se na mě snad domluvily! "Připni si pouta na ruce, nohy a pás na krk!"

Rychle se strojím a zaujímám základní polohu vkleče u její postele. Bičíkem jezdí po bradavkách a údu. "Ta tě dobře procvičila, ale co s tebou udělám já, tos ještě nezažil!"

V duchu se jen usmívám, co mě může potkat po tom všem! "Podej tu silonovou šňůrku a stoupni si." Bere stojící úd do ruky v kožené rukavici a tře jej. Blížím se k vrcholu. Pevně omotává kořen údu a surově jej utahuje. Pak bere do ruky kovové svorky, natahuje předkožku a svorku připíná na tuto tenkou kůži, tak, že jedna čelist svorky je pod kůží a druhá nahoře. Po puštění svorky zařvu a okamžité si svorku oddělávám.

"Co to je, co si myslíš, okamžité se vrat'! Ne, oddělej vrch té židle, tak a ted' si sedni. Dělej!"

Sedám si na židli a Madam (manželka) mne přivazuje k židli. Surové a bezohledné. Prádlovou šňůru utahuje všude od kotníků až po lokty vzadu za opěradlem. Nemohu se ani pohnout. Utahuje pevně roubík s největší kuličkou a ještě mi natahuje kuklu a zapíná zip.

"Já ti dám gorily, na tohle budeš vzpomínat dlouho a budeš sloužit jen mně. Ten sexuolog měl pravdu, když ne já, tak jiná! Ale já ti to už vytluču z těla!"

A pak cítím, že realizuje to, od čeho jsem utekl. Svorka není jen jedna, ale hned tři. Cukám sebou s celou židlí, ale je to marné. Jsem přivázaný dokonale. Pak další kovové svorky na kůži varlat. Křičím znova bolestí, ale roubík a kukla nepropustí nic. Pak další na bolavé bradavky. Bolest je tak strašná, že si slibuji, že už nikdy nebudu chtít, aby mé kdokoliv svazoval!

Pak na pobřišku ucítím strašlivou bolest a uvědomím si, že bere svorky, které jsem nestačil opilovat a které tedy mají ostré zoubky z výroby! Je zbytečné popisovat bolest, která se nedá popsat. Pak začínají dopadat rány důtkami přes celé tělo a také na hlavu v kukle. Bije mě všude, kde tomu nebrání židle. Bití trvá dlouho a není to vzrušující slast z bolesti, ale tupé mučení s cílem úplné zlomit tělo a v něm i duši. Konečně bití končí a začíná něco, co jsem ještě nezažil.

Cítím, jak odepíná svorky a dává je zpět na stejné místo, ale jen na poslední zoubek. Kdo zažil připnutí téhle elektrikářské svorky normálně, tak si dovede mlhavě představit mou hrůzu z procviknuté kůže posledním zoubkem. Napínám bolestí pouta a cítím, jak se zařezávají do kůže na napnutých svalech těla. Poslední připíná na konec každé bradavky. Řvu do roubíku, ale nic to není platné. Slintám bolestí a také vyměšuji něco z údu.

Pak odmotává šňůrku z kořene údu, pomalu, a přitom pokaždé zavadí o svorky na předkožce. Pak sundává svorky pomalu jednu po druhé. Každé sundání je hrozný impuls bolesti! Sundává kuklu a odepíná roubík. Přinesla ručník a utírá mi ústa.

"Poslouchej, od této chvíle jsi jen můj otrok, a co ti poručím, to uděláš a nebudeš chodit k nějaké další!!!"

"Ano, slibuji!" Dostávám facku jako dům. "Madam a celou větou!"

Opakuji celou větou.

"Dnes končíme, protože jsi už hodné otupělý a nic bys necítil. Na sobotu připrav tu věc na mučení el. proudem, co jsi chtěl kdysi zkoušet, a taky uděláš žebřiny a nějaký vrátek, abych tě mohla pěkně pověsit! Máš na to týden a určitě to stihneš! Je to jasné?

"Ano, Madam, je to jasné, udělám všechno, co poroučíte."

Když se oblékám, ještě mě zavolá a tvrdě promne bradavky rukama v rukavicích a já je musím stáhnout s rukou ...

Byl to zatracený den. Nemohu usnout a nemohu si to srovnat v hlavě. Napřed jsem nemohl nikoho najít, aby mně pořádně mučil, a teď mě dvě Dominy nutí k tomu, abych byl jejich otrokem, a v jeden den mě vyřídí. V tomto okamžiku se bojím, co bude za týden doma a pak u té druhé? Musím to nějak ukončit a rozetnout. Dva dny se nic neděje, o tom se nebavíme, a najednou se mé manželka ptá, kdy začnu dělat to, co mi poručila. Škubne to ve mně a úplně mé dorazí, když řekne, že trest za to, co nebude hotové, bude tvrdý. Sakra, ona to myslí vážně!

Podařilo se věci udělat a už jenom vysychají laky a v sobotu budu montovat. V pátek zvoní telefon a Madam volá, že potřebuje otroka na večer, protože nikoho nemá. Říkám jí, že to nejde, protože mám doma peklo, a pokládám. Volá znovu s tím, že to musím vysvětlit a že jede okolo, a tak se staví ...

Skutečné se zjevuje na firmě a několik minut po ní přichází nečekané i moje žena !!!

Můj stav se blíží k infarktu a očekávám bouři. Omyl! Ty potvory se na sebe usmívají, když je vzájemně představuji. Manželka to komentuje sdělením, že to je ta slečna, co tě tak pěkně zmalovala. Hovor plyne beze mne v tom smyslu, že to musela dokončit, tam už byl celý opotřebovaný, a v jeden den jej obě nemůžou používat a podobně.

Hledím jako blázen a nevěřím svým uším! Po chvíli se zvednou s tím, že jdou někam na oběd. Reaguji tím, že jdu také. Dva tvrdé pohledy mne usadí zpět s komentářem, že co bych tam asi tak dělal a raději ať se věnuji práci! Jsem z toho úplně hotový a nevím, co to má znamenat. Nejsem schopen se na nic soustředit. Ještě že je pátek a nemám nic dojednáno. Nakonec se domlouvám s partnerem a odcházím domů s tím, že je mi nějak divně.

V domě začínám hned s montáží žebřin a kladky, která je odnímatelná. Přidělávám spoustu různých doplňků tak, aby běžnému pozorovateli nebyly nápadné, a stejně tak našim dětem, které s nadšením zkoušejí žebřiny jako sportovní nářadí a vyzvídají, na co je ta kladka. Úspěšně se vymlouvám a dokončuji práci. Sotva všechno uklidím, hned zvoní telefon. Moje manželka mi oznamuje, že sedí v restauraci, a protože pila i Monika (ale, už si tykají), musím pro ně přijet.

Trochu se dávám do pořádku a jedu pro ně. Obé jsou mírné "cinklé" a rozverně se mnou laškují po cestě k nám domů. Monika prý bude spát u nás a ráno pojede domů. Když jsme u nás v domě, tak mají chuť na šampáňo, proto ho rozdělám a připíjíme si. Jdu nachystat nějaké maličkosti k zakousnutí, a tu najednou slyším chichot a výkřik Moniky, že to bude ono. Když přijdu, chce manželka podat kufřík, ve kterém jsou pomůcky a její rukavice.

Pak mne posílá vykoupat se. Rychle se myju a jsem celý vzrušený. Všechna má bývalá předsevzetí jsou pryč, a i když na mém těle jsou ještě stopy po poslední lekci, mysl je už celá napnutá v očekávání příštích událostí ...

Přicházím zpět a okamžité cítím, jak mi úd stoupá. Obě jsou svlečené do spodního prádla, na rukou kožené rukavice, černé punčochy a na nohou Monika lodičky a manželka kozačky. "Musíme vyzkoušet tvé výtvory", konstatuje Monika. "Svlékni se a klekni!!"

Chtíč bojuje s rozumem a já na chví1i váhám. Pak se slyším, jak říkám, že se nenechám masakrovat od dvou naráz. Mile se usmívají a slibují, že mě nebudou řezat jako posledně, pokud se jim podvolím.

Po chvíli souhlasím a klekám si před ně na zem. Dnes to bude sexuální mučení a bude se mi to prý líbit. Připínám si kožená pouta na ruce a nohy, obojek kolem krku a poutací pás. Monika mi utahuje kolem varlat smyčku z tenkého provazu a přes záda ji napíná k obojku na krku. Je to příjemné a vzrušující. Odcházíme do ložnice, kde musím smontovat rameno pro kladku a vrátek. Jsou spokojené a chválí mě, že jsem šikovný.

Pak mne za ruce napínají tak, že pohodlně stojím a ruce mám vytaženy nahoru. Odvazují šňůrku od varlat a připínají mi postroj na úd s análním kolíkem a pevně utahují.

Monika mne mé bradavky rukou v rukavici a já slastně vzdychám. Když jsou tvrdé, tak na ně připínají svorky s řetězem tak, že působí tu pravou bolestnou rozkoš. Jsem vzrušením bez sebe. Pak mne obě bičují důtkami z měkké kůže jen symbolicky k dovršení celkového vzrušení. Po chvíli mi pevně podvazují kořen údu a provaz utahují tak, že po chví1i je úd celý tvrdý a naběhlý do temné barvy. Odvazují mi ruce a na posteli mne svazují do kozelce a


...::: Tip pro Vás: Obojek na krk :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...