Modelka Autor: Tbondage

Hodnocení

Když mi bylo 18, pracovala jsem jako modelka na volné noze. Fotila jsem do časopisů a magazínů a o práci jsem neměla nouzi. Jednou mě zaujal inzerát na dobře placené focení, šlo o nějaké speciální modely do jednoho e-shopu. Podmínky inzerátu jsem splňovala a tak jsem se vypravila na danou adresu. V třípatrovém domě, kde agentura sídlila, bylo hodně dveří, a až úplně nahoře jsem našla ty správné. Žena, co mě přijímala přelétla očima mou štíhlou postavu v minisukni, dlouhé blond vlasy a moje velká prsa pod bílým tričkem. Pochvalně se usmála a ukázala mi smlouvu, kterou jsem podepsala. Pak mě odvedla do druhé místnosti, která sloužila jako převlékárna.

"Svlékněte se a počkejte zde, hned donesu všechny věci."

Sundala jsem tričko, podprsenku, minisukni, lodičky a punčocháče a čekala.

"Kalhotky také, prosím",řekla žena, když se vrátila s vysokým pojízdným štendrem.

"Tak, tohle je první model", pravila a podávala mi jakousi spleť černých řemenů a kovových kroužků.

"Co to je?" vysoukala jsem ze sebe.

"Přeci kožený postroj pro ponygirl,to jste ještě neviděla?" divila se žena, zatímco mi navlékala řemeny na nahé tělo a zapínala je. Když utáhla poslední přezku, pohlédla jsem do zrcadla. Moje štíhlé tělo vězelo těsně v černých širokých řemenech, které mi obepínaly boky, pas, a šly pod a nad mými prsy. Nahoře byl postroj přes ramena a dole širší řemen mezi nohama obepínal moji kundičku. Tohle kdyby tak viděla ségra, pomyslela jsem si. Edita měla vždycky sklon k těmhle extrémním oblečkům.

"Vedle vás vyfotí fotograf a pak se vraťte, budeme pokračovat!" vytrhla mě z úvah moje garderobiérka.

Přešla jsem do vedlejší místnosti, kde byla jen bílá stěna a černá kožená pohovka. Udělala jsem fotografovi pár póz, a přistihla sem se že se snad poprvé v životě stydím za svou nahotu. Snad to způsoboval ten kožený postroj, nebo ta černá pohovka, každopádně jsem uvítala, když mi žena ve vedlejší místnosti podala další kus oděvu. Byly to černé vysoké šněrovací kozačky do půli stehen. Když jsem si je natáhla, všimla jsem si jejich neobvyklého tvaru - měly snad dvaceticentimetrový podpatek, a z mého chodidla se dotýkala země jen špička.

"Tohle jsou baletky, poučila mě žena, zašněruji vám je a naučíte se v nich chodit."

Po delším šněrování mě žena postavila a já jsem málem upadla - balancovala jsem na špičkách jako balerína a nemohla najít rovnováhu. Po chvíli jsem si trochu zvykla a udělala pár samostatných krůčků. Pak jsem vycupitala za dalším focením.

Když jsem se opět vrátila do šatny, žena držela v ruce jakýsi černý kožený rukáv.

"Otočte se zády ke mě", pravila. Cítila jsem, jak mi dává ruce za zády k sobě a stahuje něčím k sobě.

"Co to děláte?" vyhrkla jsem překvapeně.

...::: Tip pro Vás: Kovové skřipce na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

"Nebojte se, uklidňovala mě žena, tohle je náš speciální model - kožený rukáv na znehybnění rukou. Svazuji vám ruce jen proto, aby do něj hladce vklouzly a aby vás neškrtil." Napůl uklidněná jsem si nechala nasoukat na spoutané ruce kožený rukáv, který žena poté zapnula až nahoru na zip, zapnula přezky kolem zápěstí a loktů a potom řemínky vedoucími z jeho vrchní části jej upevnila kolem mých ramen aby nesklouzl. Rukáv mi stahoval ruce dost těsně, a moje prsa tím pádem trčely z postroje daleko víc než předtím - navíc se mi zničehonic ztopořily bradavky, což se nedalo přehlédnout. Žena se jen pousmála:

"Ničeho se nemusíte bát, slečno, tohle se nám tu stává často. Možná ani nevíte, co všechno máte ráda... " dodala se záhadným úsměvem.

Po další sérii focení, kdy mě musel fotograf sám nastavit do určitých poloh, které jsem nebyla schopna zaujmout sama, jsem s úlevou doklopýtala do šatny. Žena mezitím připravila další překvapení - v ruce teď držela černý kuličkový roubík který vězel ve spleti řemínků.

"Teď otevřete pusu, pomalu ho nechte vklouznout do úst, a chvilku pouštějte sliny, ať se neudusíte."

Chtěla jsem podotknout cosi o tom, že jsem modelka a ne nějaká otrokyně, ale to už jsem měla roubík v puse a podle pokynů jsem poslušně slinila gumovou kuličku. Když mi žena utáhla řemínky za hlavou a zeptala se, jestli je vše v pořádku, nezmohla jsem se na nic víc než:" Uhhhmmmm... "

Tenhle vynález mě zbavil řeči dokonale. Od fotografa jsem vyšla již pěkně poslintaná a s úlevou jsem si nechala vytáhnout roubík z pusy.

"Tak vidíte, že to nic nebylo? usmála se žena a dodala: teď už jen pár maličkostí, vezmeme ten zbytek najednou, fotograf pak vystříhá detaily, ať vás tu dlouho netrápíme."

Oddechla jsem si a v duchu přemýšlela, jestli se tyhle fotky dostanou do časopisů, kterými ráda listuje moje sestra. Asi by to pro ni bylo menší překvapení, vidět svou mladší sestřičku takhle vymóděnou.

Zbytek mojí garderoby se sestával z černé kožené kukly, kterou mi žena zašněrovala pevně na hlavu, když mi předtím z mých blond vlasů spletla cop, který šněrováním protáhla. Kukla měla oválný otvor na oči a nos, jinak pevně obepínala celou hlavu. Její součástí byl i gumový roubík zevnitř, takže jsem zase poslušně slintala, než mi byl vstrčen do pusy.

Po kukle přišel na řadu masivní kožený obojek, který se zapínal vzadu na dvě přezky. Vepředu měl kovové oko a jeho horní lem znemožňoval sklonění hlavy i její pootočení, takže jsem ji musela držet zpříma. Neviděla jsem tedy ani jaké řemeny mi upevňuje žena nad koleny a v kotnících, ale po jejich přitažení jsem mohla dělat jen malé krůčky. Pak mi ještě přitáhla novým řemenem ruce v rukávu pevně k pasu a dílo bylo hotovo. Zálibně si mě prohlížela a pak mě odvedla k fotografovi:

"Vem slečnu i s detaily, prosím tě, ať ji tady moc nezdržujeme."

Fotograf mě různě nastavoval a přenášel a otáčel a já už jsem začínala být vyčerpaná. Když se mi zdálo, že už to trvá dost dlouho, najednou přestal a odběhl vedle. Za chvíli se vrátil i se ženou.

"Málem bych zapoměla na naše šperky, ještě že jsi mi to připoměl, pravila žena k fotografovi a v jejích rukou zachřestily kovové kolíčky, teď to bude chvilku bolet, ale to jistě vydržíte, že?"

Než jsem se nadála, přickvakla na moje ztopořené bradavky silné a těžké kovové kolíčky spojené řetízkem.

"Uhhmmmmm..", zmohla jsem se jen na tichý výkřik a v prsou se mi rozlila bolest. To bylo ovšem taky všechno, co jsem mohla dělat. Protesty ani jakýkoliv pohyb nebyl možný. Rezignovaně jsem si stoupla k bílé stěně a nechala se za obojek přicvaknout ke kovovému kruhu, který byl upevněn ve výšce mojí hlavy. Poslušně jsem se otáčela a pózovala a myslela na to, že za chvíli všechno skončí.

Najednou do místnosti vešla žena a něco fotografovi pošeptala.

"Promiňte na okamžik, hned se vrátím," pravil fotograf a byl pryč. Osaměla jsem.

...::: Tip pro Vás: Postroj na penis z přezek :::...
Sexshop Sexujte.cz