Public Disgrace
Ultimate Surrender
Device Bondage
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English

Můj Pán a já

Autor: SubAja

Hodnocení

1234567

Konečně bylo venku krásně a začalo jaro. Ve vzduchu bylo cítit teplo, příroda se začala probouzet ze svého spánku. Seděla jsem na lavičce a mžourala do sluníčka. Sobota, ten krásný den volna, kdy člověk nemusí do práce tu konečně byl a já si ho hodlala pořádně užít i přesto, že jsem byla sama a neměla nic konkrétního v plánu. A tak jsem seděla v parku a vdechovala svěží jarní vzduch. Zavřela jsem oči a zcela se oddala svým představám. Ale to se musím nejdřív vrátit o pár měsíců zpět. Protože v té době jsem poznala někoho, kdo naprosto změnil můj život a hlavně mě samotnou. Nebudu rozepisovat jak jsme se poznali ani nic bližšího o něm, to ostatně ani není pro tento příběh důležité. Důležité je, že díky němu jsem poznala spousty nových věcí. To, co jsem si o sobě dřív jen myslela, nabylo konkrétních rozměrů. To, co jsem nedokázala dříve pojmenovat, jsem už s jistotou věděla. Ano, poznala jsem díky němu že jsem submisivní a že mě dokáže nejlépe uspokojit vztah s dominantním mužem. Možná i to, že bych se nebránila vztahu s pěknou holčinou. To, že nejsem "normální" jsem věděla už dávno, snažila jsem se to ale potlačovat, byla jsem zmatená, že se odlišuji od těch "průměrných". On mě ale naučil jak udělat z nedostatku přednost. Jak si pořádně užít sexu. Jak si hrát v životě, který by jinak byl nudný a stereotypní. Dokázal pojmenovat mé vlastnosti, dokázal to, že jsem dokonale poznala sebe samu. Chvíli mi trvalo než jsem tohle všechno pochopila. A pak se ze mě stala spokojená subinka a z něho můj Pán.

S mou výchovou měl občas problém, jsem totiž poněkud tvrdohlavá, svéhlavá, drzá a hlavně jednám impulsivně a nikdy nepřemýšlím dopředu o důsledcích. A navíc - subinka která nezlobí nemůže být pořádně potrestána a to by přece byla škoda dobrovolně se připravit o tresty, nebo ne? Ale abych se vrátila k mému příběhu. Seděla jsem na lavičce a představovala si jak by se dal prožít sobotní den s ním. Mohli bysme být u mě doma, koupat se v horké vaně. Mohl by se dívat na televizi zatímco já bych seděla spoutaná s roubíkem u jeho nohou. Nebo by mě mohl vzít na procházku. Ano, to je ono! Kráčíme spolu lesem. On - oblečený drží v ruce vodítko. Není moc dlouhé, vlastně má asi jen jeden metr. A já za ním - svlečená, pouze na krku obojek s připnutým vodítkem a na rukou pouta kráčím způsobně vedle něho. Beze slov, s hlavou pokorně svěšenou. Vlastně ještě lépe - kráčím asi krok za ním. Pán přece musí jít první. Zastavuje se. "Chceš sundat vodítko?" zeptá se a já kývu na souhlas hlavou. Zvědavě si ho prohlížím a přemýšlím co se chystá udělat. Sundavá mi obojek a beze slova mě vede k jednomu ze stromů stojícího opodál. Vyndavá z tašky provaz a přivazuje mě k němu. Pěkně na pevno. Snažím se klást odpor, ale tím jen docílím toho, že mě přes pusu okamžitě váže roubík. Provaz se mi zařezává do těla, začíná mi být zima a dostávám strach. Dívám se na něj, pozoruji jeho oči, ale on je zaujatý mým tělem. "Ještě by to něco chtělo" pronese bezbarvým, lhostejným hlasem, sehne se do tašky a vyndavá veliký, černý vibrátor. Bez sebemenší přípravy mi ho vrazí do kundičky. Chci zakřičet, ale díky roubíku se ozve jen potiché zahuhlání. Cítím jak vlhnu, vibrátor potichu přede v mém těle... Zapíná ho na nejvyšší obrátky a na bradavky přicvakne kolíčky. Několikrát o ně brnkne prstem a já cítím jak mi bradavky tuhnou. Bože, nedá se to vydržet. Tolik bych si přála, aby mě odvázal, předklonil mě a vzal si mě pěkně zezadu. Aby zabořil svůj úd do mé štěrbinky a pěkně mi ji projel. Tvrdě a dlouze. Dívám se na něj a doufám, že z mých očí pochopí co chci. Ale on z kapsy vyndavá lepenku a přilepí ji po celé délce mé štěrbinky, aby ve mě vibrátor držel sám. Pak si bere tašku přes rameno, políbí mě něžně na tvář a řekne: "Tak pa subinko, měj se tu fajn." Cože? Nechápu. Co tím myslí? Přeskočilo mu? Nechce mě přece nechat samotnou v lese? Nahou, neschopnou pohybu ani volání o pomoc. Otáčí se a odchází. Krve by se ve mě nedořezal. Dívám se jak se ode mě pomalu vzdaluje a pobrukuje si nějakou melodii. Jsem zoufalá, do očí mi vyhrknou slzy. Snažím se dostat se z provazů, nemyslet na vrčící vibrátor a na slast, která pozvolna prochází mým tělem. Nemůžu se ani hnout.

Píp, píp... Sakra! Z mého snění mě vytrhnul zvuk oznamující příchod nové SMS. Nevím, zda mám být ráda, že je konec mým představám o procházce v lese nebo ne. Textovka se otevírá a já čtu: CUBICKO,UDELAL JSEM SI NA TEBE DNES CAS A ZVU TE NA OBED KE ME DOMU. PRIJD V 12:03 PRESNE - TO TI DOUFAM NEMUSIM PRIPOMINAT! TVUJ PAN.

Srdce mi poskočilo radostí. Zve mě na oběd k sobě domů. Letmý pohled na hodinky mě ujistil, že mám opravdu co dělat, abych u něj byla včas. Možná bych mu mohla napsat, že přijdu později. Tenhle nápad ale okamžitě zavrhuji. Pán by se zlobil, že jsem neposlušná. Rozběhla jsem se parkem na tramvaj. Po cestě jsem přemýšlela o jeho vzkazu. Něco mi na něm nehrálo. Můj Pán mě zve na oběd? Přiznávám, že představa nás dvou, jak sedíme spořádaně u stolu a jíme jídlo, které připravil a nezávazně konverzujeme, mi nějak s mým Pánem nešla dohromady.

Před jeho byt jsem dorazila (lépe řečeno doběhla) v 11:59 a počkala samozřejmě 4 minuty než můj ukazováček zmáčkl jeho zvonek. Otevřel, mile se usmál (miluji jeho úsměv) a políbil mě na ústa. Ne vášnivě tak jako jindy, ale něžně a letmo. "Pojď dál" vyzval mě. Zula jsem se a šla dovnitř. Na stole byla připravena svíčka, dva talíře a příbory, bytem se linula vůně čerstvé pečeně, vše nasvědčovalo tomu, že pozvání myslí vážně. Byla jsem poněkud překvapená, tohle se mu opravdu vůbec nepodobalo, ale nakonec jsem si řekla, že prostě dnešní den chtěl pojmout z pro mě neznámého důvodu jinak. S úsměvem jsem si sedla ke stolu a čekala až mě obslouží. Na místo toho ale ke mě přišel, chytil mě za bradičku a proneslo zvýšeným tónem: "Ale, ale, subinko, od kdy jí otrokyně se svým Pánem oblečená a u jednoho stolu?".......................


...::: Tip pro Vás: Kožený bič :::...
Sexshop Sexujte.cz


"Svléknou a na zem. Máš na to přesně deset vteřin." Myslím, že takhle rychle jsem se ještě nesvlékla. Zvládla jsem to a ve chvíli kdy řekl onu poslední číslovku jsem seděla na zemi vedle stolu. Pán mi připnul na krk obojek a vodítko přivázal ke stolu. V klidu si nandal na svůj talíř jídlo a na druhý také. Aha, dovtípila jsem se. Jen mě zkouší. Za chvilku mě pustí a najíme se spolu. Přiznávám, že pokrm na talíři vypadal báječně. Vepřová pečeně, domácí houskové knedlíky, voňavá šťávička, zelí. Hmmmm, žaludek se začal domáhat jídla. Kručilo v něm tak, že to slyšel i on. "Přece nebudu takový barbar a nenechám tě o hladu" pronesl a usmál se. "Vydrž chviličku". Zvedl se a zavázal mi oči. Slyšela jsem nějaké šramocení, zašustil sáček nebo tak něco, zvuk šoupání něčeho po podlaze. Když mě oči rozvázal, stála přede mnou miska. Ano, obyčejná nerez psí miska a v ní cosi co připomínalo jídlo pro psa. Zalapala jsem po dechu. "Počkej" řekla jsem, "to myslíš vážně? Já přece nebudu jíst žrádlo pro psy, z misky a na zemi! A co ten plný druhý talíř na stole?" "A kdo ti řekl, subino, že ten druhý talíř je pro tebe?!" odpověděl. "Pokud máš hlad, jez, pokud ne, nech být. Nikdo tě nenutí. Ale pokud se najíst chceš, tak počkáš, až tu bude má návštěva." Už toho na mě bylo moc. Začala jsem uvažovat o stopce, o onom slovíčku, po jehož pronesení končí hra. Díval se na mě jako by tušil co chci říct. A vyčkával. Ne, řekla jsem si v duchu, takovou radost ti neudělám. Zvládnu to a neukončím naši hru.

Budeš na mě pyšný! Opět se projevila má tvrdohlavost a já věděla, že teď už to neukončím v žádném případě. Že udělám pro jeho radost opravdu cokoliv. Netušila jsem ale co bude následovat. Myslím, že pochopil co se mi honí hlavou. Pohladil mě po vlasech jako by mi tím chtěl dát najevo že je to jen hra. Že není takový. Ale to já přece vím. Možná tušil, že to jedno jediné pohlazení pro mě v tu chvíli znamenalo strašně moc. Když ve sportu někdo vyhraje první místo, dostane medaily. A já dostala pohlazení. Myslíte, že je to nesrovnatelné? Věřte že ne :)

Zazvonil zvonek a můj Pán se zvedl. Slyšela jsem šepot z předsíně, vrzání dveří. Vyčkávala jsem na svůj osud. Trvalo několik minut než se můj Pán vrátil zpět do kuchyně. Hned za ním se objevila žena. Sedla si ke stolu k druhému talíři a vypadala jako by mě ani neviděla.

Jako bych v kuchyni ani nebyla. Zvědavost mi nedala tak jsem si jí začala pořádně prohlížet. Byla krásná. Tak krásná, že jsem od ní nemohla odtrhnout oči. Příjemně vyvinutá, obrysy bradavek se rýsovaly pod blůzou. Hnědé vlasy sepnuté v culíku, zelené oči hleděly do talíře. Stále se chovala jako když o mé přítomnosti vůbec nic neví. Měla jsem se cítit uraženě a poníženě, že můj Pán jí oběd, který uvařil a na který mě pozval, s nějakou cizí ženou, které nestojím ani za pohled, zatímco já sedím nahá na zemi u misky se psím žrádlem.

Ale překvapivě jsem měla úplně jiný pocit. Chtěla jsem ji zaujmout. Nemohla jsem přenést přes srdce, že jsem pro ni jen vzduch.

Klekla jsem si před misku. Musela jsem klečet těsně u stolu, protože vodítko dál nedosáhlo. Otočila jsem se zadečkem k ní, pěkně prdelku vyšpulila a provokativně se začala protahovat. Jídlo v misce nevonělo špatně, vypadalo a připomínalo mi guláš. A tak jsem ochutnala. Nikdy jsem psí žrádlo nejedla a překvapilo mě, že nechutnalo vůbec špatně, i když se z misky jedlo těžce. Za chvíli jsem měla psí žrádlo úplně všude. Kolem pusy, kolem misky....... Víc ho skončilo na mě než v žaludku. Trvalo mi hodně dlouho než jsem zvládla sníst svou porci. Celou dobu jsem na ni neviděla, byla jsem k ní zády. Když jsem dojedla a otočila se na ní, pozorovala mě s pobaveným a zamyšleným úsměvem. Její pohled mě hladil po těle. Úplně jsem zapomněla na svého Pána. Rychle jsem se zahanbeně otočila na něj. Pozoroval nás a bylo vidět, že se dobře baví. Jako by seděl u televize a díval se na nějaký úžasný film oceněný nejméně pěti Oskary. Odepnul mi vodítko a gestem naznačil, že on tu přece vůbec není. Přistoupila jsem k ní. Ona vzala mokrou utěrku a utřela ze mě zbytky onoho jídla. Začala jsem jí rozepínat blůzu. Neměla podprsenku, takže jsem za pár vteřin jazýčkem ochutnávala její ňadra. Ruka mi sklouzla pod sukni. Kdepak, ani kalhotky jsem nenašla. Pobaveně jsem se usmála. Prsty bloudily v jejím lůně. Líbilo se jí to, tím jsem si byla jista, na prstech jsem cítila vlhko téměř okamžitě.

Najednou mě zvedla hlavu a já jí slyšela poprvé promluvit. "Pojď kočičko, půjdeme vedle do ložnici, mám pro tebe přichystané překvapení". Odvádí mě za ruku, můj Pán jde za námi. Lehám si na postel a ona mě poutá ruce k čelu lůžka. Nohy mi dává od sebe jak jen to jde a bere rozporku položenou vedle postele. Kožená pouta na jejich koncích mi váže ke kotníkům. Zprudka oddechuju. Bere si uměláka a nasazuje si ho...........


...::: Tip pro Vás: Řemínek na penis :::...
Sexshop Sexujte.cz


0 komentářů.
o mně  l  podpořte mě  l  fotografie  l  video  l  povídky  l  návody  l  odkazy  l  užitečné programy  l  návštěvní kniha  l  ICQ list  l  bazar  l  English
...::: © 2001 - 2017 Lenka Bondová :::: Hosting : IPsystems s. r. o. :::: Design © 2002 Varial :::...