PENZION BONDAGE část 1. Autor: Jeff Hock

Hodnocení

Ještě i teď často myslím na minulé léto. Ačkoli jsme obě dvě, já i má sestra Brenda, právě složily závěrečné zkoušky na střední škole, v intimních záležitostech jsme byly naprosto nezkušené. Do té doby jsme neměly vůbec žádné skutečné zážitky, pouze občas jsem si v našich dívčích postelích tiše a potají vyprávěly o našich fantaziích, čímž jsme se navzájem vzrušovaly. Nejčastěji jsme si obě představovaly takové situace, při nichž by naše těla ocitla v zajetí pevných pout. Sny, ve kterých hrála hlavní roli klasická japonská bondage, nás vždy natolik vzrušily, že jsme si ihned společně vlezly do postele jedné z nás, kde jsme si poté vzájemně masírovaly a laskaly naše krásná dívčí ňadra. Občas také při takové příležitosti vklouzla má ruka mezi Brendiny nohy, kde jsem pak prsty opatrně ohmatávala a zkoumala její sevřenou kundičku a úzký řitní otvůrek. Leckdy rovněž má sestra prováděla tímto způsobem průzkum mého chvějícího se těla a já se téměř po každé mohla zbláznit chtíčem, jenž se mě zmocňoval, jakmile se Brenda začala něžně dotýkat mých nejintimnějších míst.

Jednoho dne se Brenda objevila v našem pokoji a s tajuplným výrazem mi pokynula, abych ji následovala do koupelny, kde nás nemohl nikdo slyšet.

"Jen si představ, co mi před chvílí vyprávěla má přítelkyně Connie !Určitě tomu ani nebudeš věřit, ale prý je to čistá pravda !"

Potom mi také Brenda s nefalšovaným nadšením vylíčila příběh, kterému jsem opravdu nechtěla uvěřit, ačkoli mě zaujal. Kamarádka mé sestry, Connie, kterou jsem až do té doby považovala za naprostou bezúhonnou a ve všech směrech slušnou dívku, vyprávěla Brendě do těch nejmenších podrobností o svém pobytu v jistém penzionu, v němž ji několik mužů dostatečně zasvětilo do tajemného světa japonské bondage.

Mě i mou sestru okamžitě napadlo, že by jsme také mohly vyhledat dotyčný podnik a tato myšlenka nás už ani na okamžik neopustila. Nikdy dříve jsme ve vší vážnosti neuvažovaly o tom, že by jsme naše vzrušující fantazie mohly proměnit ve skutečnost, avšak poté, co Connie Brendě vyprávěla o svých, téměř neuvěřitelných, nových zkušenostech, byly jsme obě dvě tak rozčilené a doslova nadržené, že jsme toho večera ani nemohly usnout.

Není divu, že jsme ihned zosnovaly plán. Rodiče nám jako odměnu za splnění závěrečné zkoušky přislíbili, že nám povolí a zaplatí výlet, jehož cíl jsme si mohly zvolit samy. Záleželo jen na nás, jak se rozhodneme, a my se brzy domluvily, že budeme před rodiči lhát a oznámíme jim,že vyrazíme navštívit jednu z našich nejlepších kamarádek.

Další den ráno, málem ještě za tmy, jsme se tajně vyplížily z domu, abychom mohly zatelefonovat do penzionu, jménem Útulek blaženosti. Myšlenka na možné, velké sexuální dobrodružství nás tolik dráždilo, že jsme celou noc téměř nezahmouřily oka a plné očekávání jsme se v našich postelích převalovaly z jedné strany na druhou. Neuvěřitelné vzrušení nás neopustilo ani v okamžiku, kdy Brenda vytočila číslo a začala hovořit s někým z proslulého Útulku blaženosti. Má sestra do telefonu po pravdě řekla, že volá na doporučení své přítelkyně Connie, a poté prohlásila, že i my dvě by jsme velmi rády ztrávily nějaký čas v jejich penzionu, kde by jsme si chtěly užít stejně jako Connie. Rozhovor, který jsem nemohla dost dobře sledovat, trval ještě pár minut. Když Brenda zavěsila, objevil se na jejích rtech spokojený úsměv.

"Tak si to jen představ, Janet, vyšlo to. Opravdu nám to vyšlo !Teď už jen potřebujeme předložit doma nějaký důvěryhodný plán a můžeme vyrazit. O příštím víkendu nás budou v Útulku blaženosti očekávat !"

...::: Tip pro Vás: Kožená rozpěra na nohy :::...
Sexshop Sexujte.cz

Nedalo nám příliš mnoho práce vymyslet si skoro geniální historku o jednodenním výletu na bicyklech, kterou naši bezelstní rodiče bez jakýchkoliv námitek přijali. U takového výletu za přítelkyní nás samozřejmě nemohli kontrolovat a přesně o to nám také šlo. Naplněné radostným očekáváním jsme strávily zbývající dny, které uběhly jako voda a mnohem rychleji, než jsme předpokládaly. Najednou byl před námi ten osudový víkend, během něhož jsme měly otevřít dveře do světa sexu a japonské bondage.

S několika málo zavazadly a dobrými radami našich rodičů jsme na kolech opustily naše malé městečko. Náš výlet na bicyklech ovšem netrval příliš dlouho. Sotva jsme dorazily do nemalého městečka, pokračovaly jsme v naší cestě za dobrodružstvím vlakem.

Po dvou hodinách pohodlné jízdy jsme pak vystoupily na nevelkém nádraží. Po telefonu jsme byly již dříve informovány o tom, že by jsme měly vysednout právě na této železniční stanici, odkud by nás měl někdo do penzionu dopravit automobilem. Společně a Brendou jsem tedy stanula na nástupišti, kam nám vzápětí zřízenec přinesl naše kola, vyložená ze zavazadlového prostoru.

Hodně nejistě jsme se obě rozhlížely a pátraly po někom, kdo by nám řekl, co bude dál. Náhle k nám přistoupil mladý, velmi dobře vypadající muž.

"Předpokládám, že právě vy jste ty dvě dívky, které hodlají ztrávit týden v Útulku blaženosti, nemám pravdu ?"zeptal se s úsměvem.

Byla jsem v té chvíli najednou tolik rozrušená, že jsem si připadala jako ochrnutá a nedokázala jsem ze sebe vypravit ani jedno jediné slovo. Moje sestra Brenda ovšem, jako vždy, celou situaci zachránila.

"Ano, máte pravdu, jsme to skutečně my. Dovolte, abych se představila, jmenuji se Brenda a tohle je moje sestra Janet. "

Mladý muž se před námi nečekaně, velmi zdvořile uklonil.

"Opravdu mě velmi těší, milé slečny !Jmenuji se Nobu a jsem synem majitele penzionu. Myslím, že během nadcházejícího týdne budeme mít dosti příležitostí k tomu, abychom se navzájem lépe poznali !"

Poté Nobu ukázal na východ z nádraží.

"Teď by jsme si ovšem měli trochu pospíšit. Řekl bych, že brzy ani nebudete chtít uvěřit, jak rychle může uběhnout celý týden !"

Nobu hbitě a šikovně umístnil naše bicykly na nosič zavazadla, přimontovaný na střeše jeho malého transportního vozidla. Následně nám otevřel posuvné dveře a jednoznačným gestem nás vyzval k nástupu.

"Jen se hezky usaďte, moje malá krasavice !"řekl se širokým úsměvem. "V Útulku blaženosti vás už všichni netrpělivě očekávají, takže by jsme neměli ztrácet čas zbytečným otálením !"

Jeho slova mi tak trochu nahnala strach, zvláště, když jsem netušila, co přesně bude následovat, avšak v té chvíli už pro nás neexistovala cesta zpět. Prostě jsme již nemohly couvnout. Automobil samozřejmě řídil Nobu. Nejdříve jsme po nějakou dobu jeli po úzké silnici, která se posléze plynule proměnila v prašnou polní cestu, na jejímž konci stál dosti starý a na první pohled poměrně zchátralý dům.

"Tak a už jsme tady !"prohlásil spokojeně mladý, černovlasý Japonec. Jakmile jsme zabočili a projeli starobylou bránou na dvůr, Nobu několikrát zatroubil. Ihned poté se ve dveřích objevil starší muž.

"To je Suda, můj otec !"oznámil nám s neskrývanou pýchou Nobu. "Právě on se vám bude během příštího týdne velice důkladně věnovat a postupně vás zasvětí do tajů japonské bondage. Já mu při tom budu přirozeně pomáhat, seč mi síly budou stačit. Kromě nás dvou se tady ještě budete moci seznámit s mou matkou a také s několika přáteli naší rodiny. Myslím, že již nyní vám můžu spolehlivě zaručit, že si zde přijdete na svoje a určitě na týden v našem Útulku blaženosti nikdy nezapomenete !"

Zatím co Nobu mluvil, po očku jsem pohlédla na svou sestru. Její tváře lehce zčervenaly a její oči se vzrušeně leskly. Brenda byla viditelně naplněná očekáváním a dokonce začínala být mírně netrpělivá. Jakmile Nobu svůj automobil zaparkoval, ihned vystoupil a zvenčí nám otevřel posuvná dvířka. Suda mezitím sešel po schodech na dvůr, počkal, až vysedneme,a se srdečným úsměvem nás pozdravil.

...::: Tip pro Vás: Elektrosex pás cudnosti Mystim Pubic Enemy No. 1 :::...
Sexshop Sexujte.cz