Pergamen část 6. Autor: Diana

Hodnocení

Cože? Pohlédla jsem na něj zděšena, s prosbou v očích. Jeho oči, teď spíše modré, byly chladné jako ocel a plné rozhodnosti prosadit svou vůli. Byl vytočen tak, že se sotva ovládal.

Chvějícími se prsty jsem mu tedy vytáhla tričko z kalhot, přetáhla mu ho přes hlavu a ucítila jeho vůni. Byla zneklidňující, divoká a dominantní jako on. Sundala jsem mu zlatý řetízek. Klekla si mu k nohám, zula pantofle a ponožky. Všechno jsem pečlivě urovnávala na opěradlo židle, abych oddálila nevyhnutelné. Stoupla jsem si těsně před něj, sebrala všechnu svojí odvahu a rozhodnost a vztáhla ruce k zapínání jeho džín. Chvíli trvalo, než se mi je podařilo rozepnout. Pak jsem ho obešla a stáhla mu je z boků až na podlahu a pomohla mu z nich vylézt. Stál, dokonalý jako socha, upřeně mě sledoval a moje rozpaky si užíval. Dokonce i ve chvílích, kdy se nehýbal, z něj vyzařovala energie. Zbýval na něm poslední kus oděvu - bílé boxerky, které těsně obepínaly jeho zadek a bouli vpředu, která se stále zvětšovala. Nadechla jsem se, zezadu ho objala a stáhla i to poslední, co měl na sobě. Pak jsem se postavila k židli a upírala zraky na podlahu.

Otočil se ke mně čelem. Byl nahý a tichý, až to děsilo.

"Podívej se na mě." rozkázal.

Zabodla jsem své oči do jeho a odmítla jsem vzít na vědomí něco níž, než jeho krk.

"Líbím se ti?" vyzvídal.

"Ne, Pane."

Ne, že by to nečekal, ale stejně byl překvapen.

Ušklíbl se a odcházel přes chodbu do koupelny. Šla jsem za ním.

"Co by za to některé daly, kdyby mě směly umýt...." přemýšlel nahlas, asi to nemohl pochopit.

"Jako otrokyně přeci nesmím lhát, Pane." můj posměšný tón asi nešel přeslechnout.

Vlezl do obrovské vany, která zabírala skoro polovinu plochy, a definitivně se rozhodl, že udělá to, co plánoval.

Sáhla jsem pro sprchu a ladila vodu. On se ke mně naklonil a čichal k mým vlasům. Neodtáhla jsem se, protože jsem věděla, že balancuji nad propastí.

"Líbí se ti moje doteky?" předl mi do ucha.

"Slíbil jste, že se mě nebudete dotýkat, Pane." vyhnula jsem se odpovědi. Nevím, jak by jeho ego sneslo další odmítnutí.

"Když nebudeš chtít, ale ty přeci chceš nebo ne?" mlel dál svou.

Nechtěla jsem ho rozčílit, a nechtěla jsem mu to dovolit. Zvítězil pud sebezáchovy.

"Ne, nechci, Pane." špitla jsem nejpokorněji, jak jsem dokázala. Vypnula jsem vodu a začala ho mydlit.

"Nevadí, vydržím ještě chvíli čekat."

Sebejistota z něj přímo čišela, byl najednou podezřele klidný. Namydlila jsem mu záda, krk, ruce, hruď, kolena a chtěla ho opláchnout.

"Namydli mě celého." Postavil se. Jeho úd trčel přímo dopředu před můj obličej.

"Ano, Pane." hlesla jsem sotva slyšitelně.

Sklonila jsem se a mydlila mu nohy. Míst od boků do poloviny stehen jsem se odmítala dotknout. Sahala jsem po sprše.

"Řekl jsem celého." zaznělo stroze.

Dostala jsem strach. Litovala jsem toho, že jsem předtím nebyla zticha. Proč občas nedokážu udržet na uzdě svůj jedovatý jazyk a odolat přihrávce na smeč?

"Prosím, Pane, to ne," poprosila jsem, i když jsem dopředu věděla, že bude neoblomný. Ale nemohla jsem na něj sahat, když byl takhle vzrušený! Chytil mě za vlasy a zvrátil mi hlavu dozadu, abych mu viděla do očí.

"Nechci tě nutit násilím k normálnímu sexu, ale velmi po tobě toužím, takže budeš hodná a použiješ svoje ruce a pusu, aby se mi ulevilo, jasné?!"

Ztuhla jsem omráčená přímostí a chlípností jeho žádosti. Byl tak sebejistý, majetnický a naprosto si vědomý toho, co dokáže a umí.

Zavřela jsem oči, namydlila si ruce a vzala ho do rukou. Byl horký, pevný a v mých rukách se ještě více napjal. Namydlila jsem mu i zadek a pak ho opláchla. Nechal se i celý utřít ručníkem. V pokoji si lehl do polštářů a poklepal rukou na matraci vedle sebe. Poslušně jsem se posadila vedle něj.

"Vezmi ho do pusy."

Seděla jsem nehnutě a třásla se po celém těle.

"Chceš dál zkoušet mojí trpělivost, drahá?" Bylo to varování, asi poslední.

Vzala jsem ho nejdřív do ruky a pak do pusy.

Zavřela jsem oči a představovala si, že je to někdo úplně jiný, ale moc se mi to nedařilo.

Lízala jsem ho po celé délce, laskala a sála. Snažila jsem se, abych to měla co nejdřív za sebou. Po nějaké době mě začal bolet krk a chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že ho kousnu. Poloseděl, takže měl dobrý výhled a maximálně si to užíval. Slastně přivíral oči, slabě sténal. Po půl hodině mě bolelo za krkem nesnesitelně, chtělo se mi zvracet, jak mi ho cpal stále dál a dál do krku, tak jsem na chvíli přestala.

"Budu dřív, když se tě budu moct dotýkat..." líně se protáhl.

Kdyby chtěl, už se dávno udělal, nechápala jsem, jak se může takhle ovládat. Vyzkoušela jsem to nejlepší, co umím a všemu odolal.

...::: Tip pro Vás: Kožený bičík :::...
Sexshop Sexujte.cz

"Nebudu tě nutit násilím do něčeho, co nechceš, ale nakonec se mi stejně vzdáš." promlouval ke mně tiše. Váhala jsem.

"Smím se tě dotýkat, Diano?" jeho hlas hladil a vábil. Prosil mě.

Jen jsem kývla, na víc jsem neměla sílu.

"Mhmmm..." souhlasně zavrněl.

Zajel mi zlehka do vlasů a jemně mi přikláněl hlavu do svého klína.

Snažila jsem se být co nejšikovnější, zatímco on se fascinovaně probíral mými vlasy, hladil mě na ramenou, na zádech, na břiše, na prsou, na krku. Nejradši ze všeho by mě teď povalil na záda a vrhnul se na mě, krotil se jen proto, aby později mohl lépe vládnout. Konečně se udělal a zaryl mi nehty do citlivé kůže vnitřní strany stehna. Nešetřil chválou, ale já jsem jeho slova moc nevnímala. Pak se nechal v koupelně omýt a obléknout si župan.

"Půjdeme se vykoupat."

Vždyť se teď koupal! Sešel po schodišti dolů a otevřel stejné dveře, jako byly ty do sklepa. Bála jsem se, co za nimi bude. Zůstala jsem zkoprněle stát na prahu. Přede mnou byla obrovská vykachlíkovaná místnost s bazénem, vedoucí na jih, celá stěna proti mě byla z velkých skleněných tabulí, které byly odsunuté k jedné straně, takže se dalo vyjít na terasu a po schodech sejít až na trávník. Dovnitř proudil svěží lesní vzduch a slunce. Byla to nádhera.

Diatelo mi pokynul, abych šla dál a nestála mezi dveřmi.

Sedla jsem si do tureckého sedu na podlahu vedle květináče s palmou, nastavila tváře sluníčku, zavřela oči a na chvíli se snažila \zapomenout, kde jsem a co tu dělám.

Diatelo odhodil župan na lehátko a nahý skočil šipku do vody. Měla jsem taky chuť si zaplavat, ale plavky jsem měla v pokoji a nechtěla jsem se ptát, jestli si pro ně můžu dojít. Tak jsem si užívala alespoň sluneční paprsky. Když jsem otočila hlavu, Diatelo ležel na lehátku, vedle ležel Marco a o něčem se spolu bavili.

"Klenote?" ozvalo se naléhavě.

Kam na ty tituly chodí? Zřejmě to patřilo mě, protože pochybuji, že by si tak říkali mezi sebou.

Nemělo cenu se na tak krátkou vzdálenost zvedat, přelezla jsem k nim po čtyřech a dotkla se čelem chladivé podlahy: "Můj Pane..."

"Co jsem se to dozvěděl, klenote? Ty jsi odmítla navonět se tím, co jsem ti koupil?"

Žalobníček jeden, pomyslela jsem si. Unaveně jsem pokývala hlavou.

"A prý jsi vztáhla ruku na Marca, když se tě pokoušel přivést k rozumu. Je to pravda?", ptal se nevěřícně.

Bonzák jeden odporný. Opět jsem pokývala hlavou.

"Zasloužíš si trest, drahá?"

Proč musím se vším vyjádřit vynucený souhlas? "Ano, Pane." zakňourala jsem unaveně.

"Zítra odpoledne nám zatancuješ."

Vykulila jsem nechápavě oči.

"Koupil jsem ti nějaké CD, takže si to dopoledne nacvičíš a odpoledne nám to předvedeš."

Střídavě jsem bledla a rudla vzteky.

"Souhlasíš s tím?" ptal se naprosto formálně Diatelo.

"Ano, Pane." skřípala jsem zuby.

"Skvěle, jestli chceš, dojdi si pro plavky, můžeš si zaplavat." Usmíval se.

Došla jsem si pro ně a než jsem vlezla do vody, zavolal si mě k sobě.

"Sundám ti to." natahoval se k mému krku. Klekla jsem si vedle jeho lehátka a sklonila hlavu.

Dotýkal se mě bříšky prstů, až mi naskočila husí kůže, potom mě políbil za krk a teprve pak mi to konečně sundal. Nastavila jsem významně ještě nohu.

"To už nejde sundat, to se bude muset přepilovat, klenote." Stěží zadržoval smích.

Cože?! Proto to Marco zacvakával takovou silou! Co s tím budu doma dělat? Přeci nepůjdu do zlatnictví nebo kam, že to chci přepilovat!! Měla jsem chuť ječet, popadnout velmi drahý porcelánový servis a roztřískat ho na dlaždicích tak, aby se rozletěl hodně daleko a na co nejmenší kousky.

Plavala jsem, dokud mě nevylovil z vody. Vztek mě trochu přešel, už jsem se jakž takž ovládala.

"Jdeme se najíst."

V kuchyni mi Diatelo nandal mi natalíř, podal mi příbor a nechal mě jíst, samotnou!!

"Dobrou noc, Diano." odcházel.

"Dobrou noc, Pane." odsekla jsem.

Okamžitě jsem prohledala šuplíky v kuchyni, popadla jsem nůž a vyběhla za ním. Zjistila jsem, že všechny dveře jsou zamčené. Mohla jsem jen z obýváku do kuchyně nebo do svého pokoje. Na to druhé schodiště nebo k bazénu jsem se prostě nedostala. Postupně ze mě vztek vyprchal úplně, ale nůž jsem si vzala do pokoje sebou a uložila pod polštář.

Pokračování příště....

...::: Tip pro Vás: ElectraStim - samolepící elektrody Square Pads :::...
Sexshop Sexujte.cz