Pokání Autor: Pearce

Hodnocení

Temné fantasie, které napsal pokorný služebník pro svou Paní ... Nepochopitelná věc. Dlouhé týdny a měsíce jsem čekal, až mě Madam Naudia povolá k sobě, každý večer jsem spřádal své otrocké sny, ale marně. A pak to přišlo. Jakmile jsem věděl, že čas nástupu se nezadržitelně blíží, vzrušené očekávání zmizelo v nenávratnu a zůstal pouze strach a panika. Strach z neznámého. Strach z toho, že zklamu a nebudu schopen splnit očekávání své Paní. Připadal jsem si jako nezkušený mladík, který nedostane erekci při prvním milovaní, po kterém tak dlouho toužil. Madam se nejprve oprávněně rozčílila, když jsem nenastoupil do služby tak, jak mi přikázala, ale nakonec přece jen projevila pochopení. O něco později jsme se setkali v Praze. Bylo to docela normální civilní setkání. Všechno jsme znovu probrali a já se uklidnil. Začínal víkend, prodloužený navíc o státní svátek, a oba jsme měli spoustu času, a tak když Paní rozhodla, že pojedeme k ní, neprotestoval jsem a nastoupil do auta, jak mi přikázala. Sotva nám zmizela Praha za zády, sjela Madam z hlavní silnice na sotva znatelnou lesní cestu, a když jsme byli dostatečně daleko, zastavila. "Nejsi žádná panička, aby sis vozil zadek v autě. Svlíkni se!" prohlásila. Snažil jsem se příkaz splnit co možná nejrychleji. "Ven!" křikla na mě. Byl konec října a do nahého těla mě bodal chladný podzimní vzduch. Pod chodidly jsem cítil jinovatku na lesní trávě. Madam vystoupila také. Nevěnovala mi jediný pohled, otevřela vzadu kufr, a přikázala mi, abych si do něj vlezl. Pak mi kusem prádelní šňůry přivázala zápěstí za zády ke kotníkům, zabouchla kufr a já se ocitl ve tmě. Ještě než jsem si stačil uvědomit, co se děje, auto se už zase rozjelo. Nebyla to příjemná cesta, ale zažíval jsem pocity, které jsem dřív neznal. Cítil jsem, jak se mi pouta zařezávají do kůže a uvědomoval jsem si, že to není jako dřív, když jsem se pokoušel spoutávat sám. Věděl jsem, že z těchto pout se sám bez pomoci nedostanu. Věděl jsem, že jsem plně v moci Madam Naudie. Kufrem se linula jakási zvláštní, ale velmi příjemná vůně. Netrvalo dlouho a zjistil jsem, že vychází z jedné igelitky ležící v kufru. Byla plná dámského prádla. Snažil jsem se přiblížit hlavou co nejblíž a když se mi to podařilo, labužnicky jsem zabořil nos do hromady krajek a saténu a alespoň na chvilku zapomněl na tvrdý svět okolo. Ani jsem nezaregistroval, ze už jsme na místě. Dveře kufru se otevřely - byli jsme v nějaké garáži. Když mě Madam spatřila s hlavou v igelitce, hned mi jednu vrazila. Rozvázala mě, abych vůbec mohl z kufru vylézt, ale hned mi na zápěstí zacvakla policejní pouta. To byl taky poslední okamžik volnosti. "Od této chvíle až do odvolání se budeš pohybovat zásadně po kolenou," připomněla Madam Naudie jedno ze základních pravidel, abych si uvědomil, že skutečná služba opravdu začíná, a pokynula mi směrem ke schodům. Se spoutanýma rukama a po kolenou mi to moc rychle nešlo, a tak jsem schytal několik ran bičíkem, který se zčistajasna objevil v rukou Paní. Navíc jsem se pokoušel obhajovat, což Paní skutečně rozzlobilo, jelikož mi nedovolila promluvit. Schody naštěstí nebyly dlouhé. Vedly do jakési šatny nebo předsíně. Madam mě krátkým řetízkem připoutala k topení a beze slova odešla. Musel jsem čekat aspoň hodinu. Ten čas mi stačil k tomu, abych si uvědomil, že jsem se choval naprosto nemožně a že jestli to teď za to schytám, budu to moci vyčítat pouze sobě. Madam se naštěstí vrátila v lepší náladě a navíc vypadala velice sexy. Nádherná černá latexová podprsenka, krátká černá sukně, černé punčošky a černé páskové boty, dokonalé nalíčení a maska přes oči, to vše působilo velmi impozantně. Celkový dojem opět podtrhoval bičík, který jsem už měl tu čest poznat. Paní mě odvázala a pokynula mi, abych ji následoval. Po kolenou samozřejmě. Našel jsem ji v obýváku sedící, nohu přes nohu, v pohodlném křesle. Zastavil jsem se v uctivé vzdálenosti, zrak sklopený k podlaze. Dlouho se nic nedělo. Madam si mě vychutnávala. Nenápadně (aspoň jsem si to myslel) jsem pokukoval po špičkách bot Paní, s postupujícím časem jsem nepatrně zvedal hlavu a odkrýval tak svým očím stále větší kus té nádherné podívané. Madam si toho byla moc dobře vědoma, jemně třela svá kolena a stehna o sebe, na malý okamžik jsem mohl také nahlédnout pod úzkou sukni, kde se rýsoval saténový trojúhelník kalhotek. "Tak ty by ses chtěl stát mým otrokem, ty čokle? Chci tě slyšet kňučet u mých nohou, čokle, je ti to jasné. Kňučet. Po tom všem, co jsi provedl, se budeš muset hodně snažit, abys mě obměkčil!" Vrhl jsem se k jejím nohám a začal slibovat všechno možné i nemožné, jen abych se jí zalíbil. Dlouhé trvání to ovšem nemělo. "Řekla jsem kňučet, ty jeden smetáku." Vztyčila se a na zádech mi přistál bičík. "Kňučet jako pes!" Vydal jsem ze sebe několik citoslovcí, vyjadřujících štěkot psa, ale na zádech jsem znovu pocítil ostré štípnutí. "Nahlas, bastarde!" Přidal jsem na intenzitě. Paní se mezitím začala procházet po místnosti a tvářila se, že jsem pro ni úplný vzduch. Já se zatím po kolenou sunul za ní, dovedně kombinoval co nejautentičtější psí štěkot a kňučení, rukama prosil po psím způsobu a oddaně hleděl na svou Vládkyni. Znenadání se prudce otočila a z boku mě nakopla. Nebyl to příliš tvrdý kopanec, spíš nečekaný, takže jsem se svalil na zem. "Tak co bude?" tázala se posměšně Paní, stojící opodál. Nevěděl jsem, co přesně chce, a dál jsem si třel ránu. Zeptala se znovu, mnohem výhrůžněji. Tázavě a prosebně zároveň jsem se na ní podíval. "Věrný čokl pozná, pokud si trest zaslouží, a pak skloní hlavu, stáhne ocas mezi nohy a vrátí se zpět k Pánovi, aby tak dal najevo svou oddanost", prohlásila Paní. Vytušil jsem, že mám šanci. Po kolenou jsem přilezl k jejím nohám a políbil špičku její boty. "Děkuji Madam", zašeptal jsem, neboť se mi vybavilo další přikázání, podle kterého otrok děkuje za každou projevenou přízeň i za každý trest. "Tak je to správně, čokle", řekla, chytla mě za bradu a podívala se mi do obličeje. Zrak jsem pokorně klopil směrem k podlaze. "Otevři hubu", přikázala a jakmile jsem tak učinil, plivla mi do ní. Jasně jsem cítil, jak rudnu v obličeji hanbou a ponížením, nicméně jsem polknul. Madam Naudia se vítězně usmála a já, ačkoli jsem se ještě úplně nevzpamatoval z šoku, jsem věděl, že jsem získal právo nosit obojek. Je 8 centimetrů široký, z černé kůže, pobitý cvočky a podšitý flaušem. Byl to nádherný pocit, když mi ho Madam poprvé nasazovala, a ještě nádhernější bylo slyšet, jak zacvakl zámek, kterým Paní obojek bezpečně zajistila. Teprve teď jsem si do důsledku uvědomil svou nezvratnou podřízenost své Paní. Pak následoval důkladný výslech. Bylo mi jasné, že své Paní prostě nesmím lhát, a tak jsem odpovídal na všechny její otázky zcela pravdivě. Chtěla hlavně vědět, jestli jsem skutečně plnil všechny její příkazy, zejména pak zákaz masturbace. Přiznal jsem, že jsem tento příkaz několikrát porušil. Madam se kupodivu příliš nerozčílila, řekla něco v tom smyslu, že s tím víceméně počítala, že jsem nadržená čubka a že s tím je třeba něco bezodkladně udělat. Řekla, že ze mě za krátký čas udělá ke všemu svolnou kurvičku, která ji bude uspokojovat tak, jak si řekne. Pak se pustila do realizace jedné povídky, kterou jsem jí kdysi poslal. Začala mi nekompromisně honit můj ocas, takže jsem se za pár vteřin udělal. Bylo to tak rychlé, že jsem z toho neměl prakticky žádné potěšení. To taky nebyl účel. Na penis navlékla kondom s ustřiženou špičkou a pevně jej stáhla u kořene izolepou. Druhý kondom, opět s ustřiženou špičkou, pevně přilepila pod žaludem. Bylo jasné, že na další orgasmus můžu minimálně nějaký čas zapomenout. Pak jsem byl přinucen obléci si stahovací kalhotky z nějakého velmi pružného materiálu, které dokonale přilnuly k mému tělu. Měly dva otvory - jeden v oblasti konečníku, druhý o něco víc vpředu. Madam tvrdě uchopila mé vyprázdněné koule i ochablý ocas a stáhla je tak daleko dozadu, jak jen bylo možné. Konec kondomu pak protáhla druhým otvorem ven a zvenčí jej přilepila. Nebylo to sice tak dokonalé, jako v oné povídce, nicméně můj klín na první pohled mnohem spíš připomínal ženu než muže. Poté jsem dostal bezešvý overal z lesklého nylonu v tělové barvě, který krásně zakryl mé hustě chlupaté tělo od krku až dolů. Na prsou byly pod nylonovou vrstvu navíc všité velké vycpávky, které krásně modelovaly profil celého těla, takže působilo velmi žensky. Následně si Madam vzala do hlavy, že budu nosit korzet, aby byl celkový dojem dokonalý, ale to jsem začal opět (zcela neuváženě) protestovat, jelikož jsem se obával, aby mi korzet trvale nezdeformoval tělo. Zapomněl jsem už, jak chutná rána bičem. Přes slabou nylonovou vrstvu byl cítit stejně jako na holou kůži. Navíc jsem tak zavdal příčinu k nasazení roubíku, který měla Paní pro jistotu už delší čas připravený. Opět se mě zmocnil strach a začal jsem před Paní utíkat, ovšem spoutaný jsem stejně příliš odporovat nemohl. Povalila mě na břicho a tvrdě zmáčkla mé, už tak dost tísněné, pohlaví. Zcela reflexivně jsem otevřel pusu k výkřiku, a v tom už jsem cítil, že mám roubík ve tvaru pánského údu mezi zuby. Paní prohlásila, že taková čubka jako já si na něco takového musí zvykat hned od začátku. Pak ještě zajistila roubík dvěma řemínky, jeden vedl přes nos a přes temeno hlavy a druhý pod bradou, takže jsem skutečně nebyl schopen vydat sebemenší zvuk, maximálně sát umělý penis v ústech. Cítil jsem se strašně trapně a poníženě, Madam mi při nasazování roubíku seděla na zádech, abych se nemohl zvednout a zase utíkat. Připadal jsem si jako chycená kořist. Na druhou stranu mě vzrušovala představa, že jsem přišel vlastně o poslední možnost nějakého aktivnějšího protestu. Také jsem se neustále musel ujišťovat, že ten kolík, co mám v puse není opravdový. Z té představy mi bylo špatně. Poté přece jen došlo na ten korzet. Už jsem se nebránil, protože mi bylo jasné, že nemám šanci. Madam Naudia byla naštěstí rozumná a nestáhla korzet příliš. Splnilo to vlastně svou funkci. Mé tělo dostalo ještě ženštější výraz, vypadal jsem teď jako opravdová kurvička, jen hlava byla stále mužská. To ovšem Madam snadno spravila legendární maskou Kočičí ženy a jemným líčením. Pak už jen černé punčochy na podvazcích a byl jsem připraven. Ponižovalo mě, že jsem v dané situaci úplně bezmocný, na druhou stranu jsem si musel přiznat, že mě mé nové oblečení nesmírně vzrušuje. Madam nikam nespěchala a nechala mě, abych si novou situaci opravdu užil. Penis se v tvrdém sevření vzdouval, ale nebylo to příliš platné. Elastické kalhotky byly dostatečně kvalitní. "Bude z tebe moc hezká kurvička. Možná bych tě mohla občas i pronajímat, jakmile budeš dostatečně vycvičená," přešla Paní automaticky do ženského rodu. S první větou mi nezbývalo než souhlasit, zato té druhé jsem se skutečně zhrozil. Začal jsem se ošívat a byl bych se dal zase na útěk, ale to už mě Madam přinutila pokleknout a vystrčit zadnici, jak nejvíc to šlo. Ruce spoutané za zády připojila k řetězu, visícímu od stropu a pomocí kladky je vytáhla poněkud nahoru. Za obojek mě ovšem zase připoutala k spodní části radiátoru, takže jsem nemohl vstát ani si lehnout. Pak se začala mazlit s mým vyšpuleným zadkem, občas ho poplácala bičíkem, prsty zkoumala okraj konečníku, jemně se zakousla do jedné půlky. Nakonec mi jej namazala spoustou gelu a začala něco pomalu vsouvat dovnitř. Měl jsem pocit, že to není příliš velké, ale postupně se to rozšiřovalo, a začalo to být bolestivé. Nejprve jsem si připadal jako panna, když přichází o panenství, ale pak se mi chtělo křičet bolestí. Roubík mě ovšem spolehlivě umlčoval. Pak se ozvalo jemné vrčení a tělem mi zarezonovalo. Měl jsem v konečníku strčený anální vibrátor. Zpočátku jsem nic zvláštního necítil, spíš jen bolest, ale postupně se mé tělo začalo chvět vzrušením. Kdyby nebyl můj penis tak krutě znehybněn, jistě bych teď neměl daleko k orgasmu. Paní mě jen mlčky a s pobavením sledovala, jak se vrtím a svíjím v poutech. Plně mě pohltila vlna rozkoše, ale kdybych se v tu chvíli podíval na svou Vládkyni, viděl bych, že i ji to všechno moc a moc vzrušuje. Pak přišla ke mně a sundala mi roubík. Hluboce jsem vydechnul. "Tak co, ty nadržená kurvičko, chtěla by ses udělat, co, ale na to můžeš zapomenout. Ty jsi tu především pro mé potěšení", zdůraznila a přiklekla přede mě. Sukni ani kalhotky už na sobě neměla. "Lízej, děvko", poručila, a já dělal, co jsem mohl, abych její příkaz splnil. Vůně dámského pohlaví mě ještě víc vyrajcovala. Má Paní se udělala hned několikrát a mně pak bylo ještě dovoleno slízávat její sladké šťávy až úplně dočista. To už mi ale docházel dech, protože vibrátor v zadku mě dokonale zbavoval sil i rozumu......

...::: Tip pro Vás: Přísavky na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

........když bylo po všem, byla naštěstí Madam Naudie dostatečně rozumná a vyndala kolík z mého zadku. Dost se mi ulevilo. Nejenom proto, že vzrušení dávno pominulo a já cítil(a) zase jen bolest, ale také proto, že jsem se obával(a), aby se mi něco nestalo, kdybych měl(a) v sobě kolík delší čas. Madam byla příjemně naladěná a uvelebila se na pohovce, ale předtím vymyslela další rafinovanost. Přikázala mi, abych si kleknul(a) čelem ke stěně s široce roztaženýma nohama. Pak vzala list papíru, přitiskla ho ke stěně a v této poloze jsem ho musel(a) přidržovat. Hlavou. Řekla, že pokud papír spadne dřív než řekne dost, nechá mi kolík v zadku třeba týden. Madam moc dobře věděla, že i když mě to vzrušuje, mám z toho také pořádný strach. Odhadla to naprosto přesně. Strachy se mi málem rozklepala kolena a neustále jsem se snažil(a) soustředit jen na ten zatracený papír. Nejdřív to byla hračka, ale už po pěti minutách je pozice v kleku a s hlavou opřenou o zeď značně nepohodlná. Navíc jsem stále silněji pociťoval(a) potřebu dojít si na záchod. Paní si stále hověla na pohovce a se zájmem sledovala, jak se s jejím příkazem vypořádám. Brzy bylo na první pohled zřejmé, že už dlouho nevydržím. Paní vstala a přišla blíž, ale papír nechala na místě. Začala mě hladit. Nejprve na prsou, na bocích, na břiše, na podbřišku, vnitřních stranách stehen. Myslel(a) jsem, že se zblázním. "Smím odejít na toaletu, Madam?" procedil(a) jsem mezi zuby, ale ignorovala mou otázku. "Smím odejít na toaletu?" zeptal(a) jsem se o něco hlasitěji a o poznání nervoznějším hlasem. Opět bez odpovědi, jen začala hladit můj klín. "Jestli to dokážeš zařídit tak, aby papír stále zůstal na stěně, tak můžeš, ale pokud spadne, tak víš, co tě čeká" pronesla Paní pobaveně. Můj kolík se vzpouzel a vzpínal, močový měchýř krutě tlačil. Kroutil(a) jsem se a vzpínal(a), protože Madam mě stále dráždila, ale nějakým zázrakem zůstával papír stále na svém místě. Když už jsem vážně uvažoval(a), jaký trest mě stihne, pokud se počůrám, Madam papír vzala a milostivě mi dovolila odejít na toaletu. Nožku jsem jí políbil jen letmo a pravděpodobně dost neuctivě, ale času jsem neměl nazbyt. Poprvé jsem měl(a) okusit, jaké to je čůrat jako žena. Žalud byl páskou stažený poměrně silně, ale moč si našla cestu gumovým tunelem. Hodně se mi ulevilo. Po kolenou jsem se vrátil(a) do obýváku a hned jsem schytal(a) facku. "Nevážíš si mé dobroty, kurvičko. Příště tě nechám, ať se třeba pochčiješ a pak to po sobě vypiješ." Madam už ale zřejmě přestalo bavit zabývat se mnou. Nasadila mi obojek a odvedla mě do poloprázdné místnosti ve sklepě. Dostal(a) jsem pouta i na nohy, obojek Paní připnula ke kruhu ve stěně a zajistila zámkem. Přes oči mi dala klapky a do pusy roubík, tentokrát klasickou kuličku, navíc s otvory, které umožňovaly dýchání. Pak odešla a nechala mě o samotě. Myslel(a) jsem si, že je to jen krátká pauza, ale čas se stále vlekl. Ve tmě, způsobené klapkami na očích, ještě pomaleji než normálně. Vrtěl(a) jsem se v poutech a začal(a) zkoumat, jestli bych se z nich nemohl(a) nějak vyprostit, ale bylo to marné. Zůstal(a) jsem ve sklepě až do příštího dne. Když jsem podle slabých zvuků, které ke mně doléhaly zvenčí, poznal(a), že začal nový den, byl(a) jsem už velmi nervózní. Opět se mě zmocnila nejistota, co se mnou teď bude. Jaké záměry se mnou má Madam Naudie? Co když mě opravdu prodá nějaké jiné domině, jak včera vyhrožovala? Třeba to ani nebude žena, ale docela dobře muž. Ve světě BDSM se jich pohybuje mnohem víc než žen a nejeden z nich by měl zájem o TV otrokyni. Vzpínal(a) jsem se v poutech a snažil(a) se křičet, ale bylo to marné. Nezbývalo než čekat....... Madam samozřejmě moc dobře věděla, co se mi bude honit hlavou, ale hlavní důvod, proč mě ponechala samotného byl jinde. Ten jsem se měl(a) ale dozvědět až později. Uslyšel(a) jsem zvuk otvíraných dveří a má nejistota vygradovala na maximum. Pak se ale ozval známý hlas Madam Naudie. "Asi máš hlad, že, kurvičko. Dostaneš do pusinky něco moc dobrého", slíbila. Uvolnila mi pouta na nohou, trhla obojkem a vrátili jsme se opět nahoru. Klapky z očí mi nesundala. "Nechám tě teď ochutnávat opravdovou dobrotu, tak si toho važ. Pamatuj si, že se to zásadně nekouše, pouze líže." "Otevři pusu!" přikázala a zasunula mi do ní umělý kolík. "Saj děvko, lízej," nutila mě. Zpočátku mi to příliš nešlo a Madam musela vyndat bičík a povzbudit mě několika lehčími ranami, ale učil(a) jsem se a postupně mi to začalo jít velmi dobře. Madam nepoužívala pouze jediný kolík. Neviděl(a) jsem je díky klapkám na očích, ale po nějakém čase jsem si začal(a) všímat rozdílného tvaru - některé byly úplně hladké, jiné vrásčité, úzké i širší atd. - a také materiálu - z plastu, z kovu, z gumy a pak také z materiálu, který docela věrně připomínal lidskou kůži. Byl(a) jsem z toho zhnusený(á). Představa, že musím kouřit pánský penis (měl(a) jsem jich dnes v puse tolik, že jsem si nemohl(a) být zcela jistý(á), že některý z nich nebyl skutečný!!!!!), byla naprosto hrozná, ale Paní mě při každém zaváhání popoháněla bičíkem, takže jsem na podobné představy neměl(a) příliš času a plně jsem se soustředil(a), aby byla Madam pokud možno spokojená. Výcvik trval dlouho, až někdy okolo oběda jej Madam přerušila a konečně mi sundala klapky s očí. Madam se šla najíst a mně hodila trochu zbytků na malou misku. Ruce jsem měl(a) stále spoutané za zády, takže nezbývalo než jíst po kočičím, resp. psím způsobu. Moc to nešlo, ale hlad byl velký, takže jsem se snažil(a) z misky vydolovat jídla co nejvíc. Po tom všem, co se dělo dopoledne, mi jídlo ovšem příliš nechutnalo. Po obědě si Madam opět dopřála chvilku odpočinku a nechala si ode mne laskat chodidla, resp. celé nohy. Potom mi přikázala lehnout si na záda a nasadila mi roubík. Pak si sedla na můj obličej a třela se o něj svým klínem, dokud jsem ho neměl(a) celý mokrý od jejích šťáv. Nakonec mi roubík sundala a musel(a) jsem ji dole dlouho, velmi dlouho obsluhovat svým jazykem. Pak už neměla dost sil, aby dokázala sedět a opět ulehla na pohovku. "Budeme mít návštěvu," řekla po chvíli. "Příkazy od ní můžeš brát, jako by byly přímo ode mne." Byl(a) jsem šokován(a). Domluvili jsme se, že Paní zachová mé soukromí, a teď měl přijít někdo třetí. Chtěl(a) jsem protestovat, ale když vzala Madam do ruky velký anální kolík a zálibně si ho začala prohlížet, raději jsem zůstal(a) zticha. Pak Madam obnovila mé nalíčení do původní krásy a dostal jsem nové sexy oblečení - prádélko z černého latexu a opravdu uzoučkou černou minisukni. Madam Naudie mi přikázala klečet čelem ke dveřím se sklopenýma očima, přemýšlet o tom, že jsem poslušná a ke všemu svolná kurvička a čekat. Klasická pouta vyměnila za jiná, spojená řetízkem, který mi dával větší volnost, znovu mi nasadila klapky na oči a odešla. Nezůstal(a) jsem ovšem sám(sama) příliš dlouho. Do místnosti někdo vešel, ale už podle zvuku kroků bylo jasné, že je to někdo cizí. "Jsem Pan Erik, kurtizáno. Chci, aby ses mi úplně poddala, jinak tě tvrdě a nemilosrdně ztrestám." Panebože, opravdu chlap, proběhlo mi hlavou. Strach mě docela paralyzoval, že jsem se nedokázal(a) vůbec pohnout, ačkoli zdravý rozum říkal, že bych měl(a) pokud možno utéct. Zastavil se za mými zády a pak jsem ucítil(a), jak se mě dotýká. Na prsou, na bocích, zajel rukou i pod sukni, ale jenom kousek. Chytnul mě za ruce a přitáhl k sobě. "Tohle je tvůj nový Bůh," řekl s úsměvem a já ucítil(a), že držím v ruce jeho jako kámen tvrdý, veliký penis. "Líbej ho a hlaď, děvko, ať mu projevíš náležitou úctu!" Lehce jsem hýbal(a) prsty, které svíraly jeho mocnou zbraň, ale nemohl(a) jsem se přinutit, abych se jí dotkl(a) svými rty. Už takhle jsem se cítil(a) naprosto příšerně a hlavně naprosto bezmocně. Dovedl(a) jsem si představit, že ten člověk mě může zbít do bezvědomí bez mrknutí oka, pokud neposlechnu. Docházela mu trpělivost. "Otevři hubu, kurvo," zařval, chytnul mě za hlavu a vrazil mi celý penis do úst. Pohybem ruky si dirigoval, jak rychle ho mám kouřit, ale nikdy nepřipustil, aby penis vyklouzl ven. V tu chvíli jsem ucítil(a) něčí ruce, jak mi hladí přes sukýnku zadek. Jedna ruka pak zajela pod ní a druhá mě přiměla zvednout zadek výš, takže už jsem neklečel(a), ale byl(a) na všech čtyřech. Cítil(a) jsem, jak se sukně vyhrnuje výš a výš. Zase spousta gelu, stejně jako včera. Pan Erik mi dovolil přestat na chvíli v kouření a zezadu se ozval hlas Paní Naudie: "Včerejšek byla jen taková malá zkouška, ale teď tě skutečně připravím o panenství, čubko. Teď chci od tebe slyšet, že jsi nadržená děvka, která se nemůže dočkat, až mi nabídne svou prdel k ošukání!" "Ano Madam, jsem nadržená děvka, která moc a moc touží po tom, aby už konečně měla Váš kolík ve své hnusné prdeli." "Neslyším tě. Nahlas." "Moc to chci, Madam. Nemůžu se dočkat, až si konečně vezmete mou zadnici." "Ne, ne, ještě to skutečně nechceš." "Ne, Madam. Chci, abyste si mě vzala teď hned a tvrdě." "Tak dobře, máš to mít", zněla odpověď a v tu chvíli do mě Madam bez milosti zabořila svůj umělý kolík. Prohnul(a) jsem se pod tím náporem a chtěl jsem vykřiknout bolestí, ale můj výkřik zadusil Pan Erik, který mi ve stejném okamžiku vrazil zpátky do pusy svůj penis........... ************************************************* Madam, musíte mi dát novou šanci. Nedokážu dál psát takové věci, když tolik toužím zažít je skutečně.....

...::: Tip pro Vás: Obojek a pouta na ruce :::...
Sexshop Sexujte.cz