SENZAČNÍ PRÁZDNINY část 12. Autor: neznámý

Hodnocení

Najednou jsem si všiml, že mě něco tlačí do kolena. Mám to! Odtok vody byl opatřen kovovou vyndavací mřížkou, když budu mít štěstí a dostanu se k ní, možná se mi podaří si o ni svá pouta rozedřít. Pomalu jsem se posadil na zem, řetěz, kterým jsem byl připoután za krk ke kohoutkům, se napjal. Modlil jsem se v duchu, abych na mřížku dosáhl, jestli bude řetěz příliš krátký, jsem nadobro ztracen. Sláva! Projela mnou vlna radosti. Podařilo se mi mřížku nahmátnout a po krátkém zápase, kdy jsem si ulámal pár nehtů, i vyndat. Jenže jsem ještě neměl vyhráno. Upevnit nějak mřížku tak, abych mohl předřít provazy na svých zápěstích, nebylo tak jednoduché. Nakonec jsem ji musel držet v prstech a pouze krátkými pohyby se snažit pouta narušit. Uplynula dlouhá doba a já jsem nebyl o moc svobodnější, než před chvílí. Do prstů jsem již dostával křeče a přesto jsem ještě nedosáhl žádného úspěchu. Proudy ledové vody, které dopadaly na moji hlavu a zátylek, mě také nenaplňovaly zvláštním optimismem. Najednou jsem uslyšel, jak se vrací Helena. Byl jsem naštěstí v nejvzdálenější sprše od vchodu do koupelny, Jana s Lů byly první na ráně. "Tak co, mrchy, jak se vám to líbilo?" slyšel jsem Helenu. Šumění sprch zesláblo, to asi Helena jednu zastavila, zacinkal kov a chrastění řetězu. Potom utichla i druhá sprcha. Horečně jsem zmnohonásobil své úsilí a najednou - cítil jsem, jak povolil jeden pramen provazu. Další následovaly už celkem rychle. Napnul jsem všechny své síly, nedbaje toho, že se mi zbytky provazu zařezávají do masa, opřel jsem se prsty o sebe a rup! Byl jsem volný! Tedy, úplně volný ne, protože jsem měl kolem krku řetěz, kterého jsem se nemohl zbavit bez patřičného klíče od visacího zámku. Musel jsem se spolehnout na moment překvapení. Strčil jsem ruce za záda, aby si Helena v první okamžik ničeho nevšimla. A už stála přede mnou, v černém koženém korzetu a s jezdeckým bičíkem, kterým si poklepávala o dlaň levé ruky. Lů s Janou stály za ní, ruce stále ještě v kovových poutech, bylo vidět, jak od nich už mají rozedřenou kůži. "A ještě tady máme posledního," natáhla se Helena po kohoutku, aby se nedostala do kontaktu s ledovou vodou, až mě bude uvolňovat řetěz. Seděl jsem na zemi a díval se jí pod krátkou koženou minisukni. Neměla pod ní nic. Všimla si mého pohledu a šlehla mě bičíkem přes tvář, šíleně to pálilo a já jsem se málem prozradil, bylo velmi těžké impulsivně nezareagovat a nekrýt si obličej svýma teď už volnýma rukama. Ale musel jsem to vydržet, dokud nebude uvolněn řetěz, moje vzpoura nic neřeší. Zaharašil visací zámek. Lů vyjekla. Moje ruce se vymrštily kupředu a uchopily Helenu za kotníky, přitom jak jsem vstával ze země, udeřil jsem ji ramenem do podbřišku. Neudržela rovnováhu a plácla sebou na dlaždice, ale to už jsem na ní seděl. Trhnutím jsem osvobodil řetěz, který stále ještě držela v ruce, a obtočil jsem jí ho kolem krku. "Zabiju tě!" křičel jsem jí do ucha. "Ne! Prosím, ne!" vyděsila se Helena a zoufale se mě snažila setřást. "Tak lež klidně, nebo - " pohrozil jsem jí a zacloumal řetězem. Úkosem jsem se podíval na Lů s Janou. Teoreticky mi odtud mohlo hrozit nebezpečí, ale obě dívky očividně nevěděly, jak se zachovat. Kdyby se na mě vrhly ve snaze Heleně pomoci, riskovaly, že pokud zvítězím, upadnou velmi v moji nemilost, navíc jim bylo asi jedno, v čí vlastně budou moci, na jejich smutném osudu to nic nezmění. Převrátil jsem Helenu na břicho, zkroutil jí ruce za záda, až vykřikla bolestí, neurvale jsem odmotal řetěz z jejího krku a spoutal jím ruce v zápěstích, teprve, když zaklapl visací zámek, vydechl jsem si a spokojeně se narovnal.

...::: Tip pro Vás: Manžetová bondage souprava :::...
Sexshop Sexujte.cz

"Tak to by bylo," zapředl jsem spokojeně. "To čumíte, vy kurvy, co?" obořil jsem se na zkoprnělá děvčata. "To se to najednou votočilo, že jo?" Přistoupil jsem těsně k Janě, uchopil ji za vlasy a zvrátil její hlavu dozadu. "Myslím, že my dva spolu máme nějaký nevyřízený účty!" syčel jsem jí do obličeje. Potom jsem natáhl hlen až z paty a plivnul s rozmyslem do její tváře. Trefil jsem jí do pravého oka, ze kterého slina pomalu stékala. Jana udělala rukama pohyb, jakoby chtěla slinu setřít, ale v tom jsem jí zabránil. "Nevopovaž se!" varoval jsem ji a pro výstrahu ji švihl přes stehna jezdeckým bičíkem, který jsem zvedl ze země. Byl jsem mokrý a byla mi zima, stejně jako Janě s Lů, ale co mi bylo do jejich pohodlí? Ale já sám jsem se potřeboval převléknout do suchého a něčím se zahřát. Rozhodně jsem už nemínil udělat nějakou chybu. Situace byla o to složitější, že teď jsem měl na hlídání místo dvou už tři zajatkyně. Stačila chvilka nepozornosti a... Můj pohled padl na Lů. Ano, ta bude nejtvárnější, od té mi hrozí nejmenší nebezpečí. Prozatím mi bude posluhovat. Až později se rozhodnu, která z těch tří bude moci vzít na svá bedra trochu mých sadistických starostí a pomáhat mi s ostatními dvěma. Donutil jsem Helenu postavit se pod sprchu. Řetěz od jejích zápěstí jsem protáhl mezi jejími stehny a upevnil u kohoutků, musela stát na špičkách, při sebemenším poklesu težiště se jí řetěz zařízl bolestivě do přirození. Kožená minisukně se jí vyhrnula přes boky. Aby nemohla přes řetěz nějakým způsobem přehodit nohu a tak si ulevit nebo se dokonce osvobodit, spoutal jsem pro jistotu i její kotníky. "Užívej si čistoty, děvko," popřál jsem jí, když jsem naplno roztáčel kohoutek s ledovou vodou. "A vy dvě pojďte se mnou," vybídl jsem své zbylé dvě zajatkyně. Vyšli jsme z koupelny a zastavili se v mučírně. "Která z vás se chce převléknout do suchého?" zeptal jsem se. "Já!" hlásila se hned Lů. Podíval jsem se na zkoumavě Janu. "Já," šeptla tiše. Obě byly celé promodralé a třásly se zimou. Odvedl jsem Janu k žebřinám, kde musela zvednout své ruce nad hlavu a já jsem ji přivázal za zápěstí. Muselo ji to velmi bolet. "Bezpečnost především!" zazubil jsem se. Potom jsem se vrátil k Lů. Odemkl jsem její pouta, která, jak jsem si všiml, vytlačila do jejích zápěstí hlubokou rýhu. "Prádlo by tě asi nezahřálo, " přemýšlel jsem nahlas. "Budeš gumákem!" Lů si musela navléknout na hlavu těsnou gumovou kuklu, s malými otvory pro oči a ústa (nosem dýchat nešlo), kterou jsem kolem krku utěsnil širokým koženým obojkem, a potom se musela obléknout do gumového spodního prádla. Nebylo to jednoduché, zejména punčochy se nenatahovaly nijak lehce. Spodní kalhotky měly jedno znamenité vylepšení, a to v rozkroku napevno přidělané gumové nástavce, které jsem Lů s radostí pomohl nasadit tam, kam patřily, totiž do pochvy a análu. To vše, včetně gumové košilky, jsem zvolil v černé barvě, jak se na otrokyni sluší.

...::: Tip pro Vás: Růžová kovová pouta :::...
Sexshop Sexujte.cz