Splněný sen Autor: V.S.

Hodnocení

Jana byla 28-letá, dobře vypadající subtilní černovláska. Navíc právě nezadaná, nedávno se rozešla se svým přítelem...Dobře tak, ten vztah stejně neměl budoucnost. Jenže najednou nevěděla, jak naložit s tou spoustou volného času. Koukání na televizi a čtení časopisů ji už nebavilo, nakonec z nudy začala prohlížet internetové stránky. Ten inzerát na který náhodou narazila vypadal na první pohled zajímavě : "Splnte si své erotické sny ! Plně profesionální služba se zárukou !!". Janu už odmalička pronásledovaly submisivní představy, o tom, jak je naprosto bezmocná, v poutech, vydaná na milost a nemilost neznámým únoscům. Inzerát obsahoval telefonní číslo, na které Jana po několika dnech váhání zavolala. Do sluchátka se jí ozval příjemný mužský hlas, který ji nabídl naprosto profesionální služby a schůzku pro doladění podrobností. Dle instrukcí se Jana dostavila do jedné malé kanceláře na kraji města. V příjemném prostředí pak odpověděla jedné solidně vypadající postarší dámě na řadu dotazů ohledně svých erotických fantazií. Vše vypadalo zajímavě, neobvykle, firma se navíc spokojila jen s nevelkou zálohou a pokud by snad Jana nebyla spokojena s dojednaným zážitkem, nemusela by ani nic doplácet. Představy, že si nadcházející víkend splní svá nejtajnější přání a představy Janu nesmírně vzrušovala. Dle domluvy měla být unesena a odvezena na neznámé místo mimo město, kde měla strávit 2 dny a 2 noci v naprosté bezmoci. Zároven si Jana v objednávce zaškrtla i lehčí S/M praktiky.

V pátek večer si Jana na sebe oblékla své nejerotičtější prádlo jaké měla. K tomu triko, minisukni, punčocháče a boty na vyšších podpatcích. Byla nesmírně vzrušená, tak, že ani pořádně nevnímala své okolí. Jako ve snách se dostavila na dojednané místo. Nečekala dlouho, a přijelo před ní auto s černými skly. Zadní dveře vozu se otevřely, Jana krátce zahlédla, že v něm sedí tři muži. Jeden z nich ji gestem vybídl, aby nasedla, a Jana to, po malinkém zaváhání udělala. Auto se rozjelo a Jana si uvědomila, že již není cesty zpět. Muži nepromluvili ani slovo, jen krátce odpověděli na Janin pozdrav. Po chvíli ten, který seděl na zadním sedadle otevřel koženou tašku a vytáhl z ní se zachrastěním pouta a nějaké řetězy. Bylo to nesmírně vzrušující, Jana po vybídnutí naprosto bez odporu natáhla k muži své ruce a nohy. Zavřela oči a chvěla se blahem a vzrušením. V zápětí ucítila chladný kov nejprve na zápěstích a posléze i na kotnících. K poutům na zápěstích ji muž navíc připjal krátký řetěz, který zacvakl k poutům na nohou. Musela sedět v mírném předklonu, vstát by bylo nemožné. Pak ji ještě zavázal oči černým šátkem. Za nějakou dobu ztratila Jana pojem o čase. Užívala si to - představa že je naprosto bezmocná v rukou cizích mužů ji dokonale vzrušovala. Každou chvilku zkoušela hýbat rukama a nohama a napínat svá pouta. Cítila jejich tlak, vnímala, jak pevně ji obepínají zápěstí i kotníky nohou a slyšela nádherné chrastění doprovázející každý její pohyb. Byl to nádherný, dosud nepoznaný pocit...

Náhle auto s drcnutím zastavilo. čísi ruce ji uchopily za ramena a vytáhly z auta. Rozvázaly jí oči, a postavily na zem. Jana stála v předklonu, tak jak ji dovoloval řetěz, u osamělé chaty obklopené lesem. Její věznitelé měli na obličejích kožené masky. Jeden z nich vytáhl z auta tašku, a vyndal z ní černé psí vodítko. Jana se pokusila o odpor, ale zbytečně. Jeden z mužů ji pevně chytil za vlasy a za okamžik ucítila jak její krk těsně obepíná široký kožený obojek. Byl to úžasný pocit, pocit naprosté bezmoci smíšené se strachem. Jana se třásla slastí, ale i obavami. V zápětí musela v předklonu, na vodítku, krátkými krůčky - jak jen ji dovolovala pouta na nohou - následovat do chaty trojici svých věznitelů. Chata byla luxusně zařízená, co však bylo neobvyklé byly řetězy a skoby zavěšené na stropě a stěnách. Jana však neměla moc možností se rozhlížet, muži otevřeli jakýsi poklop a přes její odpor ji napůl zavedli, napůl zanesli do sklepa. Zbavili ji kovových pout na zápěstích i kotnících. Konečně se mohla s úlevou narovnat...

Ale její úleva netrvala dlouho. Jeden z mužů jí přikázal, ať se vysvlékne. Jana stála a nehýbala se. Nedokázala překonat stud z nahoty a z toho, že bude jasně patrné i její vzrušení – od chvíle kdy ji v autě spoutali cítila stále sílící vlhkost mezi nohama. Nedokázala se ani pohnout. "Tak ty neposlechneš ?" reagoval další z mužů a v ruce se mu, neznámo odkud objevil jezdecký bičík. Teprve hrozba bití Janu vzpamatovala. Začala se doopravdy bát. Pomalu si stáhla přes hlavu své černé triko... Muži byli na okamžik zaujati jejím bujným poprsím. Ten, který svíral konec vodítka ho musel na zároven upustit, aby se Jana mohla trika zbavit úplně. V ten moment Jana bleskově vyrazila po schodech nahoru. Ale pokus o útěk byl marný - v elegantních botách na vyšším podpatku se sice dá ladně vykračoval, ale ne utíkat. Ještě na schodech ji chytilo několik párů rukou, Jana se sice snažila vykroutit a bojovat s nimi, ale marně. Začala i křičet o pomoc, ale čísi ruka jí vzápětí zacpala ústa. Po několika minutách zápasu byla nejen bez trika, ale i bez sukně, punčocháčů a podprsenky. Stála před svými únosci jen v černých kalhotkách a s obojkem kolem krku. Jeden z mužů ji přikázal svléci i ty a Jana, vidouce marnost veškerého odporu, po krátkém zaváhání poslechla a podala mu je. Kalhotky byly mokré, Janiným vzrušením, ale i potem z marného boje. Teď již měla na sobě jen obojek. Sledovala, jak konec vodítka její únosci upevnují na hák visící ze zdi těsně u stropu, tak aby se nemohla ani pohnout z místa. Poté ji otočili čelem ke zdi. Jana doslova cítila na zádech jejich lačné pohledy a chvěla se strachy i vzrušením. Na příkaz musela dát ruce za záda, a za okamžik cítila, jak jsou její zápěstí omotávána provazem a pevně stahována k sobě. Netrvalo dlouho a její zápěstí byla spoutána tak, že na vyproštění nemohla ani pomyslet. Dalším provazem ji stáhli k sobě i předloktí, Jana tak bezděky musela propnout hruď dopředu a vypnout prsa. Tenčím provazem jí pak někdo k sobě svázal i palce. Otočili ji zpátky a podrobně si prohlíželi její nahé, chvějící se tělo. Jeden z nich ji zajel rukou mezi nohy asi aby prověřil vlhkost Janina přirození. S výsledkem byl nejspíš spokojen protože jeho ruka kterou ukazoval ostatním byla lesklá Janinými sekrety. Jana by se studem nejraději neviděla. Ale to nejhorší mělo ještě přijít, Jana doslova v transu s hrůzou sledovala, že si všichni pomalu rozepínají kalhoty a jeden po druhém se proudem vyměšují na její černé kalhotky, položené na zemi. Pochopila o co jde až teprve, když jeden z nich její teď už notně vlhké kalhotky smotal a pokusil se vpravit do Janiných úst. Jana je sice držela pevně sevřená, ale ani to jí moc nepomohlo. Poté co jí násilník ucpal nos, a zároven začal surově škrtit, ústa otevřela a zalapala po dechu. V ten moment měla kalhotky v puse, přičemž ji ostatní okamžitě omotali přes ústa, kolem hlavy a za krkem širokou lepící pásku tak, aby je nemohla vyplivnout. Jana už mohla vydávat jen tlumené, neartikulované zvuky. Přitom musela polykat moč jejích únosců, která jí teď neustále nekontrolovatelně stékala do krku. Jako poslední ji další z mužů obtočil v nejužším místě kolem boků smyčku z provazu, načež ji pevně utáhl, tak až Jana cítila jak se jí zařezává do masa na jejích bocích. Poté prsty rozevřel její stydké pysky a pohmatem hledal polohu poštěváčku. Jana zahlédla, jak uzluje volný konec zdvojeného provazu který svíral její boky. Provaz pak provlékl mezi Janinýma nohama, zkontroloval, že uzel přesně sedí a dotýká se poštěváčka, načež jej přivázal vzadu k Janiným spoutaným zápěstím. Jana cítila, jak se jí provaz při sebemenším pohybu rukou zařezává do rozkroku a nesmírně dráždí... Následně ji pevně spoutali nohy v kotnících a dalšími dvěma provazy jí k sobě stáhli nohy pod a nad koleny. Jana se nemohla ani pohnout, cítila, jak jí pouta těsně obepínají nohy i ruce. Maskovaní muži se chvíli kochali svým dílem, a poté zhasli světlo a beze slova odešli. Jana slyšela, jak zavírají dveře a otáčí klíčem v zámku.

Jana osaměla. Přes veškerý strach cítila obrovské, dosud nikdy nepoznané vzrušení. A navíc se přes veškerou bezmoc mohla pouhým pohybem spoutaných rukou dráždit a masturbovat. Chvíli se marně pokoušela uvolnit si pouta na rukou a zároven si tak nádherně dráždit poštěváčka. Kvůli spoutaným palcům však nedokázala ani dosáhnout na pevně utažené uzly natožpak je povolit. Ale to všechno jen zvyšovalo její vzrušení. Užívala si pocit dokonalé bezmoci a ponížení, který doposud nikdy nezažila. Pomalu spěla k vyvrcholení, ale nespěchala a oddalovala tu chvíli jak nejvíce to šlo.

...::: Tip pro Vás: Vibrující vakuová pumpa na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

Náhle se však otevřely dveře a rozsvítilo se. Ruce věznitelů Janu nehledě na její protesty, vzrušení a steny rozvázaly, dokonce jí odmotaly i pásku kolem úst a vyndaly z pusy kalhotky. Chviličku byla zbavená všech pout kromě obojku a cítila, jak se jí pomalu vrací krev do ztuhlých končetin. Na příkaz věznitelů vystoupala po schodech nahoru. Byla přivedena pod hák upevněný na stropě, ze kterého na řetězech visely železné okovy. Musela zvednout ruce, a její zápěstí byla vzápětí pevně sevřena chladnými ocelovými pouty. Stála uprostřed místnosti, nahá, s rukama bezmocně vztyčenýma nad hlavou. Jana viděla, že jeden z mužů odkudsi bere zvláštní kovovou rozporku ve tvaru písmena T. Na obou koncích "stříšky" "T-čka" byla rozporka opatřena koženými pouty, přičemž konec "nohy" byl opatřen něčím, co připomínalo robertka. Jana neměla moc času na přemýšlení - dva z mužů ji násilím roztáhli nohy, a mezi kotníky připnuli kratší díl rozporky, takže Jana stála napjatá jak struna se vztyčenýma rukama, a roztaženýma nohama bez možnosti pohybu. Ten delší díl – Jana si s hrůzou uvědomila že jej lze libovolně zkracovat a prodlužovat - jí muži nasměrovali mezi nohy a přes Janin odpor a zoufalé zmítání jí zakončení celkem lehce vsunuli do pochvy. Při sebemenším pohybu cítila silné dráždění v pochvě, takže netrvalo dlouho a po kovových tyčích stékala Janina vlhkost. Ale to nebylo všechno. Na bradavky ji pověsili zvonečky, cinkající při každém pohybu. Do úst jí dali kulatý roubík na řemínku, který vzadu pevně stáhli. Jana mohla vydávat jen přidušené steny... Jeden z jejích věznitelů pak vzal do ruky jezdecký bičík a stručně oznámil nebohé Janě, že dostane 10 ran. Při nich se ovšem Jana nesmí ani pohnout - za každé zacinkání zvonečků na jejích bradavkách bude následovat rána navíc. Jana se pokusila protestoval, ale přes roubík nedokázala vydat více než nesrozumitelné huhlání. Vzápětí následoval výprask na Janin zadeček, přičemž se Jana ani jednou nedokázala ubránit zmítání a opětovnému cinkání zvonečků. A tak následovala další série ran. Jana měla za chvíli zadeček nateklý, a jako v ohni. Několikrát se přitom udělala - bezmocnost, bití a současné dráždění pochvy Janu nesmírně vzrušovalo. O něčem takovém vždycky pouze snila... Přestala počítat rány, které kromě zadečku dopadaly i na stehna, prsa a břicho. Chatou zněly jen Janiny steny, zdušené roubíkem, a cinkot zvonků. Až po nekonečně dlouhé chvíli bití ustalo. Zbitou Janu její věznitelé zbavili všech pout, a dovolili odejít do koupelny. Bohužel, nebyla zde žádná okna, takže se Janě nenaskýtala žádná příležitost k útěku. Ale alespon se mohla umýt, a ulevit si. V zrcadle viděla stopy nedávného bití a stopy pout na celém těle.

Po nějaké době se dveře koupelny otevřely, a jeden z mužů Janu vytáhl ven. Ostatní dva ji chytili za ruce a nohy a položili na břicho na bílý, chlupatý koberec na podlaze. Jana musela dát ruce za záda a za okamžik cítila, jak jsou její zmučená zápěstí znovu pevně spoutávána provazem k sobě. Jiným provazem ji k sobě stáhli i lokty. Poté ji muži otočili na záda, vzali další klubko provazu a pevně spoutali Janě nejprve kotníky, poté ji svázali nohy nad i pod koleny. Tenčím provazem ji pak jeden z jejích únosců k sobě spoutal i palcem jak na rukou, tak i na nohou. Na krk opět dostala obojek, jehož řetěz zamkli ke kruhu, visícímu za zdi. Jako poslední musela Jana otevřít ústa - tentokrát dostala roubík ve tvaru velkého mužského přirození, zakončeného širokým kusem černé kůže. Vzadu za hlavou ji pevně utáhli řemínek, takže se roubíku nemohla žádným způsobem zbavit. Pak její uchvatitelé beze slova odešli. Jana s sebou začala ihned zoufale zmítat a snažila se uvolnit se z pout. Její snaha však byla marná, pouta obepínala její ruce i nohy dokonale. Za chvíli přestala - zápěstí i kotníky již měla docela bolavé, takže jakýkoliv sebemenší pohyb ji způsoboval další bolest.

Po několika hodinách se muži vrátili. Jeden z nich přistoupil k Janě a zkontroloval její pouta. Poté ji převrátil na břicho a vzal do ruky další klubko provazu. Jana musela ohnout nohy v kolenou, a cítila, jak jí muž přivazuje jeden konec provazu ke spoutaným kotníkům, poté protahuje druhý konec jedním okem v obojku. Následovalo pevné utažení. Jana musela ohnout nohy jak nejvíce to šlo, až byla prohnutá a napjatá jako luk. Teď už se nemohla pohnout ani trochu. Muž ji otočil na bok, a začal si pohrávat s Janinými bradavkami. Jana cítila nesmírné vzrušení, plynoucí nejen z dráždění, ale i z dokonalé bezmoci, svázání a znehybnění. Bolest, kterou cítila ve spoutaných místech, zejména na kotnících a zápěstích její vzrušení ještě zvyšovala. Nedokázala se ubránit sténání, které roubík zdusil jen částečně. Další muž ji posléze začal dráždit mezi nohama, a Jana už nevnímala vůbec nic. Cítila jen úžasnou slast, a prožívala jeden orgasmus za druhým... Úplně ztratila pojem o čase. Po chvíli dráždění ustalo. Věznitelé Janě uvolnili pouta, takže se mohla narovnat a uvolnit se. Na celém těle viděla a cítila otisky provazů. Směla si vyndat i roubík – předtím ji ale muži pod trestem zbití zakázali jakkoliv promluvit. Jeden z nich před Janu položil nějaké oblečení – kožený korzet, černé punčochy, lodičky na vysokém podpatku a rukavice. Jana pochopila a celkem bez nucení si vše vzala na sebe. Korzet ji muži zezadu sešněrovali hodně těsně, Jana sotva mohla dýchat. Poté ji muži odvedli do vedlejšího pokoje, ve kterém stála veliká dřevěný postel. Jana si musela lehnout na záda a roztáhnout ruce. Ty jí její únosci provazem připoutali za zápěstí k pelesti postele, přičemž pouta napnuli tak, že se Jana nemohla ani pohnout. Roztáhli jí i nohy a za kotníky jí přivázali k nohám na druhé straně postele. Jana ležela roztažená do velkého písmene X bez možnosti pohybu. Muži Janu přikryli nějakou dekou, zhasli a odešli. Jana ještě chvíli zkusila bojovat se svými pouty, ale brzy se přesvědčila, že veškerá námaha je marná. Vyčerpaná a znavená po chvíli usnula.

Když se Jana probudila, byl již den. Za oknem svítilo slunce. Nejprve si pomyslela, že všechno co prožila byl jen sen, ale vzápětí jí pevně připoutaná zápěstí a kotníky vrátily do reality. Uvědomila si, že její situace je bezvýchodná, a že je vydána napospas svým věznitelům. Zdálo, se, že muži odešli a zkusila křičet o pomoc, v naději, že ji někdo uslyší. To byla chyba, za kterou následoval trest. Otevřely se dveře, a v nich všichni tři únosci. Jeden z nich znovu strčil Janě do úst její, teď již nevábně zapáchající kalhotky a přelepil jí ústa leukoplastí. Ostatní dva ji nakrátko uvolnili nohy, aby je vzápětí připoutali zvednuté a roztažené k hlavě postele, tam, kde měla přivázané i ruce. Ležela na zádech s roztaženými zvednutými nohami. Janino přirození tak bylo snadno přístupné – nemohla ani pomyslet na jakoukoliv obranu. čekala, že ji znásilní, místo toho jí však muži zasunuli do pochvy velký zapnutý vibrátor a vzali do rukou rákosky... Takový nářez Jana ještě nezažila. Její stehna byla brzy v jednom ohni. Nemohla ani křičet, přes roubík vydávala jen přidušené steny. Zmítala s sebou ve snaze uhýbat palčivým ranám, ale to ještě zvyšovalo bolest v připoutaných zápěstích a kotnících.

Po nějaké době bití ustalo. Věznitelé ji zbavili všech pout, vyndali i robertka. Jana ještě ucítila, jak jí na krk upínají a zamykají kovový obojek s řetězem. Poté beze slova odešli. Vzdálené klapnutí dveří ji ujistilo o tom, že muži opustili chatu. Jana byla šťastná, že konečně může ulevit svým zmučeným končetinám. Postavila se a udělala několik nejistých kroků. Brzy si ale uvědomila, že se na její zoufalé situaci nic nezměnilo. řetěz obojku byl pevně zapuštěn ve zdi, a byl tak krátký, že Janě dovoloval pouze ležet na posteli nebo se pohybovat v její bezprostřední blízkosti. Nedosahoval ani k oknu, ani ke dveřím. Obojek byl uzamčen masivním zámkem se kterým Jana chvíli neúspěšně cloumala. U postele našla kus chleba, pet-lahev s vodou a prázdné vědro. Vše bylo jasné - ti muži neměli vůbec v úmyslu Janu pustit, měla zde zůstat jako nástroj ukojení jejich choutek napořád...

...::: Tip pro Vás: Skřipce na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz