Veronika v černošském baru Autor: neznámý

Hodnocení

Když mi bylo šestnáct, byla jsem patrně ta největší kráva pod sluncem. Krásná holka z milionářské rodiny, nejlepší cesta začít se vozit po druhých. Mě bavilo nejprve rozrajcovat nadržené chlapy svými bronzově opálenými mladičkými vnadami a pak je začít obviňovat z obtěžování. Zašla jsem vždy u nás v Brně do putyky a samotná si přisedla ke štamgastům, trošku povolila šatičky, takže tu a tam bylo možno zahlédnout mé hrotité cecíky či čerstvě vonící broskvičku. Sotva však po mě první sáhnul, hned jsem svým mobilním telefonem přivolala policii a nechala zatknout všechny kolem včetně výčepního, jednoho dělníka jsem dokonce dostala do kriminálu, přišlo mi to tehdy jako děsná legrace. Myslela jsem si, že chlapi jsou chudáčci, jejichž myšlení ovládá sexualní pud, ale jak dojde k akci, tak si strachy nadělají do kalhot.

Anglicky jsem uměla výborně už v deseti, a tak není divu, že mě táta bral s sebou na služební cesty. Jednou jsme byly zrovna v Chicagu a mě napadlo, že bych mohla vypálit rybník i amíkům, ti jsou na sexualní obtěžování velice hákliví a takový nadržený černoch, jo to bude tóčo, říkala jsem si. A tak jsem si navlékla volné modré letní šaty, na bosá chodidla sandálky a protože jsem přece jenom nechtěla vypadat jako coura, čtvrtým kusem ošacení byla podprda. Na kalhotky jsem se pochopitelně vykašlala. Takto oděná jsem si to namířila do chudinské čtvrti. Bylo vedro, a tak nikde nikdo. Pak jsem si všimla baru. Kupodivu bylo i v půl jedenácté dopoledne otevřeno, uvnitř však moc plno nebylo - barman patrně mexického původu a u jednoho ze dvou stolů dva černoši. Černoši vypadali schlíple, jako po nějakém flámu, ani se na mě nekoukli. Přisedla jsem k nim a hned jsem plynnou angličtinou spustila, to je vedro co, úplně se mi potěj kozy, říkám, pak jsem si povytáhla lem šatů a provokativně si párkrát foukla do záňadří. Tehdy na mě černoši krátce pohlédli, mrkli na sebe a - vrhli se po mě.

Bleskově jsem vyskočila jim z dosahu, vytáhla mobil a začala vytáčet číslo na policii. S barmanem jsem ovšem nepočítala. Zrádný mexikánec mi vyrazil mobil z ruky a uchopil mě za ramena. To už u mě byli i černoši. "Á, kunda si myslí, že může nás černý beztresně rajcovat," řekl ten větší a silnější černoch. "Takový tu známe!" "Ty ale budeš asi něco extra, takovej mobil jsem tu ještě neviděl," zvedl ze země můj aparát. Bodejť by ne, byl to kousek za několik stovek tisíc, se silnou dlouhou anténou, který byl schopen vysílat až do třiceti kilometrů i v místech, kde nebylo pokrytí signálem. Skříňka byla evidentňe poškozena.

"Vy jste mi rozbili mobil," řekla jsem navenek rozhořčeně, ve skutečnosti ovšem ve mě byla malá dušička. "Anténa se ještě bude hodit," zazubil se na mě černoch a pokynul svému kumpánu i barmanovi. Každý z nich mě chytl z jedné strany, dotáhli mě ke stolu a narazili mě naň břichem.

"Au," hekla jsem.

Oba muži se přemístili vedle mě každý z jedné strany a silnýma prackama mi chytli každý jednu ruku a drželi mě přehnutou přes hranu stolu. Ten černoch, co se mnou mluvil, patrně to byl šéf, neboť barman i ten druhý plnili okamžitě jeho příkazy, mi vyhrnul šaty vzadu na zadku. Nemohla jsem vůbec hnout tělem, aspoň jsem otočila hlavu, abych viděla, co se mnou chce udělat. K mému zděšení jsem akorát zahlédla tu anténku od mobilu neuvěřitelnou rychlostí letící proti mému pozadí. Zaječela jsem strachy. Ten člověk musel mít nesmírnou sílu v rukou, protože pružný kus kovu se mi na hýždích zahryzl snad dva centimetry do masa! Jémine, to vám byla taková děsná bolest, myslela jsem, že umřu! Z mého hrdla vyšel příšerný skřek, okamžitě jsem vykopla nohy proti šéfovi a snažila se prudce vyškubnout druhým dvěma, zatímco jsem pořád ječela. Ještě jsem měla nohy ve vzduchu, když mě udeřil podruhé. A úplně stejnou silou! Normálně jsem cítila, jak se mi pokožka mých půlčiček trhá a jak studený kovový prut brutální silou přiléhé k mé prdeli. "Ó né," ječím, kopu, řvu bolestí, ale je tu třetí rána, o trochu níž než předchozí dvě, až skoro ke stehnům, to tak bolí, ááááá, ááááá, kopu kolem sebe, konečně zásah - šéfovi do rozkroku. V očích mám slzy, klepu se bolestí, která vystřeluje z mých nebohých poraněných hýždí, cítím, že mi z ran prosakuje krev.

Najednou kde nic tu nic je šéf přede mnou, obrovskou kudlu na mém krku a řve: "Ty posraná kundo, já tě zaříznu. Ještě jednou kopneš a je po tobě, jasný? Od teďka stojíš nohama na zemi a necháš se trestat s vystrčenou prdelí jako coura, protože nic víc nejseš! Jasný?!" Ten člověk to myslel vážně, a tak jsem i přes slzy začala horečnatě kývat. Veroniko, teď musíš být statečná, blesklo mi hlavou, jinak se odtud živá nedostaneš. Cítím, že šéf je opět za mnou. Nic se neděje, ale radši se tam nedívám. Zuby mám skousnuté, zadek stažený v bolestném očekávání. Svist. Prásk. Ten člověk se snad zbláznil, v tom úderu byl veškerý jeho vztek. Snad na třiceti cenťácích mi musela rupnout kůže, dokonce jsem ucítila spršku vlastní krve, která z toho vystříkla. Ááááááááááááááááááá, áááááááááááááááááá, áááááááááááááááááááááááá, řvu, svaly mě neposlouchají, jako ve snu slyším dopadat proud vlastních chcanek na podlahu. Ach, ach, ach to bolí, snažím se získat zpět aspoň něco ze své důstojnosti a ukázat jim, že jsem ještě mluvit nezapomněla. Ale jen popadnu dech a už mě šéf švihá z boku přes levou půlku, nepředstavitelná bolest, uááá, uááá, kvičím, ale mrskání levé poloviny mého zadku pokračuje, každá rána jde níž a níž, až na stehýnko a tam to bolí jako čert, slitujte se, áááááááá, už néééééé, ááááááá, áááááá, áááááááááááááááá, pálivé šlehance mě nutí stavět se na špičky,

znovu uchcávám bolestí, pane můj, kdy tohle skončí? Krvavá jelita na mém šíleně rozbolavělém zadku naskakují pod krutými ranami kovové anténky, z očí mi tečou potoky slz, náříkám a prosím o milost, pak už jen ječím, levou půlku mám snad rozflákanou na krvavou kaši, uááááá, uááááá, ten blázen bičuje mou rozsekanou rozpálenou zadnici takovou silou, brečím, šílená rána na spodní část stehen mě přivede na pokraj mdlob. Výprask už nepokračuje. Slyším jenom cosi jako šéfe, moch bych jí vojebat prdel, ale moc nevím, co se děje kolem mě, jsem zcela vyčerpaná. Najednou cítím, jak mi něco prudce roztahuje řitní otvor. Poděšeně zvedám hlavu, vidím, že mexický barman je stále na svém místě a drží mou levou ruku, ale napravo je šéf a sadisticky se směje, zatímco za mnou, ne to snad není možné, za mnou je ten třetí, těsně se nade mne naklání a jeho vytažené přirození se snaží zasunout špičku do mé řitě, kterou mi muž roztahuje prsty! Je mi hrůzou úplně na nic! On mne chce sodomizovat! Sodomizovat jako homosexualního chlapa, který nemá normální díru! Nebo jako poslední kurvu z ulice, která je za prachy svolná k jakékoliv perverzi! On se chce pohlavně ukájet v mých střevech! Najednou jsem čilá až až. Ne, prosím, to mi nedělejte, už jste mě přece potrestali, prosím své katy. Ač se ale snažím stáhnout hýždě k sobě, hrubé násilí vítězí a můj svěrač povoluje tlaku. Ach. Pocit v zadku je nepředstavitelně nepříjemný, takový pálivý. Znovu prosím: "To bolí, prosím, nechte můj zadek, znásilněte mě normálně, já jsem panna, takže mi poteče krev i odtamtud, jestli vám jde o to, och." Vší silou mi totiž narazil své tvrdé brko do střev, mým prosbám se otevřeně vysmívají všichni tři. Sténám, protože celé mé vnitřnosti jsou v ohni. Sodomista změnil taktiku a snaží se svůj pyj do mé prdelky dostat krouživým hroužením. Děsně mi to rozdírá vyschlou sliznici. "Jajíí, héj, aspoň mi to něčím namažte, nasucho to strašně pálí, vždyť mě roztrhne, jau, jaúúú..."

Jsou neoblomní. A já bezmocná. Nejhorší možné ponížení - úd v zadnici! Dostala jsem z toho úplně zvrácený pocit. Žádná dívka nikdy nemusela trpět jako já, být souložena černochem do konečníku bez zvlhčovadla. Hekám bolestí. A on mi ho cpe hlouběj a hlouběj do prdele! To už přece není možné. Ááá... Konečně je tam. A kvedlá s ním ze strany na stranu. Aha, to aby mne rozšířil pro klasické kopulační pohyby. Ten hnusák mi chce jezdit v řiti sem a tam, jako by to byla pochva! Ááá, aúú, to pálí. Obličej mám sevřený bolestnou grimasou, celé surové rozšiřování své zadní díry prokřičím.

...::: Tip pro Vás: Vodítko s koženou rukojetí :::...
Sexshop Sexujte.cz

Snažím se vyškubnout, ale ti dva mě drží pevně. Kvedlání ustává. Asi je spokojen. Ano, povytahovává jej ven. A pak, můj ty pane, ne, to ne, brutálním strkem se mi narve do řitě až po kořen! Zaúpím bolestí. Můj svěrač je nadobro roztržen! A znovu vyjíždí. A rup dovnitř. A zas klouže ven. A strk mi ho tam! To je bolest! Och, och, och...Černoch mi mocně přiráží mezi půlky. Hekám. On mi funí na záda a bezohledně mi mrdá řiť. První styk v šestnácti letech a necítím nic než palčivou bolest. Šuká můj roztržený řitní otvor snad půl hodiny. Pláču. Zrychluje. Úpím. Ďábelské tempo. Řvu hroznou bolestí, on na mne chrochtá, pyj mu v mých střevech škube a cítím, jak mi tam vybuchl horký gejzír. To není možné! On mi stříká do mé panenské prdele své semeno! Jedna vlna za druhou trhá mou řiť, už tam není vůbec místo, naštěstí jej vytahuje ven. Po hrozném znásilnění je nyní má dříve suchá prdel trapně vlhká. Cítím jeho odporný chám až strašně hluboko v sobě. Snažím se uvolnit a sebrat síly. Prdelka se mi nechce zavřít. Vytéká mi z ní lepkavý sliz. Brečím.

Zvedají mě. Šéf mi na hrudi roztrhl šaty a vyprostil můj pravý prs z košíčku podprsenky. Zaostřuju a jímá mě naprostá hrůza. Barman drží v ruce kuchyňskou vidličku! Mankote, to snad né! On mi ji zespoda tlačí proti mému prsnímu dvorci! Prsíčko naštěstí klade zdatný odpor, ale šéf to od něj přebírá a ten má jinačí sílu. Bodavá bolest, dvoreček se trhá a tři jehličky vjíždí do mého prsu. Křičím. Vytahuje vidličku ven a z ranek vytéká má krev. Jsem svlečena donaha. S hrůzou se otáčím na svůj zakrvácený zadek, ale právě jím jsem vržena na stůl. Zadek bolí, ležím na něm a na zádech, hlava mi přečnívá přes zadní okraj desky. Přišla řada na mé levé prso. druhý černoch nevěří, že by měl takovou sílu jako jeho šéf a k mému obrovskému zděšení si na mé nebohé prsíčko bere velikánské kladivo! Dobrotivá nebesa! Chci se vyškubnout a utéct, ale barman i ten silný šéf mě drží, vidlička je přiložena k mému opálenému ňadérku. Těžké kladivo dopadne se zazvoněním na rukojeť a vidlice proráží můj růžový dvorec těsně nad bradavkou. Jako do upíra se zatlouká kůl, tak do mě vidlička. Ječím, hlavně strachy, že mi ji zatluče až do srdce. Břink, břink, vidlička proniká do hloubky, prso mi začíná mohutně krvácet. Ááá, to je bolest...

Konečně je vidlička venku. Šéf mě profackovává, ale spíš lehce. Něco se mi na něm nezdá. A jo, vždyť on je od pasu dolů nahý. Ale, maminko, tatínku, jeho pyj je delší než moje školní pravítko! A to má čtyřicet centimetrů! Nelidská kláda, tlustsší než vodovodní roura s obludným žaludem mi hledí přímo do obličeje! "Děvko, otevřeš teď hubu dokořán a já tě do ní vomrdám. Jednou mě kousneš a touhle koudlou ti uřežu cecky a kundí pysky! Je ti to jasný?" Pro výstrahu krouží nožem kolem mých probodaných prsou. Horečnatě kývám. Orální sex jsem už viděla. To půjde, nesmím si jej pustit hluboko a chce to co nejvíc jej jazykem dráždit, aby se rychle udělal.

Je za mnou a škubnutím mi zakloní hlavu, div mi nezlomí vaz. Cítím jeho smrdutý nemytý pyj, a tak otevírám pusu úplně na maximum. Jenže on mi ho jedním vrzem zaráží až do krku! Žádné kouření, on mě chce prostě mrdat do trávicí trubice! Dusím se, mám pocit, že se zalknu. Obrovský pyj mi projíždí hrdlem a žalud se chce dostat snad až ke svému jmenovci žaludku. Šuká má rozevřená ústa, v hltanu mám plno hlenů, je mi na blití a on mi normálka svým nelidsky tlustým pérem rozdírá mandle! Chce se mi mu ho ukousnout, ale vím, že to by byl můj konec, a tak jen trpím s panty dokořán, zatímco se černošský perverzista ukájí dobrých pětadvacet čísel hluboko v mém krku. A pak mi tam začne stříkat, vytrhává jej ven a z ním snad i kus mého hrdla, všude kolem bílá pěna, v žaludku, v hrtanu, v puse, v nose, v očích, ve vlasech...

Zvednou mě. Hrozně kašlu. Všude chuť a smrad nahořklého spermatu. Bohužel šéf zatoužil ihned po druhém kole a co hůř - chce mne opět sodomizovat! Tak to bude můj konec, myslím si. Ale vím, že nemá cenu dělat potíže, a tak si sama vylezám na stůl, klekám na všechny čtyři a rozevírám pro něj svůj krvavý zadní otvůrek. Leze na stůl, který pod jeho silnou vahou zapraští. Ale drží. A já taky. A on mi to nadměrné přirození fakt cpe do kaďáku! Uch, och, ůůů, óóó, úůůů, naříkám. Nic takového jsem nikdy nezažila! Tak nesmírně bolestivé, achich ááách, ó néééé, uch, uch...

On mi ho tam narval normálně úplně celého! Tomu byste nikdy nevěřili! A já taky ne. Dokud tam nebyl. Lomcoval mnou horečnatý třes, myslela jsem, že umírám. Ta bolest, když mi tlačil moje vlastní hovna dovnitř! To si vůbec nedovedete představit! Ještě několik minut poté, co se do mne vysemenil, mi ho ve střevech nechal. Říkal, že prý mu je tam teplo. Největší muka však přišla, když jej ze mne začal tahat ven. Tehdy jsem vyla a skučela jako popálená fena. Nakonec jsem roztržená vejpůl klesla v slzách na stůl.

Dopřáli mi jen krátký odpočinek. Mexikánec si jej totiž ve mne ještě nesmočil a to se mělo napravit. Posadili mne na okraj stolu přímo rozervanou a rozsekanou prdelí, druzí dva mne chytli za nohy a roztáhli mi je na rovných stoosmdesát stupňů od sebe. Div mi je nepolámali, nikdy bych nevěřila, že jsem takového gymnastického výkonu schopna. No taky veškeré stehenní svalstvo natažené, natržené. Strašná bolest, skutečně moc surová poloha. Před mexickým barmanem se pochopitelně má mladičká pička doslova rozevřela. Musel dokonce i vidět mou panenskou blánu potaženou napříč cestu do pohlaví. Barman ke mě přistoupil úplně těsně, měla jsem jeho ústa pět cenťáků od nosu a přiložil mi žalud k brance. Naštěstí jej měl celkem dost malého. Zazubil se na mne a mohutně zastčil. Prudce to zabolelo, cítila jsem, jak se mi blána trhá a uvnitř pochvy mě zalilo lepkavé horko. On do mě ejakuloval současně s tím, co prošel skrz mou blánu! Vytáhl jej ven a já pohledla dolů. Z kundy mi vytékalo jeho semeno a mísilo se s mou krví. To bylo tak děsně ponižující, nejprve jsem byla desítky minut przněna do konečníku a nyní se deflorace mého hlavního otvoru odehrála za necelých pět vteřin! Byla jsem z toho psychicky na dně a znovu se rozplakala.

Slíbili mi, že mě pustí, pokud je uspokojím všechny tři naráz. A tak si mexikánec vylezl na stůl a lehl na záda. Já vylezla zády na něj a najeden vrz si vrazila jeho opět stojící péro do svého poničeného konečníku. Ani to nebolelo. Ovšem pak na stůl leze šéf. V mé kundě jeho monstrum ještě nebylo. Prsty mi ji rozevírá a snaží se strčit žalud do čerstvě odpaněné díry. Musím skousnout zuby, to se fakt nedá. Prvně v mém životě je má vagína roztahohována mužským pyjem a hned takovýhle píst. Mé něžné masíčko uvnitř se trhá a pohlaví mi začíná krvácet silněji. Vůbec na mě nebere žádný ohled. Bolestivě mi jej strká do píče jako blázen. Až kamsi k mému rozmnožovacímu ústrojí. Začíná ve mě jezdit. Příjemné to moc není. Ale už si začínám dnes zvykat. Hlavně že jim se to líbí.

Na stůl šplhá i druhý černoch a své trčící přirození mi klade do pootevřených úst. Tenhle mě naštěstí mrdat až do krku nechce. Snažím se jej sát rtíky. Všechno je pro mě děsně nepohodlné, celé tělo mě bolí. Jsem na stole toho největšího pajzlu mrdána třemi perverzáky do všech tří otvorů - jak hluboko jsem! Najednou mi pusu zaplavuje mužský ejakulát. Nemyslím na nic, než abych je dle úmluvy udělala pokud možno najednou, a tak se zbývajícími silami snažím alespoň sevřít nepředstavitelně bolavou prdel. Mexikánci zřejmě stačí málo, protože už cáká. I šéfův žalud mocně vrazil do mých vaječníků a cítím v sobě jeho sliz.

To pro mě nejhorší ovšem přišlo až zcela nakonec. Musela jsem si kleknout na podlahu. A oni mi jeden po druhém vsunuli své organy do pusy a zcela bez zábran se mi tam vymočili! A já to musela spolykat! To bylo tak hnusný! Byla jsem z toho úplně na dně.

V roztrhaných šatech a ušpiněná močí, spermatem a krví jsem se doplazila zpátky do hotelu až někdy před setměním. Naštěstí táta se ještě nevrátil z jednání, a tak jsem se stihla umýt a převléct. Nic na mě nepoznal. Po tomto zážitku jsem zásadně změnila svůj postoj k mužům. Když jsem si pak hladila roztrhanou kundičku a prdelku, vzpomínala jsem na to, co se mnou ti dva černoši s mexikáncem dělali, spíš vzrušeně. Pochopila jsem, že jednou za čas potřebuji surově zmrskat a znásilnit. Abych se vyhnula psychopatickým blbům, musí každý zájemce prokázat určitou dávku inteligence. Takže bobánkové, v tomto textu je rafinovaně ukryto číslo mého mobilu. Kdo to rozluští a zavolá mi, ten si se mnou bude moct užít po celý den dle vlastních představ. Takže do toho.

...::: Tip pro Vás: Řetízkové kalhotky :::...
Sexshop Sexujte.cz