Z U Z A N A část 14. Autor: HENRI KELLER

Hodnocení

V sobotu celý den pršelo. Leželi jsme v široké selské posteli obklopeni nadýchanými voňavými peřinami. Nikomu z nás se nechtělo vstávat a cokoliv dělat.

=Petře, víš co? Já budu jako nemocná a ty mne budeš ošetřovat,=

zakňourala jsem.

Petr na mne pohlédl bez velkého nadšení a zeptal se:

=A vystřídáme se také?=

=Až mne uzdravíš, lásko, a to bude za hodně dlouho...=

Petr se nakonec přeci jenom odhodlal vstát a já se blaženě zavrtala do vyhřátého pelíšku. Během půl hodiny mi přinesl na velikém černém podnosu snídani do postele. První v mém životě. Silný horký čaj, džus, topinky, teplou šunku, marmeládu, sýr, míchaná vajíčka a čokoládu. Hltavě jsem se na všechno vrhla a připadala si jako v ráji.

=Mám pocit, že se ti ve tvé nemoci poněkud zvětšil žaludek,=

vyčítavě pronesl Petr, na kterého toho moc nezbylo.

Olízla jsem se a svádivě pohodila hlavou.

=No...=

Petr se najedl a chtěl si vlézt znovu do postele.

=Ale kdepak, cítím se nějak slabá. Přines mi, prosím tě, teploměr.=

Poslušně odběhl a za chvíli se vrátil s teploměrem, který odšrouboval někde za oknem.

=Jiný tady není.=

Strčila jsem si teploměr pod peřinu a téměř okamžitě prohlásila:

=Třicet devět osm. Musím mít naprostý klid. Zazpívej mi ukolébavku.=

Petr se zatvářil nijak a někam zmizel. Zanedlouho se objevil nahý a přes sebe měl bílou nepromokavou zástěru.

=To mne budeš operovat?=

zeptala jsem se.

Stáhl ze mne peřinu a vzal mne do náruče. Škrábala jsem a kousala, ale nedbal toho a někam mne nesl. Příliš pozdě jsem prohlédla jeho podlé úmysly. V koupelně stála obrovská vana plná ledové vody. Začala jsem ječet a snažila se na Petra vylézt. Ponořil mne celou a vůbec mu nevadilo, že je sám mokrý od hlavy až dolů. Okamžitě jsem se vzpamatovala z šoku a plnými hrstmi na něho cákala vodu. Smál se a chránil si tělo zástěrou.

=Myslím, že už jsi uzdravená,=

řekl.

=Teď se vystřídáme.=

=Ani nápad. Jdeme ven.=

=Prší!=

=Nevadí.=

=Jsem zvědav, co si vezmeš na sebe.=

=Pyžamo, župan a deštník. A holinky. Jedny veliké jsem viděla v předsíni.=

Při pohledu na olověné nebe s nízkými mraky jsem však přece jen připustila:

=Tak dobře. Ven půjdeš jenom ty. Přineseš mi rozmarýnku, kořen osladiče a pupeny z buku.=

=Dá se to někde koupit?=

=Ne, drahý, to musíš někde vyžebrat, vykopat a natrhat.=

=A k čemu to bude dobré?=

=Nevím. Ale trochu tě to utahá.=

Zatvářil se uraženě.

=Znám lepší způsob...=

=Nepovídej.=

=Slíbila jsi, že se vystřídáme,=

žebronil.

=Tak jo. Uvidíme, co se dá dělat.=

Petr ležel se zavřenýma očima. Přinesla jsem z lékárničky hrst obvazů a začala mu jimi omotávat zápěstí. Pevně jsem obvazy zauzlovala a volnými konci jsem mu přivázala vzpažené ruce k posteli. Další obvaz jsem mu uvázala v pase, volné konce protáhla mezi hýžděmi dopředu po stranách rozkroku a upevnila je na břiše. Nakonec jsem mu pevně svázala nohy k sobě. Stále měl zavřené oči, ale byl velice vzrušený.

Z mrazničky jsem přinesla kostku ledu a potírala mu jí prsní bradavky, až se zvedly nad chlupy. Potom jsem si nad něho klekla, sevřela mu nohama stehna a začala si pohrávat s jeho přirozením. Z kabelky jsem vyndala jemný nedráždivý krém a natřela ho, abych mu neporanila jemnou kůžičku. Petr se snažil maximálně ovládat, ale nedovolila jsem mu žádný pohyb. Po chvíli otevřel ústa a začal prudce dýchat. Cítila jsem, jak se pode mnou napíná a snaží se nadzvednout. Sedla jsem si mu na nohy celou svou vahou a zároveň ho začala hladit dole mezi nimi. Ještě chvilku vzdoroval, ale potom podlehl a jeho tělo se ke mě vzepjalo v prudkých poryvech rozkoše.

Přinášelo mi obrovské uspokojení, mít ho takhle ve své moci. Nechala jsem jej chvíli odpočinout a zatím nás oba osušila. Potom jsem si mu sedla na hruď zády k jeho hlavě a opakovala předchozí laskání. Tentokrát se snažil pokrčit nohy a tím prodloužit vzrušení. Nebránila jsem mu, jenom jsem zrychlila a zintenzivnila pohyby rukou. Po novém vyvrcholení napětí v jeho těle povolilo, ležel úplně bezvládný, s otevřenými ústy a vyschlými rty.

...::: Tip pro Vás: Bijoux Indiscrets - kovový obojek Désir Métallique Black :::...
Sexshop Sexujte.cz

Přinesla jsem nám ovocnou šťávu a kousky pomeranče. Nakrmila jsem ho jako dítě a vlhkou houbou mu zvlhčila ústa. Záměrně jsem prodloužila čas odpočinku, aby načerpal sílu. Věděla jsem, že mi to jen tak neprojde bez potrestání, ale nemohla jsem odolat pokušení. Ostatně jsem se moc na ten trest těšila.

Lehla jsem si vedle Petra a znovu použila krém. Velice zvolna a pomalu jsem začala s mazlením.

Když jsme skončili, nevěděla jsem, zda je víc unaven on, nebo já.

Nedělní dopoledne jsme strávili divokým milováním. Vyzkoušeli jsme všechno, co jsme znali i neznali a iniciativu převzal Petr. Nejdříve mne přinutil v kleku vysoko vystrčit zadeček a roztáhnout nohy. Hruď mi přitom tlačil dolů a ruce jsem musela mít natažené před sebou na polštáři. Postupně mi sunul rukama kolena dozadu, až mne úplně celou přitiskl k posteli. Potom přehodil své nohy zvenčí přes má stehna a nadzvedl se na rukách. Přidržoval mi boky a já se musela vzepřít proti čelu postele, abych se neposouvala při jeho prudkých pohybech vpřed. Koleny mi tiskl nohy k sobě a hruď mi podložil polštářem, takže jsem byla prohnutá dozadu. Skrčila jsem pod ním nohy a patami ho vzadu kopala, ale potom jsem našla jedním chodidlem jeho rozkrok a začala ho hladit. On mi ve svém vzrušení strhl ruce za záda a pevně mi je držel překřížené. Musela jsem znovu zvednout zadeček, aby mohl za mnou klečet. Opírala jsem se o podložku jenom čelem a koleny. Přizvedával mne za ruce a já ho cítila velice hluboko. Něco mi však napovídalo, že to ještě není konec.

Napodruhé mne obrátil na záda a zase jsme se milovali tak, že jsem měla nohy přitisknuty k sobě. Petr se mi opíral o zápěstí a ruce mi držel podél boků. Téměř klečel a já měla pokrčená kolena, kterými jsem jej zezadu podpírala, a bránila mu v prudkých pohybech.

Nakonec jsem ležela na zádech s hlavou na podlaze šikmo dolů z postele, opřená rukama o zeď, a Petr mi klečel mezi zdviženýma nohama. Pažemi mi je přidržoval a já měla pocit, jako když se po mně prošlo stádo slonů. Ale byla jsem šťastná, jako nikdy v životě.

=Miláčku, musíme vstávat. Přijede náš hostitel,=

budil mne Petr někdy odpoledne,

=musíme tu trošku poklidit.=

Vykoupali jsme se, najedli a dali do přádku ložnici i kuchyň. Sedli jsme si ke kávě a Petr začal:

=Martin, to je ten malíř, má velice zajímavou dceru...=

Okamžitě se mi vybavila vulgární dětská říkanka ještě ze školních let, ale nahlas jsem řekla:

=A čím, prosím tě?=

=No, uvidíme, jestli to poznáš...=

=Na poznávání cizích žen jsi tu snad ty,=

odsekla jsem žárlivě.

=Ne, takhle jsem to nemyslel,=

konejšil mne,

=nech se překvapit.=

=A kolik jí je?=

=Dvacet osm. Má vysokou ekonomku a dělá něco v cestovní kanceláři v Praze na Národní. A je svobodná.=

=Ještě řekni, že je panna...=

=No to asi ne, ale...=

Zvenku se ozval zvuk přijíždějícího automobilu. Za chvíli jsme se vítali v předsíni se sympatickým vousáčem, za nímž přicházela mladá vysoká žena, sportovně oblečená.

=To je moje dcera,=

řekl Martin.

=Zuzana,=

představila jsem se a podala jí ruku.

Držela ji o zlomek vteřiny déle, než bylo nutné, a dívala se mi zpříma do očí.

=Helena...=

Něco v jejím pohledu mne zarazilo. Usilovně jsem přemýšlela, co to může být a když mi to došlo, dostala jsem fantastický a šílený nápad. Při grogu, který jsme popíjeli na rozloučenou, jsem jí nenápadně podala lísteček s telefonním číslem ke mně do práce a rozpisem hodin kdy mi může zavolat.

Tak tohle bude něco pro Evu...

...::: Tip pro Vás: Okouzlující srdeční plácačka :::...
Sexshop Sexujte.cz